Slovo na začátek   

---

       Vážené kolegyně, Vážení kolegové,

             vítám Vás u dalšího čísla Vršovického Zpravodaje, u letního červencového. Původně jsem měl v plánu mít úvodník veselý, letně-pozitivní, bohužel však události posledních čtrnácti dnů tomu nepomohly.

             Zároveň se omlouvám, že se tentokrát budu věnovat hlavně strojvedoucím, byť v našich řadách žádného zatím nemáme (schválně říkám zatím…).

             Naši železnici během těch dvou týdnů zasáhly hned dvě vážné mimořádnosti. Nejprve v noci z úterý na středu, 14./15. července došlo k projetí zarážedla třetí staniční koleje v žst. Praha Masarykovo nádraží a následnému vykolejení hnacího vozu elektrické jednotky 471.040 – bylo zraněno několik cestujících, ale nikomu se nestalo nic vážného. Jednotka se zastavila pouhých několik centimetrů od stánku s čerstvými šťávami, štěstí v neštěstí bylo, že se to stalo v noci, kdy bylo nádraží prakticky prázdné – kdo se někdy ocitne ve špičce na „Masaryčce“ jistě si dovede představit, jaké tragické následky by to mohlo mít… Jak napovídá probíhající vyšetřování, celý podíl viny ponese strojvedoucí, který si v Libni vypnul funkci automatického vedení vlaku (dále jen AVV) a zapomněl na to. Upřímně, já se mu ani nedivím. Strojvedoucí jsou permanentně ve stresu, čemuž „napomáhají“ např. běžně osmiminutové obraty, kdy strojvedoucí musí jednotku zajistit, vypnout info systém, sbalit se a někdy doslova běžet na druhou stranu, aby stihl odjet včas dle jízdního řádu… Ale tohle ještě nebylo nic proti tomu, co se odehrálo o týden později, ve středu 22. července ve stanici Studénka.

             Vlak SC 512 v plné rychlosti 160 km/h uháněl na Olomouc a Prahu, když strojvedoucí neměl potuchy, co ho za deset vteřin čeká. Po průjezdu obloukem zpozoroval na přejezdu kamion, využil okamžitě všechny možnosti brždění a chtěl utéci… bohužel náraz proběhl v rychlosti cca 142 km/h… souprava pendolino táhla návěs ještě asi 500 metrů než došlo k úplnému zastavení. Detaily nebudu rozepisovat, jistě jste všichni viděli mnoho záběrů a slyšeli mnoho spekulací. Co je však již dnes jisté, je to, že strojvedoucí nezpanikařil, udělal vše proto, aby následky byly co nejmenší a pak teprve se běžel schovat. Bohužel to už nestihl, plechy z kamionu rozdrtily celé stanoviště a strojvedoucího zastihly při útěku do relativního bezpečí. O tom, jak vážná ta situace byla svědčí i to, že strojvedoucího hasiči a záchranáři nejdřív vůbec nemohli najít. Bilance je děsivá – již tři mrtví, další čtyři lidé leží stále v nemocnicích ve vážném stavu – včetně strojvedoucího - pana Jana Černého – ten již loni zabránil srážce s osobním automobilem a při přebírání vyznamenání apeloval i v médiích na řidiče, aby když už na přejezd vjedou, ať ty závory prorazí….
             Panu Černému je 59 let, má tedy pár let do důchodu. Je celoživotním cyklistou, vášnivým sportovcem. Jak následně uvedly zdroje z ČD, v kabině strojvedoucího skončily tři tuny plechů z kamionu, což bohužel mělo za následek to, že panu Černému rozdrtily nohu. Pan Černý tedy stále leží na jednotce intenzivní péče, ještě ho čekají operace, a měli bychom se modlit, aby nepřišel i o druhou nohu. Co mě však v této nelehké situaci potěšilo, je solidárnost ostatních zaměstnanců toho našeho „molochu“. Kolegové strojvedoucí z DKV Praha, kam pan Černý patří, zřídili speciální bankovní účet, na který vybírají prostředky určené všechny k tomu, aby panu Černému co nejvíce pomohly – např. kvalitní protézu nohy, tak aby dál mohl sportovat… Poté, co Česká Televize odvysílala reportáž o založení tohoto účtu, jen za jeden den se nastřádalo přes sto tisíc korun českých! A já přispěju také. A žádám Vás všechny, kdo aspoň trochu můžete, přispějte také. Pan Černý to bude potřebovat. Jen podotýkám, že žádnou část příspěvků „nesežere“ nějaká nadace, ten účet je přímo pana Černého.

             Číslo účtu je 4026277399/0800

Mimo to navrhnu Závodnímu výboru naší ZO, abychom poslali i příspěvek za naši organizaci jako takovou.

             Tak a to by snad stačilo, pojďme v rychlosti na naše záležitosti – na Smíchově v mezinárodní pokladně jsou opět k dispozici plavenky do Podolí. Konference naší ZO se uskuteční ve čtvrtek 5. listopadu, doufám, že účast bude vyšší než v minulých letech.

             Chtěl jsem napsat úvodník již v červnu, ale jelikož jsem měl ruku v sádře, moc jsem toho nenapsal. Takže Vám všem alespoň dodatečně nyní přeji hezký zbytek léta a příjemné dovolené. Omlouvám se za strohost, ale potom všem mám myšlenky krapet jinde, pořád si člověk říká, co by kdyby…

             Mějte se fajn a zůstaňte nám věrni i nadále!

                                                              Předseda, Jarda Kučera

   Jednání závodního výboru   

---