Ohlédnutí za proběhlými akcemi   
Návštěva depozitáře Národního technického muzea v Chomutově
    
31.8.
...návštěvníci depozitáře z Vršovic
    
Dne 31.8.2013 jsme uspořádali výlet pro všechny, kteří měli zájem – výlet do železničního depozitáře Národního technického muzea v Chomutově.
Odjezd byl v 9:02 z Masarykova nádraží rychlíkem do Lužné a odtud spěšným vlakem do Chomutova. Bohužel se ČD tak trochu „vyznamenali“, neboť na zmíněném rychlíku byla toho dne i přes silnou frekvenci – počasí bylo nádherné – nasazena regionova, což vůbec nesplňovalo požadavky na kvalitu přepravy. Vzhledem k opravdu silné frekvenci, byl vlak již z Masarykova nádraží značně přeplněn a cestou museli někteří i stát. To byl ale jediný negativní okamžik z celého výletu.
V Lužné, kde jsme přestupovali na spěšný vlak, jsme mohli pozorovat parní vlak, který se za námi vydal také do Chomutova a rovnou zavezl zájemce až do muzea. My však pokračovali pravidelným spojem, po trati, která má již své nejlepší léta za sebou.
Celkem se nás sešlo třináct, po příjezdu do Chomutova nás na nádraží přivítal předseda ZO Praha-Vršovice p. Jaroslav Kučera, který nás doprovodil a do samého depozitáře. Za opravdu lidové vstupné 40/20,-Kč jsme mohli shlédnout opravdu rozličné železniční stroje, lokomotivy i vagony, od prototypů, až po salonní vozy. Dokonce zde přibyl nový exponát – sedačka z lanové dráhy na Sněžku, a to jsme ještě nevěděli, že za necelý měsíc s podobnou sedačkou pojedeme na Komáří vížku…
Prohlídku si každý zorganizoval sám, dle svých představ. Návrat domů byl individuální a výlet se vydařil ke spokojenosti všech účastníků.
zaznamenal Hahn Josef
Cyklistická akce na Slovácku
    
18.9. až 21.9.
...cyklisté
    
Koncem září jsem se zúčastnila tradičního cyklopobytu s partou sportovně založených kolegů nádražáků.
Není nic nového, že i tento výlet byl dobře naplánován a následně zrealizován. Podívali jsme se například do krásného zámku v Miloticích. Kulturu vystřídala projížďka podél Baťova kanálu, které předcházela prohlídka květninové zahrady v Kroměříži. Přišel na řadu i náročnější sportovní výkon, v podobě výšlapu na kopec, kde si někdo, kdysi dávno, usmyslel vybudovat hrad. Tento se jmenuje Buchlov a infarktové stoupání nás mohlo odměnit parádním výhledem z věže. Kdyby tedy byla lepší viditelnost.... Prohlídkou nás provázel pravděpodobně kastelán, který se s výkladem moc nepáral. Svědčily o tom vykulené oči malých dětí, když popisoval středověké mučící praktiky. A když dodal, že se tresty nevyhnuly ani dětem, jedny oči se změnily na vyloženě vyděšené :)))) Zámek ve Strážnici byl také pěkný, jakož i Archeoskanzen v Modré. V sousedním Velehradu jsme si zase prohlédli baziliku.
...perly jižní Moravy↓
Někdo najel více, někdo trochu méně kilometrů, podle chuti, či podle blížících se večerů a s tím spojeného stmívání :) Ale řekla bych, že jsme si to všichni užili. A to, že mě za občasné excesy nikdo nezabil, považuji za pozvánku na snad další budoucí vydařené akce.
...západ slunce viděný ze sedadla bicyklu
zaznamenala Stichová Marie
Výlet na Komáří vížku
    
25.9.
...výletníci z Vršovic
    
Ve středu 25. září 2013 jsme zorganizovali pro zaměstnance, naše členy, nečleny, důchodce, zkrátka pro kohokoliv kdo měl zájem, výlet na Komáří vížku, spojený s prohlídkou zázemí lanovky a svezením lanovkou do horní stanice Kněžiště a zpět.
Ale začněme pěkně od začátku…
…již plánovaný odjezd z Prahy se proměnil v adrenalinový zážitek, rychlík do Teplic v 7:29 málem odjel bez hlavního organizátora Petra Poláka. Který, jak je jeho dobrým zvykem, přišel minutu před odjezdem. Vše se stihlo a se třemi minutami jsme se vydali na cestu.
Celkový počet účastníků se ustálil na čísle 14. V příjemné živé atmosféře jsme se blížili přes Ústí do Teplic. Cestou nás postihla nemilá událost, která podruhé málem zmařila náš výlet a to projetí návěstidla, naštěstí jsme měli mezi sebou pana Jaroslava Tetivu, který zajistil, že jsme do necelých 10 minutách pokračovali v jízdě.
V Teplicích jsme museli přestoupit na autobus dopravního podniku č. 139, který nás odvezl do nedalekého města Krupka, kde vlastně lanovka na Komáří vížku začíná. Do odjezdu autobusu zbývalo cca 40 minut a tak jsme se rozprchli po městě, někteří ulovit fotky, projít kolonádu, či obstarat si něco teplého do žaludku. Ač „nádražáci“ (většina), museli jsme k přesunu použít MHD i když cca 200 metrů od lanovky se nachází vlaková zastávka BOHOSUDOV ZASTÁVKA (dříve trať 132 Děčín – Oldřichov). Bohužel na této trati již více jak 5. let není provozovaná osobní doprava (není objednána krajem).
V 10:10 vyrážíme linkou 139 do Krupky.
Po dvacetiminutové jízdě vystupujeme na zastávce Krupka, Bohosudov MěÚřad a pomalu stoupáme necelý kilometr k lanovce. Cesta je bezpečně označena ukazateli – nelze zabloudit. Procházíme také kolem opuštěné zastávky Bohosudov zastávka (viz výše). Počasí nám přeje, chvílemi svítí sluníčko, je celkem teplo, ale již brzy poznáme jak je na horách…
Čeká nás posledních 24 schodů a již plníme odbavovací halu lanovky v dolní stanici – Bohosudov. Naší výpravu osobně přivítal dlouholetý náčelník lanové dráhy p. Petr Stráda, který kvůli nám přerušil i vlastní dovolenou. Dozvěděli jsme se něco o historii lanové dráhy, o tom jak to funguje v dolní stanici a o dalších plánech do budoucna. V dolní stanici byla možnost zakoupení pamětní mince, či publikace k 60. výročí provozu lanovky a pamětní razítko.
Poté jsme se přesunuli na nástupiště k sedačkám, prohlédli zázemí v dolní stanici a vyrazili po dvou nahoru na Komáří vížku. Cesta trvá neuvěřitelných 15. minut, nevěřili jsme, ale je to tak.
Trasa lanovky nevede jen stále do kopce, jsou zde dva úseky, kde dokonce mírně klesáte, aby jste v zápětí opět stoupali nahoru. Dole pod sebou vidíte Teplickou aglomeraci jak na dlani. Čím výše jsme však byli, tím větší byla zima a také mlha! Do horní stanice, která je položena v 800 metrech nad zemí, jsme přijížděli za docela slušné mlhy. Kdo se neoblékl – drkotal zuby.
Rozhled z Komáří vížky tedy po našem příjezdu nebyl žádný, dali jsme si tedy na hodinku rozchod. Nakonec jsme se ale všichni opět sešli, tentokrát v restauraci Pražanka.
Ve smluvenou hodinu jsme se shromáždili před horní stanicí na prohlídku zázemí. Ujal se nás strojník p.Ferenc a průvodčí p. Bruch, kteří nám ukázali ovládání lanové dráhy, náhradní pohon, pomalý a rychlý pohon při mimořádnostech, dílnu, a vysvětlili a trpělivě odpovídali na naše zvídavé otázky.
Mj. víte, že i na lanovce jsou výhybky???
V horní stanici jsou dokonce čtyři (jako na malém nádraží).
Následovala jízda dolů, kde jsme se rozloučili a rozprchli do svých domovů.
Technické údaje o lanovce a jiné zajímavosti:
Lanová dráha Bohosudov(Krupka) – Kněžiště(Komáří vížka) je dvousedačková. Délka lanové dráhy je 2348 metrů. Dolní stanice je v nadmořské výšce 326 m, horní stanice ve výšce 806 m. Lanovka je schopna přepravit až 226 osob za hodinu. Jízdní doba v jednom směru je 15,5 minuty. Lanovka je v provozu celoročně a za svou 60 . letou existenci přepravila více než 5,6 milionu osob!
Původní návrh na vybudování lanové dráhy vzešel již v roce 1838, lanovka měla sloužit především potřebam obyvatel horských obcí, kteří byli takřka odříznutí od světa. Až v roce 1903 se započalo s proměřováním trasy a v roce 1914 byl hotový projekt. Poté vypukla první světová válka…
V roce 1932 byl vypracován nový projekt lanové dráhy, který počítal dokonce i s přepravou automobilů o lanovce, ovšem opět byl odložen, Přišla druhá světová válka…
Teprve počátkem padesátých let, s rozvojem lázeňství v Teplicích bylo rozhodnuto o výstavbě lanové dráhy. Stavbu lanovky provedl tehdejší Dopravní podnik města Teplice, technologickou část lanovky dodal národní podnik Transport Chrudim v licenci švýcarského systému Von Roll. Lanovka patří mezi nejdelší jednoúsekové osobní lanovky ve střední Evropě a nejdelší v Čechách. Dolní stanice je napínací, v horní stanice je poháněcí se strojovnou a pohonným zařízením. Na trase je 29 podpěr.
Lanovka poprvé vyjela 25. 5. 1952, pod hlavičkou Dopravního podniku města Teplic. Již od 1. 5. 1953 však přišel nový majitel – ČSD. (trať Bohosudov-Kněžiště byla v jízdním řádu označena 12p, později 13d a nakonec 133).
V roce 1996 byla lanovka ČD prodána do soukromých rukou, ze kterých v roce 2009 přešla po odkoupení do vlastnictví města Krupka. V jejím vlastnictví je dodnes.
...a ve webové verzi Zpravodaje další fotky z výletu (38 fotografií) tady dole ↓ proplouvají zprava doleva:
Závěrem musím poděkovat především:
p.Jaroslavu Tetivovi – za dojednání prohlídky zázemí lanovky a doplnění některých technických údajů
p. Petru Strádovi – náčelníkovy lanové dráhy – za umožnění prohlídky lanovky
p. Petru Polákovi - za skvělý nápad na výlet
všem zaměstnancům lanové dráhy – za trpělivost, kterou s námi měli
všem účastníkům – za to že jste s námi jeli a za tu skvělou atmosféru.
zaznamenal Hahn Josef
   Narozeniny   
Přejeme vše nejlepší našim členům narozeným v září:
Gauberová Anna, Kempfová Hana, Lieblová Ludmila, Maštalíková Emilie, Šebková Jiřina,
Hánová Stanislava, Janíková Dana, Kamaryt Petr, Krištof Filip, Novotný Jiří, Petřík Bohumil,
Polák Václav, Suková Štěpánka, Parma Miloš, Grundová Růžena, Hahn Josef, Kubrová Jaroslava,
Macháček Martin, Halouzka Lubomír, Marášková Ilona a Adámek Jan.
...a pozor, v měsíci říjnu budou slavit:
Čekan Michal, Štěch Josef, Tichánková Jana, Brabenec Jaroslav, Dufková Valerie, Forejt Josef,
Gráfová Marcela, Švagrová Vlasta, Bielik Libor, Bodyová Jitka, Čepelová Zdeňka, Filek Jiří,
Hrdlička Jiří, Jareš Michal, Lacko Petr, Kučerová Michaela, Marčanová Lenka, Stainer Jan,
Stůj Jaroslav, Šedivý Vilém, Šrubař Pavel, Vitásek Jaromír, Zakouřil Pavel, Zummerová Jana,
Beneš Vojtěch, Smetanová Jana, Kácovský Ladislav, Kolářová Antonie a Roubínek Martin.