ZO OSŽ PRAHA VRŠOVICE


Informace (nejen) pro členy vršovické odborové organizace.

Únor 2013 (č.2)



Číslo bylo umístěno na web dne 18.2.2013 v 11.00 hod


Vršovická organizace:
Webové stránky: http://www.zovrsovice.estranky.cz/
Závodní výbor: http://www.railian.com/Vrsovice/Texty/Zv.html
Přihláška do vršovické organizace: http://railian.com/Vrsovice/Soubory/prihlaska.doc
Zpravodaj:
Redakce, kontakt:
zpravodaj@railian.com
Archiv vydaných čísel: http://www.railian.com/Zpravodaj_archiv.html
Frekventované zkratky: http://www.railian.com/Vrsovice/Texty/zkratky.html
Webové stránky odborů:
OSŽ - ústředí: http://www.osz.org/
některých dalších organizací OSŽ: http://www.railian.com/odkazy/zoosz.html
odborů působících na železnici: http://www.railian.com/odkazy/odbory.html



Aktualizace:


Dne 19.2.2013 byl vložen odkaz na tiskovou verzi únorového Zpravodaje - soubor pdf
Dne 19.2.2013 vložen obsah jednání na SŽDC - PO Benešov z 9.1.2013
Dne 19.2.2013 vložen obsah jednání na ČD Cargo - PJ Praha z 24.1.2013
Dne 20.2.2013 vložen obsah jednání na SŽDC - OŘ Praha z 29.1.2013
Dne 26.2.2013 vložen plakát k akci pivovar Nová Paka (koná se 26.4.2013)
Dne 18.3.2013 vložen obsah schůze ZV ze 14.2.2013





   Slovo předsedkyně   



       Vážení členové naší organizace a ostatní příznivci našeho Zpravodaje,
                   v dnešním čísle Vás seznámím s rozhodnutím nekandidovat do ZV.

                   Mé rozhodnutí není unáhlené, dlouho jsem zvažovala, zda mám jako předseda ZO možnost zastat se Vašich práv a z pozice předsedy dohlížet na plnění PKS. Ani po roce slibů jsme se nedočkali odpovědi na naše stížnosti a nebyla sjednána náprava. Podle mého názoru, provozní zaměstnanci v PV OSŽ SŽDC nemají takovou oporu, kterou si právem zaslouží. Dnes je železnice v situaci, kterou nikdo z nás nechtěl, ale ani nezavinil a opět na ní doplácí provozní zaměstnanci. Už nechci být u projednávání propouštění našich kolegů z ČD CARGO, kteří sice mají lepší vyjednanou PKS, ale stejně žijí v nejistotě (už po kolikáté), zda jim zůstane práce.

                   Nespokojenost Koalice spolupracujících organizací je vyburcovala alespoň k nějaké činnosti - k protiakcím. Nepochybuji o významu odborů a jejich důležitosti, jenže za poslední čtyři roky někteří funkcionáři zapomněli pro koho vlastně pracují a kdo jim posílá členské příspěvky. Nejsem ochotna nadále respektovat současný stav v PV OSŽ SŽDC a nevěřím, že se něco zásadně změní k lepšímu. Nedostáváme pravdivé informace ani odpovědi na otázky. Materiály s ekonomickými ukazateli dostávají jen vybraní funkcionáři, kteří nemají ani tu slušnost oznámit to předsedům ZO na jednání výboru OŘ SŽDC. Jaký smysl má takový výbor?… možná rozdělení FKSP a to je pro mě v dnešní době nepodstatné.

                   Jediný důvod mého setrvání ve funkci byla odpovědnost za naší ZO, důvěra našich členů, respekt naší ZO a slušná spolupráce s vedením PO Praha hlavní n., PO Benešov, KCOD a CARGA. Pro mě již není tento stav v OSŽ přijatelný a po čtyřiceti letech odcházím z jeho řad.

                   Děkuji všem členům naší ZO za projevenou důvěru a přeji všem hodně štěstí. Děkuji také členům Koalice za odvahu projevit svou nespokojenost a snahu zlepšit pro zaměstnance zastupování v odborech. Vážím si každé ZO, která je činná a stejně jako mě jí záleží na zlepšení pracovních podmínek a jistotu, že se zaměstnanci na své zástupce odborů mohou spolehnout.

                  

                   Alena Novobilská




   Jednání závodního výboru   






Termíny schůzí ZV OSŽ Praha Vršovice
Datum: Poznámka:
Termíny v roce 2013:
vždy od 8.00 hod, vždy druhý čtvrtek v měsíci,
nebude-li stanoveno jinak
Datum: Poznámka:



Vršovice



Smíchov
  14.3.2013 Vršovice
  28.3.2013 Konference
  11.4.2013 Vršovice
  9.5.2013 Smíchov
  13.6.2013 Vršovice
  11.7.2013 jen v případě potřeby
  8.8.2013 jen v případě potřeby
  12.9.2013 Vršovice
  10.10.2013 Smíchov
  14.11.2013 Vršovice
  29.11.2013 Konference
  12.12.2013 Vršovice






   Jednání se zástupci zaměstnavatele   






OŘ Praha
Zástupci zaměstnavatele Zástupci ZO Proběhlo setkání Příští setkání
Bc.Chládek Tomáš
(náměstek ředitele pro provoz)
Ing.Pech Petr
(náměstek ředitele organizační jednotky)
Novobilská Alena
Bartoněk Tomáš



26.2.2013



PO Praha hlavní nádraží
Zástupci zaměstnavatele Zástupci ZO Proběhlo setkání Příští setkání
Cibulka František
(přednosta PO)
Novobilská Alena
případně další



14.2.2013

PO Praha Libeň
Zástupci zaměstnavatele Zástupci ZO Proběhlo setkání Příští setkání
Ing.Tuma Vladimír, MBA
(přednosta PO)
Novobilská Alena
Sekyra Lukáš



14.2.2013

PO Benešov u Prahy
Zástupci zaměstnavatele Zástupci ZO Proběhlo setkání Příští setkání
Ing.Blecha Jan
(přednosta PO)
Kubart Ondřej


5.2.2013





KCOD Praha
Zástupci zaměstnavatele Zástupci ZO Proběhlo setkání Příští setkání
Ing.Goliáš Jakub
(manažer - zástupce ředitele)
Duroň Tomáš
(vedoucí přídělu služby)
případně další
Charvátová Anna
Dvorská Věra



12.2.2013

DKV Praha
Zástupci zaměstnavatele Zástupci ZO Proběhlo setkání Příští setkání
Ing.Sosna Václav
(Vrchní přednosta DKV Praha)
Ing.Trojánek Milan
(Manažer oddělení DKV Praha)

Toman Vladimír
23.1.2013 ?





PJ Praha
Zástupci zaměstnavatele Zástupci ZO Proběhlo setkání Příští setkání
Ing.Krátký Miloš
(ředitel OJ PJ Praha)
Ing.Kašpar Martin
(vedoucí specializovaného střediska)
Kácovský Ladislav
Skrečka Petr



26.2.2013






   Akce pro členy ZO   





Akce trvalé - permanentky do zoo, do botanické zahrady, lístky na plavání, masáže, kultura apod.

(příloha 1)





Akce chystané - aktuálně

Divadla na březen jsou již rozebrána, na duben budu rozesílat začátkem března.


Bowling

ZO OSŽ Vršovice ve spolupráci s dalšími pořádá
Bowling (koná se 11.3.2013)
(možno se přihlásit do 3.3.2013 - Kučera Jaroslav: 606 089 020)

Koná se v Praze Radotíně nedaleko vlakového nádraží - Amigos (restaurant & bowling) Horymírovo náměstí č.1416





Máme zde i pozvánku na výlet do Alp, které pořádá PO Hlavní a PO Libeň (s odbor.org.)
(pozor změnil se původní termín pořádání akce).

Výlet do Alp (11.až 15.6.2013)
(možno se přihlásit do 28.2.2013 - Baščanová Milada: drážní linka 41 106, pouze v pracovní době)







Exkurze do pivovaru Nová Paka (26.4.2013)














   Volby do závodního výboru v březnu 2013   



Volby jsou v den konference, tedy 28.3.2013 v kulturním sálu žst. Praha – Smíchov od 14 – 20 hodin. Volební řád schvaluje členská schůze (konference) a volí volební komisi sestavenou ze tří členů ZO OSŽ, kteří nekandidují do ZV OSŽ ani revizní komise ZO OSŽ. Návrh na členy volební komise předkládá stávající ZV OSŽ. Volební komise předkládá členské schůzi (konferenci) návrh kandidátů do budoucího závodního výboru OSŽ. Kandidáti do ZV OSŽ jsou navrhováni tak, aby bylo zastoupení ze všech hlavních úseků jednotlivých zaměstnavatelů. Volební období je v duchu stanov čtyřleté, pokud OSŽ nevyhlásí samostatné volby.



Volby jsou prováděny tajným hlasováním. Kandidáti s největším počtem hlasů se stávají členy závodního výboru, kandidáti s nižším počtem hlasů se stávají náhradníky. Stejný postup platí i pro volbu členů revizní komise.

Počet členů ZV OSŽ je stanoven na patnáct.
Počet členů RK ZO OSŽ je stanoven na tři.

Změny v ZV a RK ZO v průběhu volebního období provádí ZV a RK ZO OSŽ na svých jednáních a tyto změny dodatečně schvalují na nejbližší členské schůzi nebo konferenci.

S výsledky voleb seznamuje kandidáty na ustavující schůzi předseda volební komise. Členové ZO OSŽ jsou informováni obvyklým způsobem (vývěsky, mail apod.) a následně na nejbližší členské schůzi nebo konferenci.

Ustanovující schůze se koná nejpozději do tří dnů od uskutečnění voleb. Na ustanovující schůzi je za přítomnosti předsedy a ostatních členů volební komise zvolen předseda ZV OSŽ a předseda RK ZO OSŽ. Dále jsou voleni 2 místopředsedové, hospodář a ostatní funkcionáři ZV. Volební komise o výsledcích voleb zpracuje protokol, který včetně kandidátních lístků zapečetí a předá předsedovi ZV k uložení po celé funkční období.

...sepsáno dle volebního řádu ZO Praha Vršovice


Poznámka: Volby budou určitě přelomové, neboť již čtyři členové ZV (za SŽDC) oznámili, že nebudou pokračovat ve své dosavadní práci a vystoupili, či brzy vystoupí z OSŽ. Bude zajímavé to, jací lidé nastoupí na jejich místa a jaké tedy bude další směřování vršovické organizace.



Přibližné percentuální složení současné členské základny
ZO OSŽ Praha Vršovice





   Koalice spolupracujících organizací   



Jednání koalice dne 12.2.2013 v Pardubicích


V Pardubicích bylo diskutováno o možnostech zlepšení současného stavu OSŽ, byla představena (obecně) vize nového odborového svazu pro pracovníky řízení provozu jako jedna z možných variant řešení situace. Byla projednána reakce na minulé prohlášení koalice (z 8.1.2013).










   Pracovníci řízení provozu   



Často se ve Zpravodaji zmiňují pracovníci řízení provozu, připomeňme si něco z nedávné historie - jejich přechod od ČD k SŽDC.


PŘECHOD PRACOVNÍKŮ ŘÍZENÍ PROVOZU OD ČESKÝCH DRAH (ČD)
KE SPRÁVĚ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY (SŽDC)


Přechod 9214 pracovníků ke dni 1.9.2011


obr.: Uniforma výpravčí ve službách ČD
zdroj obrázku: Katalog stejnokrojových součástí ČD, 2003


Kdo jsou ti pracovníci řízení provozu?

Nejprve co je to řízení provozu?

Dle předpisu SŽDC (ČD) D 7 je řízení provozu ...souhrn činností, skládající se z vzájemné výměny informací, požadavků a pokynů mezi zaměstnanci ... provozovatele dráhy a dopravců, zajišťující plynulou a bezpečnou drážní dopravu. Řízení provozu spočívá v plánovitém usměrnění činnosti všech provozních zaměstnanců, na všech organizačních stupních, k dosažení jeho maximální efektivnosti a uspokojení potřeb zúčastněných dopravců. (Kapitola II, články 4,5)

Podle Provozního řádu drah: Drážní dopravu ... mohou řídit nebo se na řízení drážní dopravy podílet jen odborně způsobilé osoby. (§14)

A těmito odborně způsobilými osobami jsou: výpravčí, hláskaři, hradláři, výhybkáři, dozorci výhybek, signalisté, staniční dozorci, operátorky apod.

Mezníky ve vývoji firmy SŽDC:

1.ledna 2003 vznikla SŽDC jako vlastník infrasruktury. (Hospodaří s železnými dráhami ve vlastnictí státu.) Provozování dráhy (technicko-provozní obsluha + organizování (řízení) dopravy) si SŽDC objednávalo u ČD.


Některá čísla ze SŽDC za rok 2003 (zdroj - výroční zpráva SŽDC 2003)

počet zaměstnanců : 103
náklady na údžbu provozuschopnosti dráhy = platby pro ČD : -6,2 mld Kč
(pozn.: ve firmě ještě nebyli pracovníci údržby infrastruktury - byli u ČD)
náklady na řízení provozu = platby pro ČD : -5,1 mld Kč
(pozn.: ve firmě ještě nebyli pracovníci řízení provozu - byli u ČD)
výnosy za použití železniční dopravní cesty = platby od dopravců : +5,7 mld Kč


1.července 2008 byla funkce provozovatele dráhy převedena z ČD na SŽDC. ( Kromě organizování (řízení) provozu. Za to platilo SŽDC ČD peníze.) SŽDC je nyní vlastníkem infrastruktury a provozovatelem dráhy.


Některá čísla ze SŽDC za rok 2010 (zdroj - výroční zpráva SŽDC 2010)

počet zaměstnanců : 9475
náklady na řízení provozu = platby pro ČD : -5,2 mld Kč
(pozn.: ve firmě ještě nebyli pracovníci řízení provozu - byli u ČD)
výnosy za použití železniční dopravní cesty = platby od dopravců : +4,3 mld Kč


1.září 2011 přešlo 9214 pracovníků řízení provozu od ČD a.s. pod SŽDC s.o.. Tím se firma SŽDC stala kompletním provozovatelem dráhy.


Některá čísla ze SŽDC za rok 2011 (zdroj - výroční zpráva SŽDC 2011)

počet zaměstnanců : 17 765 (k 31.12.2011)
výnosy za použití železniční dopravní cesty = platby od dopravců : +4,4 mld Kč




obr.: Uniforma výpravčí ve službách SŽDC
zdroj obrázku: časopis SŽDC Železnice č.4/2011


Proč se pracovníci řízení provozu přesunuli k SŽDC?

Byl to logický krok k oddělení dopravce od majitele infrastruktury v duchu železniční reformy EU. Přestože k rozdělení jednotného železničního podniku na dopravce - ČD a majitele infrastruktury - SŽDC došlo již 1.ledna 2003, pracovníci řízení provozu zůstali pod ČD. A SŽDC platilo ČD peníze za řízení provozu. Jiní dopravci než ČD v tom viděli znevýhodnění svého postavení, neboť jim konkurent - ČD organizoval dopravu. Dá se říci, že přechodem pracovníků řízení provozu došlo k dotažení reformy (nařízené Evropskou komisí, jejíž cílem je nediskriminovaný přístup všech dopravců na koleje) do konce.

A jaké jsou stinné stránky přechodu zaměstnanců?

Odbory poukazovaly na to, že SŽDC nebude mít pro tyto zaměstnance dostatek peněz. Odbory proto chtěly, aby vláda rozhodnutí o přechodu pracovníků řízení provozu odložila.(3) Nakonec bylo ujednáno to, že do konce roku 2011 platila pro přecházející pracovníky kolektivní smlouva ČD od nového roku pak kolektivní smlouva SŽDC.(4)   (5) Od 1.1.2012 pak začaly platit nové mzdové tarify SŽDC, které byly o něco vyšší než u ČD, ale současně se přestaly platit příplatky za odpracované roky.


již publikováno na railian.com / články, upraveno pro Zpravodaj

Dvořák Pavel





   A zase něco ze železnice, ale z jiného soudku   



České historické motoráky

Motoráky jsou uvedeny svými neoficiálními přezdívkami.


Parní vozy
(od roku 1906)
Již v osmdesátých letech 19.století se začalo ukazovat, že na vedlejších tratích představuje lokomotiva se soupravou vozů přílišný luxus. Východiskem se jevila kombinace lokomotivy a osobního vozu.

Továrna Ringhoffer v Praze na Smíchově zkonstruovala v roce 1906 osobní vagón vybavený parním strojem a zkoušela je na tratích v okolí České Lípy. Parní kotel dodala firma Komarek Vídeň.


zdroj obrázku


V roce 1908 dodala První českomoravská v Libni podobný vůz na trať mezi Světlou nad Sázavou, Ledčí a Kácovem.


zdroj obrázku


O rok později přispěchala Královopolská strojírna se svým produktem, který vozil cestující ze Zaječí a Čejče do Hodonína.


zdroj obrázku



Provozní neúspěch těchto parních vozů spočíval ve složitosti parního stroje, jeho malé účinnosti a náročnosti na obsluhu. Navíc je třeba u parního stroje manipulovat s uhlím, popelem a neustále udržovat parní stroj v provozním stavu.


Kolejové autobusy
(od roku 1927)
První motorové vozy od českých výrobců se objevily v roce 1927. Jednalo se o řadu M 120. Vyráběly je dva výrobci - Škoda Plzeň (M 120.1) a Českomoravská v Praze Libni (M 120.0). Byl to na vlastně kolejový autobus, vycházel z konstrukce silničního vozidla, uzpůsobeného pro provoz na železnici. Ve Škodě vycházeli z autobusu Škoda 550, V ČKD vycházeli z autobusu Praga NO.


zdroj obrázku



Nevýhodou těchto kolejových autobusů bylo, že byly jednosměrné, pro jízdu zpátky se muselo řešit jejich otočení. Vozy ze Škodovky byly proto vybaveny ruční točnou.


Věžáky
(od roku 1928)
Po kolejových autobusech se objevily vozy uzpůsobené kolejové dopravě. Dokázaly jezdit oběma směry a vozit přípojné vozy. Aby strojvedoucí dobře viděl ne obě strany vozidla, byl usazen ve střešní budce, která byla umístěna ve středu vozidla. Odtud název "věžák". Byly to vozy z Vagonky Kopřivnice - řady M 120.3 - tzv."malý věžák"(výroba 1928 -1930), M 120.4 (výroba 1930 - 1935), M 130.2 (1933 - 1937)


M 120.3 s přípojnými vozy

zdroj obrázku
M 120.4

zdroj obrázku
M 130.2

zdroj obrázku


Modrý šíp
(od roku 1933)
Na počátku třicátých let 20.století (přesně od roku 1933) začaly na trati Praha - Plzeň jezdit první motorové rychlíky. Podle tmavomodrého nátěru pod okny se pro ně vžilo označení "Modrý šíp". Tyto vozy vyráběly tři výrobci: Královopolská Brno (jako M 273.0), Škoda Plzeň (M 274.0) a ČKD Praha Libeň (M 275.0).


zdroj obrázku



Motorové vozy tak udělaly krok od dopravy osobních vlaků na lokálkách k dopravě rychlíků na hlavních tratích.


Slovenská strela
(od roku 1936)
V roce 1936 vyrazil na zkušební jízdy mimořádně reprezentativní motorový vůz řady M 290 určený pro prestižní spojení Praha - Bratislava. Výrobce Tatra Kopřivnice vyrobila dva vozy - M 290.001 a M 290.002. Vozy byly vybaveny dvěma šestiválcovými benzinovými motory. Karoserie byla celokovová s višňově červeným nátěrem. Na čele vozu byl umístěn plastický státní znak, doplněný iniciálami ČSD. Uvnitř se nacházely dva velkoprostorové oddíly 1.třídy (kuřácký a nekuřácký). 72 cestujících mohlo sedět v plyšových křeslech a používat i bufetový oddíl. Jízdní doba Slovenské strely mezi Prahou a Bratislavou v roce 1938 byla (včetně tříminutové zastávky v Brně) 4 hodiny 18 minut. Po skončení provozu Slovenských strel se po následující desetiletí žádný jiný vlak nedokázal k takovému času přiblížit.


zdroj obrázku

zdroj obrázku

zdroj obrázku



Slovenská strela dostala motorové vozy na tehdejší vrchol naší vlakové dopravy. S druhou světovou válkou přišel konec těchto vyjímečných vlaků. Nejprve zábor pohraničí přeťal na několika místech hlavní trať Praha - Bratislava a po okupaci vůbec potřebovali Němci naftu a benzín pro válečné potřeby. Tak se přerušil rozvoj motorizace rychlíků i osobních vlaků na našich tratích.


Hurvínek M 131.1, dnes 801 - na osobní vlaky
(od roku 1948)
Po válce se začaly vyrábět dva typy motorových vozů - jeden pro provoz na vedlejších tratích: M 131.1 a druhý pro dálkovou a rychlíkovou dopravu: M 262.0.
Mezi léty 1948 až 1956 bylo vyrobeno celkem 549 motoráčků řady 131.1 a to dvěma výrobci - Tatrou Kopřivnice a Vagonkou Studénka. Tyto spolehlivé a nenáročné motoráčky nahrazovaly na lokálkách předválečné vozy řady 130.1 ze Škody Plzeň. Motorový vůz byl vybaven 12-tiválcovým naftovým motorem T 301 z Tatry Kopřivnice. Měl celokovovou konstrukci vozu, vešlo se do něj 48 sedících cestujících. Vytápění bylo řešeno výfukovými plyny (v přípojných vozech byla kamínka, ve kterých topila vlaková četa).


zdroj obrázku


Ponorka M 262.0, dnes 830 - na rychlíky
(od roku 1949)
Těchto motorových vozů bylo mezi léty 1949 až 1960 vyrobeno celkem 238. Vyráběly je hned tři firmy: Vagonka Studenka, ČKD Praha a Královopolská strojírna Brno. Vůz měl vodou chlazený naftový motor s elektrickým přenosem výkonu. Do dvou velkoprostorových oddílů se vešlo 48 sedících cestujících. Vytápění využívalo ohřátou vodu z chladicího okruhu motoru.
Tyto motoráky zajišťovaly v 60.létech minulého století vozbu vnitrostátních rychlíků. Později byly na rychlíkách nahrazovány novějšími motoráky (např. M 286.0 - dnes 850 (Krokodýl), M 296.2 - dnes 852 (Hydra), apod.) a přesunuly se na vozbu osobních vlaků.
V letech 1981 až 1991 se prováděla přestavba 41 vozů na řadu 262.1 (nově 831), spočívající hlavně ve výměně motoru.


zdroj obrázku


Orchestrion M 152.0, dnes 810 - na osobní vlaky
(od roku 1975)
Dosluhující Hurvínky (řada M 131.1, nově řada 801) na vedlejších tratích nahradily motorové vozy lehké stavby s naftovým motorem LIAZ, užívaným také u tehdejších autobusů. Tyto motoráky podobné autobusům mají díky jednoduché konstrukci snadnou údržbu i obsluhu. Mezi léty 1975 až 1982 jich bylo vyrobeno ve Vagonce Tatra Studénka 680 kusů.


zdroj obrázku


Motorové vozy řady 810 se staly základem několika přestaveb na nové řady. Řada 809 vznikla ve Vagonce Studénka, řady 811, 812 a 814 vznikly v podniku Pars DMN, později Pars Šumperk. (Rovněž na Slovensku přestavbou řady 810 vznikly nové slovenské řady 811, 812 a 813.)

Řada 809:
V letech 1994 až 1997 bylo 27 těchto motorových vozů přestavěno na řadu 809. Jednalo se hlavně o úpravy pro odbavení cestujících samoobslužné čí strojvedoucím - označovače jízdenek, okénko na prodej jízdenek ze stanoviště strojvedoucího, tlačítka pro signalizaci zastavení na znamení, apod.

Řada 811:
V roce 1997 byla provedena přestavba na řadu 811, hlavně s cílem zlepšit spolehlivost trakčního soustrojí, spočívající ve výměně motoru za nový (opět značky LIAZ) a výměně převodovky. Pro cestující znamenala přestavba nová sedadla a otevírání dveří pomocí tlačítek.

Řada 812:
V roce 2001 byla provedena přestavba na řadu 812 zvanou Esmeralda, která znamenala spojení motorového vozu 810 a přípojného vozu (řada 010 přestavěná na řídicí vůz řady 912). Pro provozovatele odpadla nutnost objíždění přípojného vozu v koncových stanicích a pro cestující znamenala přestavba nízkopodlažní nástupní prostor. Tato kombinace se stala předlohou pro jednotky řady 814 (Regionovy).

Řada 814:
Od roku 2005 byla prováděna (po zkušenostech nabytých rekonstrukcí na řadu 812) přestavba na jednotku řady 814 zvanou Regionova, která znamenala opět spojení motorového vozu řady 810 a přípojného vozu řady 010, (po přestavbě motorový vůz řady 814 a řidicí vůz řady 914).


Hydra M 296.1, M 296.2 dnes 852, 853 - na rychlíky
(od roku 1968)
U vzniku těchto motorových vozů byla zajímavá okolnost. V 60.létech 20.století vznikla u nás potřeba motorového vozu pro mezinárodní provoz. Konkrétně ČSD potřebovaly tyto motoráky pro vozbu mezinárodního expresu Vindobona, který spojoval Berlín s Vídní přes Prahu. Tento vlak byl ve své době zvláštní tím, že jako jeden z mála překračoval železnou oponu - hranici mezi socialistickými a kapitalistickými státy. Mezi zúčastněnými železnicemi bylo vzájemné domluveno periodické střídání souprav. A právě v té době byl provozován motorovými jednotkami. Na ČSD vycházela vozba Vindobony na léta 1969 až 1972.
Vagónka Studénka proto vyvinula dvě řady motorových vozů lišících se pouze v detailech a samozřejmě také odpovídající přípojné vozy. Výroba probíhala v letech 1968 až 1970. Protože právě řada 296.1, dnes značená 853, byla určena právě pro mezinárodní provoz, byla například lépe odhlučněna, měla odlišný brzdový systém na podvozku apod. Pohonnou jednotkou obou řad byl naftový, vodou chlazený dvanáctiválcový motor s hydrodynamickou převodovkou (odtud přezdívka Hydra).
Po roce 1972 začaly na rychlíku Vindobona jezdit opět klasické soupravy - tedy složené z lokomotivy a připojených vozů. Motorové vozy řad 852 a 853 se používaly na vozby rychlíků a postupně, jak stárly, se přesouvaly na vozby osobních vlaků na vedlejších tratích.


zdroj obrázku


Dnes jsou motorové vozy řady 852 a 853 rekonstruovány (od roku 1997) ve firmě Pars Šumperk na novou řadu 854. Základem přestavby je nový motor Caterpillar. Tyto motorové vozy jsou používány na osobních, spěšných vlacích a rychlících na důležitých neelektrizovaných tratích.



již publikováno v railian.com - historie / střípky z historie.

Dvořák Pavel









   Narozeniny v únoru   



Přejeme vše nejlepší našim členům narozeným v únoru, jsou to:

Bartoněk Tomáš Brejchová Stanislava Bureš Petr Flandera Jan Gillichová Lenka Hanková Jana Kučera Jaroslav Leiblich Michal Loučan Jan Luzar Zdeněk Novák Jan Palkoska Jan Pechková Monika Roubalová Květoslava Sedláček Lubor Srogončík Milan Stesklý Vojtěch Střížová Zděnka Toman Vít Zámostná Monika






   Slovo redaktora   




      Především se chci čtenářům Zpravodaje omluvit za ošizená poslední dvě čísla. Jsouce nyní bakalář, po letech odpočinku jsem se vrhl do magisterského studia na dopravní fakultě ČVUT. No a tam nyní probíhalo náročné období pro všechny vysokoškolské studenty - tedy zkouškové období ( 9.1. a 15.2. ). Znamenalo to pro mne, že jsem se každou volnou chvilku učil, abych dostal do hlavy spoustu informací potřebných k úspěšnému absolvování zkoušek a tedy k prolezení do dalšího semestru.

      Mezitím vývoj spěje k tomu, že je na spadnutí vznik nového odborového svazu určeného pro pracovníky řízení provozu, ten pravděpodobně odvede (nejen) vršovické organizaci některé členy. Proto budou zajímavé březnové volby do závodního výboru.

Dvořák Pavel








verze Zpravodaje pro tisk (formát pdf): - dodána 19.2.2013

Únor 2013


TOPlist