Slovo na začátek   

---

Je odzvoněno profesní spolupráci na železnici?

       K tomuto zamyšlení mě donutil jeden článek na internetu a pohled na problematiku očima odboráře.Dráhy byly odedávna dobře fungujícím mechanismem, ve kterém je každá profese potřebná k jeho bezproblémovému chodu. Tento dopravní kolos, denně zajišťující přepravu statisíců lidí a statisíců tun zboží, je tak pro hospodářství tohoto státu nepostradatelný.Toho si samozřejmě vždy byly vědomi i odbory působící na dráze. Proto po roku 1989 patřily tyto odbory (především Odborové sdružení železničářů) k nejúspěšnějším ve vyjednávání se zaměstnavatelem o pracovních a mzdových podmínkách zaměstnanců. Postupem času vznikaly v rámci železnice nové odborové organizace. Nejdůležitější byl asi vznik profesní organizace strojvedoucích – FS a před několika roky SOSaD. Po svém vzniku se vždy snažily o sobě dát vědět při kolektivním vyjednávání. Přesto je nutno říct jednu základní věc. Až dosud se všechny odborové centrály snažily spolupracovat napříč všemi profesemi. Uvědomují si, že jenom spolupráce - odborová a profesní - někam povede a odbory jako celek neztratí nic ze své údernosti.

       Všechny vlády ČR snažily o omezování radikálnosti odborů v zemi, především pak na železnici. K tomu přispělo i rozdělení železnice na spousty podniků. Největší jsou samozřejmě ČD, ČD CARGO A SŽDC. OSŽ tak najednou musí vést dialog s desítkami zaměstnavatelů. Až doposud se tedy jednotlivé profese na dráze mohly opřít jedna o druhou i v rámci odborů.

       Letos vznikl nový odborový svaz zaměstnanců v provozu – ADP a internetový ekonomický magazín E15 o jeho založení podrobně informuje. Především pak poukazuje na největší rozdíl mezi ADP a ostatními odborovými svazy. ADP totiž bezvýhradně podporuje liberalizaci dopravy na železnici.
(Liberalizace je možnost vstupu dalších, většinou nestátních, společností na trh. To vede ke konkurenčnímu boji a stlačování cen.)

      Co to znamená? OSŽ se snaží o maximální zaměstnanost a dobré podmínky všech profesí v kolektivních smlouvách. Samozřejmě, že můžeme a máme připomínky s ohodnocením jednotlivých profesí, ale to je jiný problém. ADP je naopak , v rámci liberalizace, naprosto jedno, která společnost bude po kolejích jezdit.

      Objem přepravovaných osob a zboží se liberalizací nezvětší. To by musely následovat zákony, které by povinně převedly zboží, které se přepravuje po silnici na železnici a to kamionová lobby nedopustí. O omezený počet přeprav a potažmo peněz za ně , se tedy podělí více, navzájem soupeřících, firem. Tyto podnikatelské subjekty si vlastně ukrojí z koláče státních dopravců ČD a ČD CARGO, kterým nakonec nezbude nic jiného než propouštět nepotřebné strojvedoucí, vlakvedoucí, pokladní atd. Je krátkozraké si myslet, že všechny takto dotčené pracovníky zaměstná soukromý dopravce. Samozřejmě, že mnozí zde uplatnění najdou, ale… Na rovinu je nutno říct, že majitelé nestátních dopravců nevstupují do podnikání na dráze kvůli tomu, že si ve školce hráli s vláčkem a moc se jim to líbilo. Jde jim o to, aby za každou ceny v podnikání vydělávali. Rozhodně se nebudou zajímat o prodělečné přepravy a nemohou si dovolit tak obrovské ztráty jako státní dopravci. Musí vydělávat a nejjednodušší, kde se dá ušetřit, je na mzdách svých zaměstnanců. O tak výhodných pracovních a mzdových podmínkách, navíc ošetřených v kolektivní smlouvě, se zaměstnancům v soukromých společnostech může většinou jen zdát.

      Práci na oslabení odborů na železnici tedy započal stát a, jak se ukazuje, dokončila ADP. Při vzniku této nové odborové organizace jsem se domníval, že to není až tak špatný počin.

             Mýlil jsem se.

      Svými slovy v rozhovoru pro E15 Honza Zazvonil a ADP naprosto sobecky kašlou na ostatní zaměstnance na dráze. Jedno mě ale zajímá. Kdo podpoří požadavky výpravčích až to budou potřebovat?


                     Pavel Čermoch

   Jednání závodního výboru   

---

   Jednání se zástupci zaměstnavatele   

---

   Představujeme členy Závodního výboru   

---