Odboráři z OSŽ při ČD Cargo vyjadřují dopisem nesouhlas předsedovi dozorčí rady ing.Zelenému...
...a předsedovi představenstva ing.Mazánkovi
|
   Střípky ze sjezdu - otázky na stínového ministra dopravy ČSSD   
1) Dobrý den, můžete se na úvod stručně představit?
Jmenuji se Milan Chovanec, je mi 43 let, jsem ženatý a mám dvě děti. Od roku 2010 jsem hejtmanem Plzeňského kraje a o rok později jsem se stal i stínovým ministrem dopravy ČSSD. Do této strany jsem vstoupil v roce 1997 a letos jsem lídrem kandidátky v západních Čechách. V podstatě tak navazuji na rodinnou tradici, protože můj dědeček byl předním prvorepublikovým politikem plzeňské sociální demokracie a krátce i poslancem Národního shromáždění.
Rád ve volných chvilkách rybařím, baví mne historie a překvapivě i politika

.
Poslední rok jsem si oblíbil také posilovnu (díky ní a krabičkové dietě jsem shodil 7kg )

.
2) V jakém stavu se nyní nachází žel. doprava u nás?
V ČR chybí jasná státní koncepce rozvoje nákladní, ale i osobní dopravy. Na železnici probíhá živelná liberalizace bez transparentních pravidel a mantinelů. Chybí nám nezávislý regulátor a to komplikuje život všem dopravcům i státní správě. Železniční doprava je tak oproti silniční dlouhodobě znevýhodněna.
3) Jaké byste prosazoval kroky v žel. dopravě?
V prvé řadě je nutné stabilizovat situaci jak v ČD, tak v nákladním dopravci ČD - Cargo. To bude úkol pro prvních 100 dnů příští vlády. Řešit je nutné i zpoplatnění regionálních tratí, které navíc nákladní vlaky oproti kamiónům výrazně prodražuje. Aby se přeprava po kolejích vyplatila je nutné buď zpoplatnit silnice I. a II. tříd pro kamióny, nebo poplatek za dopravu po železničních tratích snížit, či úplně zrušit.
4) Jsme součástí EU - omezuje nás to, či nám to na železnici prospívá?
Problémem je, že pravidla EU vlastně nedodržujeme, případně porušujeme. Již v roce 2010 jsme se například zavázali, že před liberalizací zavedeme institut nezávislého regulátora. To je standardní mechanismus vyspělých států, k zajištění rovných podmínek pro všechny provozovatele železniční dopravy. Regulátor přiděluje kapacitu dopravní cesty, kontroluje dodržování pravidel a funguje i jako rozhodčí a odvolací orgán. Dosud ho nemáme a nepočítala s ním ani vládní novela zákona o drahách. Nikomu tady zdá se nevadilo, že používáme vadný systém zpoplatnění, že chybí dohled a
prakticky nejde vymáhat jakoukoli nápravu. Teď hrozí, že zaplatíme nemalou pokutu. Na vině však není EU, ale neuvěřitelná liknavost bývalého koaličního kabinetu, který dráhy odstavil na vedlejší kolej.
5) Kde vidíte příčiny špatného stavu společnosti ČD Cargo, jaké je podle vás řešení?
Vina za špatné hospodaření ČD Cargo leží bezesporu na managementu. V tomto případě se však nejedná jen o prosté manažerské chyby a neprofesionalitu. Je to v podstatě selhání celého systému, včetně neexistence státní strategie pro nákladní železniční dopravu. To vše navíc znásobila a umocnila ekonomická krize. Již vloni jsme navrhovali 3 varianty řešení. Bohužel se k nim nikdo za celých 12 měsíců dosud nevyjádřil. Aktuálně je to tak, že
pokud stát Cargu nepomůže, bude podnik muset dramaticky snížit své náklady. To znamená, že většinu zboží by odvozily kamióny. To by přineslo ohromné problémy na silnicích i v řadě měst, nemluvě o dopadu na ekologii. Neméně velkým problémem by bylo i hromadné propouštění, které by zřejmě znamenalo i konec pro některé regionální tratě.
6) Je reálné budovat v ČR vysokorychlostní tratě?
Reálné to je. Jen musí stát věnovat železniční dopravě mnohem více pozornosti. Tvrdíme, že je možné zprovoznit vysokorychlostní trať mezi Prahou a Brnem, tedy 200 km, do 11ti let. Za stejnou dobu dokázali ve Španělsku postavit necelých 500 kilometrů vysokorychlostních tratí. V Itálii podobná stavba trvala 9 roků a ve Francii jen 5. Navíc je prokazatelné, že právě takováto výstavba zvyšuje ekonomický růst, má kladné dopady na zaměstnanost, mobilitu občanů i na životní prostředí.
Děkujeme za opovědi.
   Den železnice v Nymburce (12.10.2013)   
|
|
|
Jeřáb Čenda
a nový měřící vůz pro SŽDC
|
Malý Hektor
|
Zubačka sjíždí z točny
|
      
Když už jsem byl v Nymburce na šestém sjezdu OSŽ (o čemž si můžete přečíst na jiném místě tohoto Zpravodaje), napadlo mě navštívit i zdejší oslavy (trochu opožděné) dne železnice. Ty se konaly v dílnách DPOV Nymburk, a mimo jiné jsme si připomenuli i výročí tratě Nymburk – Praha Vysočany, která letos oslavila již 140 let provozu. Při této příležitosti byl vypraven dopolední zvláštní vlak do Prahy Vysočan a zpět v čele s velkým Hektorem – T458.1190, která v minulých letech byla právě zaměstnanci DPOV Nymburk vzorně opravena a byl jí navrácen vzhled po vyrobení. Ta táhla soupravu vozů Bix (nyní Btx) v původním provedení, většina z nich byla také čerstvě po renovaci, v soupravě byl rovněž řazen vůz Bix bistro (ten však byl pro tyto účely upraven až nyní v muzejním provozu, v pravidelném provozu samozřejmě nikdy tyto vozy bistro oddíl neměly).
|
|
|
Fronta na jízdu na stanovišti
|
Posunovací mašinky řad 703.7 a 799
|
Lego 353.001, vzadu A219.0001 a 799
|
      
Mimo tuto soupravu byla k vidění i další více či méně známá vozidla, kdy se na paprscích u točny sešly jak stroje ČD Cargo – Zamračená 749.018, Brejlovec 753.777, velké Lego 708.702, tak za ČD pak Čmelák 770.085, ozubnicová Rakušanka T426.001, motorový vůz Kredenc 831.043 a malý Hektor T435.0111. Dále ještě „domácí“ mašinky – Adéla 799.037, Asynchronka 353.001 (německé označení, poslední vyrobený typ lokomotivy v ČKD), Akumulačka A219.001, jejichž majitelem je přímo DPOV. Opodál jsme mohli shlédnout vzorně udržovanou Zamračenou T478.1010, majetek NTM, která rovněž zde prošla generální opravou a nyní jí provozuje Výzkumný ústav železniční ve Velimi, a rekordmanku – lokomotivu 124.601 (rovněž v majetku VUZ), která dosáhla rychlosti 219 km/h a do roku 2004 byla nejrychlejším hnacím vozidlem v České republice (pak jí překonalo pendolino s rychlostí 237 km/h).
|
|
|
Druhá a poslední akumulátorová
lokomotiva
z ČKD A219.0001
|
Nový měřící motorový vůz
pro SŽDC
|
Vozy čekající tu na soustruh,
tu na renovaci...
|
      
Pro děti nechyběla kavalkáda lokomotiv a možnost svézt se na stanovišti strojvedoucího, ani atrakce v podobě skákacího hradu, stánky se soutěžemi, občerstvením a pro tatínky s točeným pivem. Velkému zájmu těch nejmenších se těšil Kinematovlak, kde ve vyřazeném voze řady Da byly promítány dětské filmy, především pro dospělé pak byly vždy prokládáné dokumenty o železnici a lokomotivách a ve vedlejším voze BDs se děti i s tatínky mačkali u pěkně zpracovaného modelového kolejiště. Největší lahůdkou pro „šotouše“ pak nebyl bohužel ani Kyklop – T499.0002 (ten se zde nyní podrobuje opravě a následnému zprovoznění) ani legendární motorový vůz Stříbrný šíp M290.0, nýbrž rekonstruovaný motorový vůz původní řady ČD 851 (ex M286.1), do kterého byla dosazena klimatizace, zcela nový dieselový motor, skříň doznala rovněž mnoha změn, jak se můžete přesvědčit ve fotogalerii (mimo jiné na čelech LED osvětlení a infračervené kamery) a bude dodán SŽDC pro účely zjištění prostorové průchodnosti. Závěrem si troufám říci, že na to, že den železnice se zde konal poprvé, myslím, že organizátoři mohou být spokojeni, návštěvníků přišlo hodně, u mašinek se stály fronty na svezení u strojvedoucího, kolejiště i dětské kino bylo stále v obležení dětí. Přejme si tedy, aby takovéto akce pro veřejnost přibývaly, nebo alespoň neubývaly, jak je tomu v poslední době zvykem...
|
|
|
Velký Hektor T458.1190
při příjezdu z Prahy
|
Vzorně renovovaný Bix
s poštovním oddílem
|
|
|
Jeřáb Čenda - EDK 300 v plné parádě
|
Prezentace národního dopravce
|
Modelové kolejiště ve voze BDs
|
|
|
|
Kinematovlak
|
Zleva Zamračená T478.1010,
Velký Hektor T458.1190
a rekordmanka 124.601
|
A ještě výstava dobových fotografií
|
zaznamenal Kučera Jaroslav
   Den železnice, kdy se slaví a kde se vzal?  
V návaznosti na předchozí článek - víte kdy je Den železnice? Je to 27.září. V ten den, či spíše o víkendech před či po tomto dni se konají oslavy, tradičně spojené s vystavováním železniční techniky a nostalgickými jízdami. Proč zrovna 27.září? Podívejme se do historie.
Parní stroj - hlavní hybatel průmyslové revoluce přišel (mimochodem i tak jako vlastní kolejová doprava) z dolů. Voda neustále zaplavující šachty byla překážkou rozvoje těžby surovin. První prakticky použitelný parní stroj bylo čerpadlo důlní vody zvané "Přítel horníků" pana Saveryho. Parní stroj vylepšil Thomas Newcomen a i tak se stále používal k čerpání vody z dolů. Až skotský inženýr James Watt udělal svými inovacemi z parního stroje hospodárný a univerzální stroj pro všestranné použití.
Schéma parního stroje
Prvním, kdo sestrojil lokomotivu a přivedl tak parní stroj na koleje byl roku 1804 Richard Travisthick. Jeho lokomotiva Invicta (Nepřemožitelná) odvezla 10 tun rudy na 16 km dlouhém úseku z Penydarrenu do Abercynonu průměrnou rychlostí 8 km/h. (Tato lokomotiva se bohužel přestala brzo používat, protože její provoz byl nerentabilní. Pod těžkou lokomotivou totiž praskaly kolejnice a bylo je neustále nutno nahrazovat novými.)
Pak bylo sestrojeno mnoho parních lokomotiv, které sloužily pro potřeby dolů a průmyslových podniků a nahrazovaly tam koňské síly. Dnešním jazykem bych řekl, jezdily na "podnikových vlečkách". Například výrazná osobnost železnice - George Stephenson, který byl nejschopnějším konstruktérem parních lokomotiv, sestrojil svoji první lokomotivu nazvanou Blücher (po pruském generálovi, hrdinovi napoleonských válek) v roce 1814 pro doly v Kilingworthu.
Až majitel dolů Edward Pease dostal vládní povolení upravit 39 km dlouhou, doposud koněspřežnou železnici vedoucí mezi městy Stockton a Darlington pro parní provoz.
Akcie železnice Stockton - Darlington, prodána již roku 1823,
vpravo detail z akcie,
kde je vidět jak vypadala kolejová doprava před příchodem parních lokomotiv
A tak 27.září 1825 vyrazil první skutečný vlak tažený lokomotivou sestrojenou Stephensonem (a pojmenovanou jednoduše - Locomotion) průměrnou rychlostí 10 km/h. Soupravu tvořilo 33 vozů se 450 cestujícími a také vezoucí náklad uhlí a mouky. Cesta skončila úspěchem a na památku této události se 27.září slaví jako Den železnice.
Ke stému výročí jízdy prvního vlaku
byla v roce 1925 v Anglii uspořádána
jízda repliky prvního vlaku
zaznamenal Dvořák Pavel
Botanická zahrada v Praze Troji
permanentky uloženy v:
1) žst.Praha Smíchov, mezinárodní pokladna
drážní tel.: 26 144
nebo: 972 2 26 144
2) žst.Praha Vršovice, osobní pokladna
drážní tel.: 28 144
nebo: 972 2 28 144
Zoologická zahrada v Praze Troji
permanentky uloženy v:
1) žst.Praha Smíchov, mezinárodní pokladna
drážní tel.: 26 144
nebo: 972 2 26 144
2) žst.Praha Vršovice, osobní pokladna
drážní tel.: 28 144
nebo: 972 2 28 144
Plavání v Aquaparku v Praze Barrandově
plavenky
Aquacentrum Barrandov
za 75 Kč,-
Jeden člen má nárok na 2 vstupenky na čtvrtletí
Plavenky jsou určeny výlučně pro členy ZO, kteří přispívají plným příspěvkem (1% z platu) a také pro ženy (a muže) na rodičovské dovolené.
Nárok u plavenek je 2 plavenky na čtvrtletí.
Informace:
paní Charvátová
drážní tel. 261 14
nebo: 261 44 (pozn.mezinárodní pokladna Praha Smíchov)
Kultura
lístky na představení
Informace: pan Čermoch
drážní tel. 281 55
mobil: 737 332 290, 774 199 272
mail: pavel.cermoch@centrum.cz
zájemcům je každý měsíc zasílána nabídka divadelních představení na osobní e-mail
ZO Praha Vršovice platí za všechny své členy v plné výši pojištění za škody způsobené zaměstnavateli při výkonu zaměstnání.
Informace k pojistkám: pan Hahn Josef
mobil: 606 655 831
email: hahn@kcod.cd.cz
Akce chystané :
24.října - Paintball
má na starost: Štěpán Forman, tel.: 608 712 268, mail: Formanstepan@seznam.cz
leták ke stažení:
|
6.listopadu - Bowling
má na starost: Jaroslav Kučera, tel.: 606 089 020 (jen SMS), mail: jaroslavkucera@email.cz
leták ke stažení:
|
29.listopadu - Konference
má na starost: Jaroslav Kučera, tel.: 606 089 020 (jen SMS), mail: jaroslavkucera@email.cz
leták ke stažení:
|
   Narozeniny   
Přejeme vše nejlepší našim členům narozeným v říjnu:
Čekan Michal, Štěch Josef, Tichánková Jana, Brabenec Jaroslav, Dufková Valerie, Forejt Josef,
Gráfová Marcela, Švagrová Vlasta, Bielik Libor, Bodyová Jitka, Čepelová Zdeňka, Filek Jiří,
Hrdlička Jiří, Jareš Michal, Lacko Petr, Kučerová Michaela, Marčanová Lenka, Stainer Jan,
Stůj Jaroslav, Šedivý Vilém, Šrubař Pavel, Vitásek Jaromír, Zakouřil Pavel, Zummerová Jana,
Beneš Vojtěch, Smetanová Jana, Kácovský Ladislav, Kolářová Antonie a Roubínek Martin.
V listopadu se narodili:
Schetelová Blanka, Hříbal Eduard, Kučerová Edita, Radová Marie, Bohanusová Renata,
Burda Pavel, Jelínek Petr, Mařík Karel, Novák František, Sekyra Lukáš,
Sárazová Jitka, Chýla Karel, Hanzlík Rudolf, Herko Róbert, Sysel Jiří,
Popelář Jan, Skořepa Miroslav, Šindelář Ivan a Hudečková Libuše.
            
verze Zpravodaje pro tisk (formát pdf): platná ke dni 23.10.2013
Říjen 2013