ZO Praha Vršovice platí za všechny své členy v plné výši pojištění za škody způsobené zaměstnavateli při výkonu zaměstnání.

Informace k pojistkám: pan Hahn Josef
mobil: 606 655 831
email: hahn@kcod.cd.cz

---

Akce již proběhlé :

---

9.4.2014 Železniční zkušební okruh Cerhenice

Abysme zařadili do našeho celoročního plánu akcí také něco nového, napadlo mě vydat se tam, kde se musí všechna vozidla před schválením k provozu na železnici vyzkoušet. Tím oním zkušebním ústavem je areál u obce Cerhenice – a sice Železniční zkušební okruh (dále jen ŽZO). Jenže jak se dostat někam, kam se nedá jen tak přijít, zaplatit vstupné a je to? Nespojil jsem se tedy v první chvíli s nikým jiným, než samotným ředitelem VUZ (Výzkumný Ústav Železniční) panem Antonínem Blažkem, jelikož on dráhou taky „žije“ a tak jsem si řekl, že to bude nejlepší způsob. Ten mě záhy velice ochotně předal svému kolegovi, panu Střechovi. Začali jsme tedy výlet plánovat a domlouvat detaily. Dohodli jsme se na termínu 9. dubna. A i přesto, že díky menší komplikaci jsme málem den před odjezdem exkurzi museli zrušit, vše se k naší spokojenosti vyřešilo a exkurze se mohla konat. Pro vysvětlení: pan Střecha nám měl dělat průvodce po areálu, ovšem jelikož je i členem Nadace Okřídlené Kolo, která shání a shromažďuje prostředky na opravy historických vozidel, musel se zúčastnit jednání dozorčí rady ČD Cargo. Naštěstí však našel mezi svými kolegy náhradu, a já si troufnu říci, že velice důstojnou. Stal se jí pan Daniel Los.



Sešli jsme se tedy ve středu ráno na pražském Masarykově nádraží – v hojném počtu více než dvaceti osob, a vydali se příměstskou pantografickou jednotkou řady 471 do zastávky Cerhenice. Poté nás čekal pěší přesun k areálu ŽZO. Některé z nás více, některé méně překvapil poměrně silný vítr, což ještě umocnila rovinatá krajina kolem Cerhenic. U vrátnice si nás vyzvedl náš průvodce pan Los, který nás nejdříve zavedl do konferenční místnosti. Tady nám řekl obecné informace o zkouškách vozidel, technické parametry obou zkušebních okruhů, a přitom jsme mohli sledovat věrnou zmenšeninu celého zkušebního centra ve velikosti TT, kde se na velkém okruhu proháněla vlajková „loď“ Českých Drah – lokomotiva řady 380 se soupravou vozů Bmz, Ampz a nechyběly ani pro nás tak typické „páteční posily“ – vozy B a A. Na malém okruhu pak jezdila motorová rosnička s nákladními vozy.



Samozřejmě došlo i na typické zvídavé dotazy (a v průběhu exkurze jich ještě přibývalo), po jejich zodpovězení jsme se pomalu chystali k venkovní prohlídce areálu. Hned naproti administrativní budově jsme mohli shlédnout dvě z pěti lokomotiv Vectron, které zde zkouší německý Siemens. Další „zastávkou“ bylo „dispečerské“ pracoviště – místnost, z které se řídí provoz na obou okruzích. Zde nám pan Los podával další informace o okruhu, o tom, jaké stroje i vagony se zde zkoušely, zatímco nám za okny projížděla na velkém okruhu motorová jednotka italského výrobce pro Sardinii její plnou rychlostí – 160 km/h. Následoval přesun k jedné z hal pro připravu zkoušek, ve kterých jsme shlédli právě deponovaná vozidla – stály tady zbývající tři Vectrony, dnes už legendární Zamračená – T478.1010 v majetku Národního Technického Muzea, kterou VUZ nyní provozuje a vzorně o ní pečuje. Ještě zde byl měřící vůz (původní hnací vůz pantografické jednotky řady 460) a soukromá Rosnička – T334.0797. Následoval přesun dále – prošli jsme kolem dvou dvoupatrových příměstských jednotek pro Francii od jejich dvorního dodavatele – společnosti Alstom, a objevily se i pro nás již docela důvěrně známé příměstské jednotky řady 440, 640 a 650 – přezdívané Regiopanter. Vstoupili jsme do subjektivně největší haly, zde na kolejích odpočívaly dvě diametrálně rozdílné jednotky – Italské Zephyro, nástupce Pendolin – vysokorychlostní jednotka s max. rychlostí až 360 km/h. Na druhé koleji stála další z francouzských příměstských jednotek od Alstomu. V boční hale, která tentokrát neukrývala vozidla jako taková, se nacházely zkušební stavy pro zkoušky podvozků, spřáhel – přesněji řečeno šroubovek, náprav a dalších technologických celků. Jen pro představu – během jednoho měsíce usilovného testování tady dokáží nasimulovat třicet let provozu.



Poté již zbývala jen cesta zpět k vlakové zastávce, nedaleko níž jsme zakotvili v příjemné restauraci a zasytili se po náročném dopoledni.



Závěrem prosím omluvte poněkud chudší fotogalerii, jelikož vozidla zde zkoušená (kromě ČD) nebylo možno fotografovat. Ti z nás co byli, viděli jistě mnoho zajímavých věcí a vozidel. A na ty, na které již nebylo místo (a nejen pro ně), nachystáme tuto exkurzi jistojistě někdy v budoucnu!

(níže probíhá ve smyčce dalších 11 snímků)

Historie pivovaru

Moto Brouk

Brouček

Kryštof

Kumburák

Granát

Podkrkonošský speciál světlý

Valdštejn

Hemp Brouczech

Zázvorové pivo

Třešňové pivo

Čurdův ležák

Podkrkonošský speciál tmavý

První novopacký pivovar vznikl pravděpodobně počátkem XIV. století a byl umístěn pod novopackým náměstím na pravém břehu Brdského potoka, zhruba v místech dnešní farské zahrady. Roku 1563 však celé město i s pivovarem vyhořelo a až roku 1583 bylo uděleno oprávnění k výstavbě nového pivovaru. Pivo se zde však nevařilo příliš dlouho, roku 1601 totiž novopačtí občané vyměnili právo várečné za osvobození města od dávek a roboty a od té doby byla Nová Paka zásobena pivem z vrchnostenského pivovaru v Dřevěnicích.

Roku 1791 byl v Nové Pace zřízen magistrát a město se tak do značné míry osvobodilo od vlivu vrchnosti. Od té doby se také datují první snahy o legální obnovu práva várečného, šlechta však dál úspěšně blokovala jakékoliv kroky ke zřízení měšťanského pivovaru a držela si na dodávky piva v Nové Pace monopol. Tento stav trval mnoho desítek let a vyvolaný soudní spor byl ukončen až všeobecným zrušením roboty.

1. dubna 1870 se konala ustavující valná hromada pro založení Akciové společnosti pro vybudování parostrojního pivovaru v Nové Pace (majoritním akcionářem byla obec Nová Paka), kromě shromáždění potřebných financí byla vybrána i definitivní lokalita pro nový pivovar. V průběhu následujícího roku dodala pražská firma J. V. Novák stavební a technologickou dokumentaci a dne 29. března 1871 se konalo slavnostní zahájení stavby pivovaru firmou F. Wolf.

Jako první byly dostavěny základní technologické jednotky: varna, spilka, sklep a sladovna, v dosud omezených prostorách došlo dne 25. července 1872 k zahájení prvního provozu. Během tohoto a následujícího roku došlo k dokončení všech potřebných stavebních i technologických prací a pivovar se rozjel na plný výkon.

Zájem o novopacké pivo z parostrojního pivovaru byl obrovský. Již koncem 70. let kapacity nepostačovaly a tak se v 80. a 90. letech přistavovaly a rozšiřovaly další ležácké sklepy, spilka, půdní prostory pro skladování ječmene a sladu, rozšířena byla i lednice a došlo k posílení strojovny.

Roku 1903 byla vyzděna nová studna v nedaleké Loučení, odkud byla voda přivedena 800 m dlouhým potrubím. V roce 1905 byla dostavěna jak sladovací humna a nová lednice, tak nové obchodní místnosti. Roku 1906 byla strojovna rozšířena o druhý parní kotel.

V roce 1907 byla na základě požadavku Okresního hejtmanství rozbořena stará budova pivovarského hostince na náměstí a postavena nová, komfortní budova hotelu s tanečním sálem. Budova v secesním stylu je dnes známa jako hotel Centrál, k jeho zprovoznění došlo roku 1908. Šlo však o jednu z posledních investičních akcí před válkou, neboť se začala projevovat ekonomická stagnace a snižování odbytu. V dalších letech byly prováděny jen nutné opravy bez podstatnějších investic do budoucna.

První světová válka citelně poznamenala celou Evropu a ani novopacký pivovar nebyl ušetřen. Byl zaznamenán pokles produkce, chybějící vstupní suroviny vedly k používání náhražek a kvalita piva byla udržována na přijatelné úrovni jen s velkými obtížemi. Veškeré investice do podniku byly nemyslitelné a jen s velkým vypětím sil byl udržován aspoň základní technologický provoz.

První poválečná léta se nesla ve znamení pomalého oživování ekonomiky. Postupně se daří obnovovat strojní vybavení, stavby, i celou technologii tak. S nastupující konjunkturou poloviny 20. let se připravuje zásadní rekonstrukce celého pivovaru. Velmi k tomuto rozhodnutí přispělo i zlikvidování konkurenčního pivovaru v blízkém městysu Pecka, který byl novopackým pivovarem odkoupen k 1. červenci 1926 (za celkovou částku 220 tisíc korun) - prakticky ze dne na den v něm zrušil veškerou výrobu, postupně odvezl zásoby surovin a následně zlikvidoval strojní vybavení tak. aby za několik měsíců mohl nabídnout k odprodání vybrakované budovy peckého pivovaru. Novopacké pivo tak ovládlo celý region jihovýchodního Podkrkonoší a západního Jičínska.

Připravované rekonstrukce se uskutečnily záhy: v letech 1927 — 28 byly zprovozněny nové technologie sladovny, filtrační zařízení, kvasné kádě, stáčírny sudů atd. V tuhé zimě 1928/29 byla zprovozněna nová varna a v následujících letech došlo k dalším stavebním úpravám (včetně např. zasedací síně). Díky rekonstrukcím byl zracionalizován provoz, hospodářskou krizi 30. let přečkal pivovar bez větších šrámů a prosperoval až do konce 30. let.

Odtržení Sudet v září 1938 znamenalo první omezení odbytu: hranice zbytkového Česko-Slovenska (resp. Protektorátu) a Říše vedla jen několik kilometrů od Nové Paky (v Protektorátu) a znamenala odtržení i mnoha desítek významných odběratelů. Přesto tento fakt nemá příliš fatální dopady a pivovar dál vcelku dobře funguje, došlo mj. k výrazné modernizaci parní kotelny, k postavení nových stájí pro pivovarské tažné koně či k zavedení nových telefonních linek.

Hned roku 1945 byl pivovar podřízen národní správě, přestože se jeho vedení nijak neprovinilo např. kolaborací s nacistickým režimem. Okresní národní výbor na základě tlaku dozorčí rady pivovaru tuto národní správu v dubnu 1946 zrušil a pivovar se vrátil původním akcionářům. Ovšem jen dočasně...

K 1. červenci 1948 byl pivovar Nová Paka znárodněn a podřízen Generálnímu ředitelství československých pivovarů v Praze, od 20. července 1948 byl začleněn do oblasti ředitelství Podkrkonošských pivovarů n.p. se sídlem v Trutnově a od 29. ledna 1949 (po sloučení Podkrkonošských a Hradeckých pivovarů) do národního podniku Hradecké pivovary. Tím pozbyl dosavadní samostatnosti a veškeré činnosti musely být přinejlepším projednány, spíš však odsouhlaseny "na kraji" a "v ústředí".

Že by však pivovar hospodářsky tratil, se říct nedá: byl určen k ověření nových technologií stáčení, proto došlo k přestavbě starších prostor na stáčírnu lahví - prozatím byla vybavena dvěma ručními šestikohoutovými stroji Staler. Počátkem 50. let byla zlikvidována stará parní strojovna a na jejím místě postavena kompresorová stanice pro dochlazování stávající spilky a předsklepního prostoru. Tato chladicí linka již v létě 1951 jede na plný výkon.

V dalších letech se provádějí jen nutné investice a opravy, až v dubnu 1957 byla zahájena komplexní přestavba technologie finalizace. V rámci jednoho investičního celku vznikly jak nové podlahy, tak zejména skleněné produktovody, vymývače obalů, plniče, korunkovače, dopravníky prázdných obalů i plných bas (s rozbočením válečkové dráhy pro sklad a pro rampu) atd., rekonstrukci završilo zprovoznění nového výkonného stáčecího stroje pro sudy k 1. červenci 1960.

Polovina 60. let je ve znamení dalšího rozšiřování výroby pro zvyšující se zájem zákazníků: roku 1965 byl zprovozněn nový vodní zdroj (75 m hluboký vrt, vydatnost 9 vteřinových litrů) a byly pořízeny i nové ocelové, vnitřně smaltované tanky do ležáckého sklepa: prvních deset v červnu 1966, dalších 15 ks v průběhu roku 1967. Koncem 60. let byla vyměněna stáčecí linka, výrobní technologie byly doplněny např. o deskový chladič u spilky či o maltomobil ve sladovně (stroj na obracení ječmene). Ve stáčírně sudů se objevují první lehké obaly z hliníku, což značně ulehčilo lidské práci.

Do roku 1996 byl novopacký pivovar jedním ze závodů Pivovarů Hradec Králové, s.p.. K 1. 9. 1996 přešel pivovar pod společnost Městský pivovar Nová Paka a.s., ale již v předávacím protokolu rozporoval nový majitel výši závazků podniku a v listopadu 1996 byla podána určovací žaloba u Obchodního soudu pro Prahu 2 na sporné závazky. Nevyřešený soudní spor několik let bránil v řádném rozvoji podniku, přesto podnik prosperoval a jen v roce 1999 stouply prodeje skoro o třetinu.

Přes prosperitu a množství zakázek stahovali věřitelé z pivovaru takové objemy peněz, že se akciová společnost dostala do hluboké platební neschopnosti a dne 8. 3. 2000 byl na firmu Městský pivovar Nová Paka a.s. prohlášen konkurs. Konkursní správce však rozhodl pokračovat ve všech potřebných provozních aktivitách pivovaru a po dobu konkursu se objem výroby dojkonce mírně zvyšoval. Koncem roku 2000 rozhodl věřitelský výbor o vyhlášení výběrového řízení na prodej majetku úpadce a dne 30. 1. 2001 odkoupila konkurzní podstatu společnost Isobuilding a.s., která na své následující valné hromadě dne 22. 2. 2001 přenesla své sídlo do pivovaru a změnila svůj nicneříkající název na Pivovar Nová Paka a.s..

Pivovar byl tímto zachráněn a pokračuje ve svém rozvoji, od roku 2003 probíhají nové rekonstrukce - např. nerezové produktovody, zcela nový monoblok stáčírny lahví (pro skleněné i PET lahve) či výrazné stavební opravy.

info a fotky dle wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pivovar_Nov%C3%A1_Paka
... a dle oficiálního webu pivovaru: http://www.novopackepivo.cz/

   Střípky informací   

---

Last minute cestovní kanceláře CK ČD travel (stav ke 30.4.2014)



CK ČD travel vyhlásila zájezdy „NA POSLEDNÍ CHVÍLI“. CENY JSOU VČETNĚ DOTACE. Pro klienty, kteří nejsou zaměstnanci ČD, ČD Cargo nebo SŽDC, je cena zájezdů vyšší o 5.000,- Kč u 11/12 denních a o 4.000,- Kč u 8 denních zájezdů. Všechny zájezdy jsou s leteckou dopravou, Chorvatsko s autobusovou dopravou.

informace: http://www.cdtravel.cz/ - CK ČD travel, člen skupiny ČD

---

Jak správně dopočítat doplatek k jízdence ČD



Neoficiální schematická pomůcka ukazující jak dopočítat cestujícímu cenu jízdenky, má-li jízdenku druhé třídy a přesedne si do první třídy, jede-li jinou (delší) trasou do cílové stanice, anebo jede-li až za původní cílovou stanici.

informace: ze školení na osobní pokladnu ČD

---

1.4.2014 skončila platnost univerzálního hesla OSŽ k připojení na internet z drážního intranetu



V minulém Zpravodaji bylo upozornění tohoto znění:

Dnem 31. března 2014 se změní pro OSŽ způsob přístupu k Internetu z intranetu. Tj. tímto datem definitivně končí funkčnost přístupu přes server proxy.osz.cd.cz (a generálních přístupů jako „oszproxy“ a „zvosz“). Nově bude k dispozici skript pro automatické nastavení na proxy na adrese proxysetup.osz.org. Pro získání přístupu je nezbytné se včas zaregistrovat a následně vytisknout formulář na adrese (která je přístupná pouze z drážního intranetu) http://internet.cd.cz/zadost/(„Žádám jako zaměstnanec odborů“; „a potřebuji přístup na Internet z intranetu“). Po vyplnění a vložení informací formulář vytiskněte, nechte jej potvrdit předsedou vaší ZO OSŽ a zašlete jej poštou na adresu:

ČD - Informační Systémy, a.s.
Provoz Plzeň
Pod Táborem 369/8a
190 00 Praha 9

Já jsem zareagoval a vyplnil jsem si žádost o přístup na internet dle udané webové adresy: http://internet.cd.cz/zadost/, s tím, že jsem si ze stránek vytiskl a vyplnil i papírovou žádost, kterou jsem nechal potvrdit předsedou základní organizace a uvedl jsem tam, že jsem funkcionář - místopředseda. Tuto jsem odeslal poštou na uvedenou adresu na Praze 9. Za pár dní mi přišlo osobní heslo. Toto heslo jsem poskytl několika kolegům a asi za dva dny mi přišel mail z ČD IS, že si mám změnit heslo a neposkytovat ho dále, protože došlo k připojování současně z různých stanic, z čehož jim plyne, že nedochází k použití jen mou osobou. Jde tedy o to, že osobní heslo nelze nyní "půjčovat", protože je jeho používání opravdu detailně sledováno.

zaznamenal Dvořák Pavel

   Z médií   

---

Dráhy našly fintu, jak vzít Zelenému zlatý padák

       Roční konkurenční doložka pro bývalého generálního ředitele Českých drah Dalibora Zeleného patrně neprošla dozorčí radou. Podle stanov drah tak není platná. Dráhy mohou nevyplacením zlatého padáku ušetřit šest milionů.

       Zápisy z dozorčích rad drah od srpna loňského roku budou hlavním klíčem k tomu, zda státní dopravce přijde o zhruba šest milionů korun na zaplacení konkurenční doložky pro bývalého generálního ředitele Zeleného. Právníci našli ve smlouvě se Zeleným skulinku, díky které může o peníze vyplácené každý měsíc přijít. Podle stanov musí být všechny náležitosti smlouvy s vedením schváleny dozorčí radou firmy. To se však s největší pravděpodobností nestalo, a proto není roční konkurenční doložka platná. "Předseda dozorčí rady dostal úkol, aby prověřil, zda byla konkurenční doložka sjednána řádně podle všech pravidel," řekl ministr dopravy Antonín Prachař. Už při zjištění výplaty dvanácti měsíčních platů za necelých sedm měsíců práce přitom členové dozorčí rady uváděli, že nic takového nikdy neschvalovali, je tedy velmi pravděpodobné, že konkurenční doložka skutečně dozorčí radou neprošla. Definitivně jasno by mělo být do konce dubna. "Na takovém řešení se shodli jednoznačně všichni členové dozorčí rady," dodal Prachař.

       Konkurenční doložku zatím dráhy nevyplatily, k první výplatě mělo dojít právě na přelomu dubna a května. Dosud Zelenému dobíhají dva měsíce odchodného, pak mělo přijít dvanáct měsíčních platů jako kompenzace za to, že nepůjde pracovat ke konkurenci.

       Zelený na dotazy vůbec nereaguje. Generální ředitel ČD Daniel Kurucz uvedl, že ho ještě jednou vyzval, aby se konkurenční doložky vzdal, reakce se však nedočkal. Ministr Prachař přitom připouští, že při nevyplacení je možné od Zeleného očekávat i soudní vymáhání. "Jsme si vědomi hrozby žaloby, ale musíme postupovat s péčí řádného hospodáře," řekl Prachař. Pro České dráhy by nebyl soudní spor se Zeleným novinkou. Už při jeho prvním odvolání v roce 2003 se s firmou soudil o neplatnost výpovědi. Dráhy se s ním nakonec mimosoudně dohodly a část peněz mu vyplatily.

       Dráhy jsou na soudy s manažery zvyklé. Dosud běží i jiný soudní spor s jiným manažerem drah. Někdejší personální šéf drah Jiří Ruttner se soudí o deset milionů za nevyplacení odstupného. Soudy však dosud pravomocně nerozhodly a spor se táhne už přes čtyři roky. Dráhy u soudu argumentují, že odchodné je v rozporu s dobrými mravy. Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/zlaty-padak-pro-exsefa-ceskych-drah-dalibora-zeleneho-je-v-ohrozeni-1f2-/ekonomika.aspx?c=A140424_2058947_ekonomika_spi

zdroj: idnes.cz (24.4.2014), autor: Jan Sůra

České dráhy vloni prohloubily ztrátu na téměř dvě miliardy korun

       České dráhy vloni prohloubily ztrátu na téměř dvě miliardy korun Praha - Skupina České dráhy v roce 2013 prohloubila ztrátu na 1,95 miliardy korun. Rok předtím státní společnost prodělala zhruba 1,6 miliardy korun. Hospodářské výsledky dopravce zveřejnil na svých internetových stránkách. Důvodem jsou podle vedení kurzové ztráty, náklady na nákup vozidel a neuskutečnění převodu nádraží na správce kolejí, komentoval ve výroční zprávě výsledek generální ředitel ČD Daniel Kurucz. Se ziskem skončila dceřiná ČD Cargo, která se v minulém období potýkala s výraznou ztrátou.

       Reklama Přes celkovou ztrátu považuje vedení ČD hospodářskou situaci za lepší výsledek, než dopravce očekával v pololetí zejména kvůli snížení provozní ztráty (EBIT) o 363 milionů na 174 milionů korun. Podle náměstka pro ekonomiku Pavla Krtka to znamená, že firma dokáže být hospodářsky efektivnější v osobní a nákladní dopravě. Letos vedení Českých drah v nákladní i osobní dopravě provozní zisk. Tržby skupiny se meziročně mírně snížily na necelých 33 miliard korun. Zhruba miliardovou ztrátu tržeb zaznamenala nákladní doprava, zatímco v osobní dopravě tržby podle vykázaných výsledků mírně vzrostly.

       Hlavní část propadu skupiny představuje ztráta v osobní dopravě, která vloni činila téměř 1,8 miliardy korun proti 517 milionům v roce 2012. Naproti tomu nákladní doprava představovaná společností ČD Cargo skončila se ziskem 522 milionů korun po téměř dvoumiliardové ztrátě rok předtím.

       Počet cestujících vzrostl o půl milionu na 169 milionů. Průměrná obsazenost vlaků zůstala na 25 procentech. Na 41 kilometrech rovněž zůstala průměrná vzdálenost, kterou cestující ve vlacích ČD ujeli.

       Nákladní doprava byla zisková díky snížení nákladů spojených s propuštěním zhruba 1300 zaměstnanců. Dopravci rovněž pomohla měnová intervence ČNB, protože většinu výplat dostává v eurech. "Společnost přepravuje zhruba stejný objem zboží s mnohem menšími náklady," řekl ČTK finanční ředitel ČD Cargo Petr May. Objem přeprav se proti předchozímu období snížil o tři miliony tun na 70 milionů tun zboží. V zisku nejsou rovněž podle Maye započteny výnosy z prodeje majetku, který dopravce vyčlenil do rezervy pro rok 2014. ČD Cargo, které se před loňskou restrukturalizací potýkalo s výraznou ztrátou, ale podle předsedy představenstva Oldřicha Mazánka ještě vyhráno nemá. Vyřešit se musí zejména přepravy jednotlivých vozových zásilek, které jsou stále ztrátové a které soukromá konkurence na železnici nepřepravuje. Dopravce dlouhodobě požaduje po státu, aby přepravu těchto nerentabilních zásilek, kdy jednotlivé vozy ve vlaku směřují do jiné cílové stanice, považoval za veřejnou službu a finančně ji podpořil.

       Skupina Českých drah, do níž patří dále například Výzkumný ústav železniční nebo poskytovatel datových služeb ČD Telematika, v tuzemsku zaměstnává na 25.000 lidí. Mezinárodní ratingová agentura Moody's nedávno oznámila, že zvažuje snížení úvěrového stupně společnosti kvůli předpokladu horších finančních výsledků dopravce za loňský rok a neuskutečnění převodu nádražních budov z ČD na správce kolejí - Správu železniční dopravní cesty. V současnosti agentura hodnotí úvěrové závazky Českých drah stupněm Baa2.

zdroje: financninoviny.cz (30.4.2014),autor:ČTK

   Narozeniny   

---

Přejeme Vám vše nejlepší k narozeninám!


V dubnu se narodili:

Pokluda Rostislav, Špuláková Květoslava, Brabec Jiří, Palásková Jana, Šídlová Ludmila,
Vogelová Emilie, Crkva František, Rouš Jan, Soukup Petr, Hromádko Antonín, Plachý Pavel,
Boudová Romana, Dvorská Věra, Filipáková Eva, Folbrecht Jiří, Holík Miroslav, Jarešová Marie,
Klenovcová Miroslava, Kopáček František, Lukášová Markéta, Novák Martin, Vedralová Marcela,
Zeman Radoslav, Bejček Tomáš, Dlouhá Eliška, Forman Štěpán, Hasmanová Václava,
Hubínek Jan, Kovařík Tomáš, Kraus Bohumil, Kryže Milan, Macková Vlasta, Martínek Pavel,
Pecháčová Hana, Pšenička František, Skočdopolová Jarmila, Šmejkal Zdeněk, Vaňha Antonín
a Žaloudková Romana.


V květnu se narodili:

Benešová Jana, Adámková Hana, Bojtar Václav, Brambora Josef, Gabriel Petr,
Jirošek Václav, Novotná Helena, Schmalz Jan, Šilhavý Karel, Bečvářová Eva,
Benešová Romana, Čáp Pavel, Čaplán Dušan, Lammel Petr, Spilková Dana,
Férová Renáta, Kronk Jan, Mokrohajský Miroslav, Skrečka Petr, Tůmová Stanislava,
Mrština Jiří, Svoboda Karel, Toman Vladimír, Bumbálek Vladimír a Rytíř Jan.

---

verze Zpravodaje pro tisk (formát pdf): dodána 2.5.2014

Duben 2014