listopad Bobová dráha v Kutné Hoře
5.-7.října
- Přechod Beskyd
má na starost: Štěpán Forman, tel.: 608 712 268, mail: Formanstepan@seznam.cz
leták ke stažení:
|
15.října
- Skochocup
má na starost: Štěpán Forman, tel.: 608 712 268, mail: Formanstepan@seznam.cz
leták ke stažení:
|
22.října
- SŽDC OŘ Praha Bowling
má na starost: Bohuslav Srnec, tel.: 972 245 409, 606 271 786, mail: srnec@szdc.cz
leták ke stažení:
|
4.listopadu
- Tradiční bowling Radotín
má na starost: Jaroslav Kučera, na telefonu 602 60 60 94 (pouze SMS) nebo emailem: jaroslavkucera@email.cz
leták ke stažení:
|
5.listopadu
- Konference
leták ke stažení:
|
7.listopadu
- Bobová dráha
má na starost: Štěpán Forman, tel.: 608 712 268, mail: Formanstepan@seznam.cz
leták ke stažení:
|
20.listopadu
- Sklípek
má na starost: Pavel Čermoch, tel.: 737 332 290, 774 199 272, mail: pavel.cermoch@centrum.cz
leták ke stažení:
|
24.listopadu
- Motokáry Radotín
má na starost: Štěpán Forman, tel.: 608 712 268, mail: Formanstepan@seznam.cz
leták ke stažení:
|
Akce trvalé :
Botanická zahrada v Praze Troji
Zoologická zahrada v Praze Troji
Plavání v bazénu v Praze Podolí
Plavání v Aquaparku v Praze Barrandově
Hokej - permanentky HC Sparta
Kultura
lístky na divadelní představení
Informace: pan Čermoch
drážní tel. 281 55
mobil: 737 332 290, 774 199 272
mail: pavel.cermoch@centrum.cz
zájemcům je každý měsíc zasílána nabídka divadelních představení na osobní e-mail
Pojištění škody způsobené zaměstnavateli
ZO Praha Vršovice platí za všechny své členy v plné výši pojištění za škody způsobené zaměstnavateli při výkonu zaměstnání.
Informace k pojistkám: pan Hahn Josef
mobil: 606 655 831
email: zovrsovice@seznam.cz
   výlet   
10.září Výlet do Ústí nad Labem
          
Tak jsme se opět po prázdninách, 10.září, sešli v hojném počtu,abychom cestovali vlakem EC 176 do Ústí n/L.
Cesta rychle utekla a tak jsme byli již před 10,00 hod.na místě.
Z nádraží jsme šli pěšky ke spodní stanici lanovky na Větruši.
Tato spodní stanice se nachází na neobvyklém místě- v obchodním centru.
Zde nás očekával náčelník lanovky, který nás seznámil s historií, výstavbou a provozem lanovky.
          
Pak jsme vyjeli kabinkovou lanovkou (kapacita 15 lidí) na vrchol k hotelu Větruše,
kde nás náčelník opět seznámil s funkcí horní stanice a byl nám promítnut i krátký film o výstavbě lanovky.
Bylo to moc zajímavé, neboť výstavba lanovky probíhala pomocí helikoptér ze vzduchu, vzhledem k tomu, že pod lanovkou se nachází nádraží ČD a silnice.
V horní stanici jsme měli rozchod, někteří se šli občerstvit do luxusní restaurace, někteří šli na vyhlídkovou věž, ostatní se kochali nádherným výhledem
na Ústí n/L. a údolí Labe. Poté jsme sjeli lanovkou do obchodního centra a počkali na trolejbus,
kterým jsme dojeli co nejblíže k další dominantě Ústí n/L.-hradu Střekov.Na hrad jsme dorazili pěšky skoro všichni.
Zde jsme se posadili do venkovní restaurace,kde je nádherný výhled na Labe.
začalo však pršet, tak jsme se přemístili do,, cukrárny"-někdo si dal oběd, jiní kávu,ke které však neměli žádný zákusek.
Když přestalo pršet, tak jsme sešli pěšky druhou stranou na autobus, který nás odvezl do města.
Dále jsme ještě navštívili minipivovar ,,Na Rychtě" kde si něktěří pochutnali na jídle, jiní na pivu.
Většina nás odjela vlakem v 17,31 hod.zpět do Prahy.Výlet se povedl a všichni byli spokojeni.
          
Děkujeme tímto panu Tetivovi a panu Polákovi za organizaci výletu.
text a "statické" fotografie Vlasta Šulcová
"plující" fotografie Josef Štěch
   Na SŽDC již probíhá kolektivní vyjednávání   
14.srpna - Na SŽDC zahájeno kolektivní vyjednávání
      
Na jednání odborových centrál a vedení SŽDC dne 14. srpna 2015 zaměstnavatel odborovým centrálám předal návrh textu kolektivní smlouvy SŽDC na období 2016 - 2018
a současně návrh textu dohody o kolektivním vyjednávání o tomto dokumentu. Tím bylo zahájeno kolektivní vyjednávání. Na místě bylo dododnuto, že:
- dne 17. září 2015 se uskuteční další společné kolektivní vyjednávání o textu PKS SŽDC na příští období, kde zástupci zaměstnavatele a odborových centrál budou podrobně prezentovat své návrhy a stanoviska,
- byly také navrženy další termíny kolektivního vyjednávání, a to 9. října, 19. října a 23. října 2015 a následně týdenní výjezdní jednání v termínu 2. - 6. listopadu 2015.
zdroj:
web OSŽ: Podnikový výbor na SŽDC
vybráno ze článku (zkráceno):
Dne 14. srpna 2015 zahájeno kolektivní vyjednávání o PKS SŽDC na období po 31.12.2015
autor: Mgr. Martin Malý, předseda PV OSŽ SŽDC (14.8.2015)
http://www.osz.org/index.php/podnikove-vybory/pv-osz-szdc-s-o
7.září - Jednání odborových centrál o společném stanovisku k návrhu PKS SŽDC 2016 - 2018
      
Celkem 21 účastníků-zástupců osmi odborových centrál (OC) z devíti,
které zastupují své členy a zaměstnance státní organizace Správa železniční dopravní cesty, jednalo v Praze 7. září 2015
nad návrhem Podnikové kolektivní smlouvy na léta 2016 - 2018, který předložil zaměstnavatel.
      
Jak v úvodu řekl řídící jednání, předseda Podnikového výboru OSŽ SŽDC, s. o., Mgr. Martin Malý,
výsledkem diskuse by měl být společný protinávrh odborových centrál a měly by být i projednány všechny připomínky,
které k návrhu textu PKS zaslaly odborové centrály. Všichni účastníci jednání se pak nejprve shodli na textu úvodního dopisu
se stanoviskem k návrhu zaměstnavatele.
      
Zástupci jednotlivých OC pak upřesnili,
kdo bude jejich hlavním vyjednavačem a také signatářem uzavřené PKS.
Při té příležitosti představila OC Aliance drážního provozu svého nového hlavního kolektivního vyjednavače Ing. Tomáše Rolníka.
A poté už následoval podrobný rozbor jednotlivých ustanovení a článků v návrhu PKS a samozřejmě všeobecná diskuse nad návrhem jejich úprav.
Jednání bylo vedeno velmi racionálně, probíhalo v dobré atmosféře a přineslo potřebný výsledek.
Podařilo se dojednat společné stanovisko odborových centrál k návrhu textu PKS SŽDC 2016 – 2018 i
k návrhu textu dohody o zásadách kolektivního vyjednávání ze dne 14. 8. 2015
zdroj:
web OSŽ: Podnikový výbor na SŽDC
vybráno ze článku:
Jednání odborových centrál 7. září 2015 o společném stanovisku k návrhu PKS SŽDC 2016 - 2018
autor: Miroslav Gloss, (7.9.2015)
http://www.osz.org/index.php/zpravodajstvi-on-line-osz/35-zol-reportaze/3089-na-spolecnem-jednani-se-sesli-zastupci-odborovych-central-ktere-pusobi-na-szdc-s-o
17.září - První společná informace o průběhu kolektivního vyjednávání u SŽDC
      
Na jednání dne 17. 9. 2015 v sídle organizace došlo k uzavření vyhodnocení PKS SŽDC 2015 za 1. pololetí.
      
Dále byla oběma stranami podepsána Dohoda o zásadách kolektivního vyjednávání o uzavření Podnikové kolektivní smlouvy Správy železniční dopravní cesty,
státní organizace, na období po 31. 12. 2015, sjednané mezi SŽDC a OC, včetně jejích změn.
      
Následně zaměstnavatel představil podrobně svůj návrh PKS, který odborovým centrálám předložil dne 14. 8. 2015.
Odborové centrály poté podrobně seznámily zaměstnavatele se svým společným stanoviskem ze dne 7. 9. 2015, které bylo zasláno zaměstnavateli dne 9. 9. 2015.
      
Další jednání se bude konat v sídle zaměstnavatele v pátek 9. 10. 2015 od 10:00 hod.
zdroj:
web OSŽ: Podnikový výbor na SŽDC
vybráno ze článku:
1. společná informace o průběhu kolektivního vyjednávání u SŽDC - 17. 9. 2015
autor: kolektiv, (17.9.2015)
http://www.osz.org/index.php/podnikove-vybory/pv-osz-szdc-s-o/3101-1-spolecna-informace-o-prubehu-kolektivniho-vyjednavani-u-szdc-17-9-2015
   Na ČD Cargo se vyjednává od 6.10.   
29.září - Zvoleni kolektivní vyjednavači pro rok 2016
      
Pro vyjednávání o podobě PKS ČD Cargo 2016 byli na jednání Podnikového Výboru OSŽ ČDC zvoleni tito kolektivní vyjednavači:
Vedoucí týmu: Nekola Radek
Členové týmu: Bc. Urbancová Marta,
Bc. Lomnančiková Blanka,
Jiránek Bořivoj,
Radkovič Zdeněk.
      
Rozšířený tým pro prvotní připomínkování návrhu PKS: Malounová Ivana, Kundrik Pavel, Kubička Petr, Lišková Linda, Závora Jiří.
      
Předání návrhu PKS ČDC 2016 se předpokládá v prvním říjnovém týdnu.
zdroj:
web OSŽ: Podnikový výbor na ČD Cargo
vybráno ze článku:
Kolektivní vyjednavači pro rok 2016
autor: neurčeno (29.9.2015)
http://www.osz.org/index.php/podnikove-vybory/pv-osz-cd-cargo-a-s/3113-kolektivni-vyjednavaci-pro-rok-2016
6.října - Kolektivní vyjednávání v ČD Cargo, a.s. bylo zahájeno
      
Dne 6.10.2015 předal zaměstnavatel zástupcům odborových centrál působících v ČDC návrh Podnikové kolektivní smlouvy a souvisejících norem pro rok 2016.
      
Návrh má v sobě zakomponovány některé restriktivní opatření, zejména v oblasti Komplexních ozdravných pobytů, pracovní doby, ztráty zdravotní způsobilosti a příspěvků na penzijní a životní připojištění.
      
V průběhu kolektivního vyjednávání budou projednávány další interní normy: Zkušební a výcvikový řád, Předepisování náhrad škod zaměstnancům a Směrnice pro organizování a financování sportovních akcí.
      
Zástupci odborových organizací se sejdou v termínech 21-23.10., aby zpracovali společný protinávrh PSK 2016 k návrhu zaměstnavatele a Dohodu o kolektivním vyjednávání. Jednání spolu se zaměstnavatelem bude probíhat od 2-6.11 v Srbech u Kladna.
zdroj:
web OSŽ: Podnikový výbor na ČD Cargo
vybráno ze článku:
Kolektivní vyjednávání v ČD Cargo, a.s. bylo dnes zahájeno
autor: neurčeno (6.10.2015)
http://www.osz.org/index.php/podnikove-vybory/pv-osz-cd-cargo-a-s/3120-kolektivni-vyjednavani-v-cd-cargo-a-s-bylo-dnes-zahajeno
   7-místné číslo českých lokomotiv   
Číslování lokomotiv v České republice dnes
      
Bezesporu elegantním Kryšpínův systém v průběhu let přestal vyhovovat, většina z dnešních výkonných lokomotiv by měla díky vyšším rychlostem,
vyššímu povolenému zatížení a převážně čtyřnápravové konstrukci "unifikovaný" kód 499.
Proto Československé státní
dráhy (dále ČSD) začaly používat nový systém doporučený směrnicí UIC. Systém je mezi železničáři notoricky známý, uvádím ho zde jen proto, aby bylo vidět,
jak zapadá do dalšího, všeobecného číslování železničních vozů, viz další článek.
      
V roce 1971 zavedla Mezinárodní železniční unie nové značení, na které přešly od počátku roku i ČSD.
Značení ČSD převzaly po rozdělení Československa jak české, tak slovenské železnice, avšak nové typové řady již označují nezávisle na sobě.
      
V současnosti přiděluje Drážní úřad tato čísla všem lokomotivám (včetně historických) všech provozovatelů v ČR. Takže každé hnací vozidlo, které má platný průkaz způsobilosti (bez něho jej není možné provozovat) musí mít přiděleno výše popsané číslo. V praxi se zejména na menších vlečkách stává, že lokomotivy nejsou fyzicky tímto označením vybaveny. Historická vozidla bývají pro zachování historické věrnosti viditelně označena starým označením a povinné nové označení je pak umístěno na stanovišti strojvedoucího.
      
Číslo se na hnacích vozidlech udává tak, že mezi třetí a čtvrtou číslicí se píše mezera, mezi šestým a sedmým pomlčka (např. 163 046-6).
V psaném textu se číslo píše tak, že se místo mezery mezi třetím a čtvrtým uvede tečka (např. 163.046-6).
      
Značení platné v současnosti obsahuje 7 číslic:
      
První číslice
označuje trakci a typ hnacího vozidla:
            
1
- elektrická lokomotiva na stejnosměrný proud
            
2
- elektrická lokomotiva na střídavý proud
            
3
- elektrická lokomotiva dvou- či vícesystémová
            
4
- elektrická jednotka nebo vůz na stejnosměrný proud
            
5
- elektrická jednotka nebo vůz na střídavý proud
            
6
- elektrická jednotka nebo vůz dvou- či vícesystémové
            
7
- motorová lokomotiva
            
8
- motorová jednotka nebo vůz
            
9
- řídící vůz (od roku 1994, od roku 2009 řídící vůz jednotky)
            
0
- vložený (nemotorový) vůz (od roku 1994, od roku 2009 vložený vůz jednotky)
      
Druhá a třetí číslice
tvoří tzv.konstrukční skupinu. Přesně nijak nevypovídá o charakteristice vozidla.
(I když:
i v typovém dvoumístném označení lze ale vypozorovat jistou pravidelnost, spočívající v tom,
že výkonnější lokomotivy s více nápravami a vyšší hmotností zpravidla mají vyšší číslo.
Toto ale neplatí vždy - např. u lokomotiv 759 a 799 je tento rozdíl velmi výrazný.
zdroj 2) )
      
Prakticky dáte-li si dohromady první, druhou a třetí číslici, víte přesně typ hnacího vozidla. A poznámka - v praxi
železničáři používají kromě tohoto oficiálního číselného označení i neoficiálních přezdívek, většinou trefných pojmenování řad lokomotiv,
případně občas u starších lokomotiv neoficiálně i čísel Kryšpínova systému.
Příklady současného označení, historického Kryšpínova označení a přezdívek lokomotiv:
|
Současné označení:
1988 - doposud
|
Kryšpínův systém:
1925 - 1987
|
Přezdívky:
případně pojmenování od výrobce, firemní...
|
1
- elektrické lokomotivy na stejnosměrný proud
, například:
|
110
|
E 458.0
|
Žehlička
|
130
|
E 479.0
|
Hrbatá
|
163
|
E 499.3
|
Peršing
|
2
- elektrické lokomotivy na střídavý proud
, například:
|
210
|
S 458.0
|
Žehlička
|
230
|
S 489.0
|
Laminátka
|
263
|
S 499.2
|
Princezna
|
3
- elektrické lokomotivy dvou- či vícesystémové
, například:
|
363
|
ES 499.1
|
Eso
|
380
|
-
|
Messerschmitt
|
386
|
-
|
(Traxx firmy Metrans)
|
4
- elektrické jednotky nebo vozy na stejnosměrný proud
, například:
|
451
|
EM 475.1
|
Žabotlam
|
470
|
EM 496.0
|
Kraken
|
471
|
-
|
Ešus
|
5
- elektrické jednotky nebo vozy na střídavý proud
, například:
|
560
|
SM 488.1
|
Panťák
|
6
- elektrická jednotka nebo vůz dvou- či vícesystémové
, například:
|
640
|
-
|
(RegioPanter)
|
660
|
-
|
(InterPanter)
|
680
|
-
|
Pendolino
|
7
- motorové lokomotivy
, například:
|
742
|
T 466.2
|
Bangladéška
|
759
|
T 499.0
|
Kyklop
|
761
|
-
|
(Hercules)
|
8
- motorové jednotky nebo vozy
, například:
|
801
|
M 131.1
|
Hurvínek
|
844
|
-
|
Žralok
|
860
|
M 475.0
|
Chrochtadlo
|
9
- řídící vůz jednotky
(od roku 1994 do roku 2008 řídící vůz obecně)
, například:
|
914
|
-
|
(řídící vůz u Regionovy)
je pouze u dvouvozové varianty
|
971
|
-
|
(řídící vůz u Ešusu)
|
0
- vložený vůz jednotky
(od roku 1994 do roku 2008 vložený (nemotorový) vůz obecně)
, například:
|
014
|
-
|
(vložený vůz u Regionovy)
je pouze u třívozové varianty
|
071
|
-
|
(vložený vůz u Ešusu)
|
|
Na jednotce řady 471 (neoficiálně přezdívané "Ešus") můžeme demonstrovat umístění
a číselné označení
hnacího, vloženého a řídícího vozu.
|
      
Čtvrtá až šestá číslice
reprezentuje evidenční číslo.
      
Sedmá číslice
je kontrolní. Slouží pro ověření správnosti opsání čísla do počítače.
Výpočet kontrolní číslice:
Číslice na lichých místech směrem odzadu se násobí dvěma. Sečtou se ciferné součty výsledků.
Pokud vám někde vynásobením dvěma vzniklo dvoumístné číslo, nahraďte ho jeho ciferným součtem.
Číslice na sudých místech směrem odzadu se sečtou a přičtou k předchozímu součtu.
Vzniklý součet se odečte od nejbližší vyšší desítky.
Výsledná číslice je kontrolní číslicí označení lokomotivy.
Příklad:
151.001 - kód lokomotivy
Výpočet:
2×1 = 2
1×0 = 0
2×0 = 0
1×1 = 1
2×5 = 10, 1 + 0 = 1
1×1 = 1
Součet = 5
Součet odečtený od nejbližší desítky (v tomto případě 10) je 10 - 5 = 5.
Lokomotiva 151.001 má tedy kontrolní číslici 5.
vybral Pavel Dvořák
   Malý slovníček k následujícímu článku   
UIC
- Zkratka z francouzského "Union Internationale des Chemins de fer", česky Mezinárodní železniční unie. Je to globální společnost,
která koordinuje rozvoj a fungování železniční dopravy ve všech členských státech.
Řeší m.j. problematiku
mezinárodní unifikace železniční techniky.
Byla založena 17. října 1922.
Sídlem organizace je Paříž.
|
Rozmístění členů UIC
(členové nejsou státy, ale žel.společnosti)
|
RIV
- Italsky Regolamento Internazionale Veicoli je česky Úmluva o vzájemném používání nákladních vozů.
Úmluva upravuje vztahy mezi železničními správami při vzájemném používání nákladních vozů v mezinárodním styku.
Vozy označené jako RIV mohou být provozovány v mezinárodním provozu mezi jednotlivými signatářskými železničními správami.
Nápis RIV na vozidle, znamená, že je (byl) v souladu s předpisy RIV.
RIC
- Z italštiny Regolamento Internazionale Carrozze převedeno do češtiny - Úmluva o vzájemném používání osobních vozů.
Úmluva upravuje vztahy mezi železničními správami při vzájemném používání osobních vozů v mezinárodním styku.
Vozy označené jako RIC mohou být provozovány v mezinárodním provozu mezi jednotlivými signatářskými železničními správami.
Nápis RIC na vozidle, znamená, že je (byl) v souladu s předpisy RIC.
OSŽD
- Česky
Organizace pro spolupráci železničních drah,
z ruského originálu Organizacja dlja sotrudničestva železnych dorog,
anglicky Organisation for Co-Operation between Railways (OSJD) .
Organizace byla založena jakožto východoevropská obdoba UIC v roce 1956,
zakládajícími členy byly železniční společnosti tehdejšího východního bloku,
sídlem organizace je Varšava.
Účelem organizace byla koordinace mezinárodního železničního provozu
v socialistických státech. Československo vystoupilo z organizace v roce 1991.
Dnes sdružuje zájmy železnic východoevropských a asijských států.
|
Členové OSŽD, (modří jsou přidružení)
|
PPV
- Podle ruského Pravila vzaimnogo polzovanija vagonami v prjamom meždunarodnom soobščenii, česky
"Předpisy o používání vozů v mezinárodní železniční přepravě cestujících a zboží", dohodnutá mezi státy OSŽD.
Nápis MC na vozidle, znamená, že je v souladu s dohodou PPV.
TSI
- Z anglického Technical specifications for interoperability.
Technické specifikace pro interoperabilitu. Jedná se o přímo platné právní předpisy Evropských společenství,
které přijímá Evropská komise a jsou závazné pro všechny členské státy a
TSI jako vyšší právní norma je u nich vyhláškám UIC nadřazena.
Nápis TEN na vozidle, znamená, že je v souladu s TSI.
COTIF
- Úmluva o mezinárodní železniční přepravě
zkr. fr. Convention relative au Trafic International Ferroviaire,
podepsaná dne 9. května 1980 v Bernu.
Úmluva upravuje především: přepravní smlouvu (jízdenky, zavazadlové lístky, náležitosti cestovního zavazadla,
změny přepravní smlouvy, přepravní překážky, odpovědnost, uplatňování nároků z odpovědnosti,
vzájemné vztahy mezi železnicemi, postihy), tarify, přepravní povinnosti, zůčtovací jednotku aj.
      
Poznámka: Úmluvy RIV a RIC byly převzaty do příloh Úmluvy COTIF.
|
Signatáři úmluvy COTIF
(sdruženi v organizaci OTIF)
|
EUROP, OPW
- tyto nápisy můžete vidět na starších fotografiích některých evropských nákladních vozů.
Tyto vozy byly členskými železničními společnostmi poskytnuty do společného vozového parku,
EUROP bylo sdružení v západní Evropě a OPW bylo sdružení ve východní Evropě.
   12-místné evropské číslo všech železničních vozidel   
Evropské číslo vozidla
neboli
číslování železničních vozů dle TSI (dříve dle UIC)
      
Popsaný způsob číslování železničních vozidel stanovila Mezinárodní železniční unie (UIC) svou vyhláškou a je platný pro všechny její členy. Každému železničnímu vozidlu (nákladnímu, osobnímu i hnacímu) přiřazuje jedinečné dvanáctimístné číslo, kterým je vozidlo identifikováno v provozu.
Dvanáctimístné číslo je tzv. „mluvící“ - slouží nejen k identifikaci vozidla, ale zároveň je členěno do skupin číslic, které nesou kódovaný význam.
      
Pro označování osobních vozů platí vyhláška UIC 438-1, nákladních vozů UIC 438-2, hnacích vozidel UIC 438-3 a speciálních vozidel UIC 438-4.
Systém stanovený UIC byl převzat jako identifikace železničních vozidel v provozu v Evropské unii rozhodnutím Evropské komise,
nejprve vydáním rozhodnutí 2006/920/ES z roku 2006, tzv. TSI (platilo od 14.2.2007 do 31.12.2011), pak bylo nahrazeno novým rozhodnutím 2011/314/EU (1.1.2012 - 31.12.2013),
od 1.1.2014 platí rozhodnutí Komise 2012/757/EU.
      
Dvanáctimístné číslo je v nynější terminologii TSI nazýváno evropské číslo vozidla (EVN), předtím to bylo standardní číslo;
vyhlášky UIC tyto pojmy neznají.
      
Značení obsahuje 12 číslic:
      
První a druhá číslice
Způsobilost pro interoperabilitu (dříve výměnný režim):
Pro nákladní vozy je vyhrazen interval pro kód způsobilosti pro interoperabilitu v rozmezí 00 až 49 a 80 až 89.
Pro osobní vozy v rozmezí 50 až 79.
Hnací a speciální vozidla v rozmezí 90 až 99.
příklady (dle UIC):
            
01
- nákladní vůz, RIV-EUROP, 2-3 nápravy, ve vlastnictví dráhy
            
23
- nákladní vůz, RIV, 2-3 nápravy, v soukromém vlastnictví
            
51
- osobní vůz, pro mezinárodní provoz (RIC), pevný rozchod
            
73
- osobní vůz, EuroCity tlakostěnná skříň
            
91
- lokomotiva, elektrická
            
92
- lokomotiva, dieselová
            
99
- vozidlo určené k údržbě
      
Třetí a čtvrtá číslice
země, kde je vůz registrován (původně zde bylo označení pro „železniční společnost“)
příklady:
            
54
- Česká republika
            
56
- Slovensko
            
80
- Německo
            
81
- Rakousko
            
51
- Polsko
            
55
- Maďarsko
      
Pátá až osmá číslice
Základní technické parametry vozu
      
Hnací vozidla v České republice
      
- v Česku se vloží na šesté až dvanácté místo "české" sedmimístné číslo lokomotivy.
Před něj - na páté místo se doplní takové číslo, aby byla výsledná kontrolní číslice stejná
jak pro "české" sedmimístné číslo lokomotivy, tak i pro celkové dvanáctimístné číslo dle TSI (UIC).
      
Pátá číslice
            
1
- elektrická jednotka
            
2
- dieselová lokomotiva
            
3
- jiné hnací vozidlo (historické)
            
4
- posunovací dieselová lokomotiva
            
5
- dieselová jednotka
            
6
- vysokorychlostní elektrická jednotka
            
7
- elektrická lokomotiva
            
8
- údržbové vozidlo
            
0
- specializovaný přívěsný vůz
Poznámka: posunovací elektrická lokomotiva by měla mít doplňkovou číslici 9, což je ale v rozporu s TSI, používá se tedy 7.
      
Nákladní vozy
      
Pátá až sedmá číslice
Přepravně technické parametry vozu
      
Osmá číslice
Pořadové číslo intervalu
      
Osobní vozy
      
Pátá a šestá číslice
Typ vozu
      
Sedmá a osmá číslice
Rychlost a vytápění
|
      
Devátá až jedenáctá číslice
Evidenční číslo.
      
(001-999 případně 000-999)
      
TSI 2006 předpokládaly používání pořadových čísel 001 až 999.
Před jejich vyhlášením bylo běžné číslovat od 000, aby interval mohl obsahovat celou tisícovku vozidel.
TSI 2012 se k tomu zase vrátily.
Starý způsob číslování UIC před rokem 2004 zahrnoval u nákladních vozů do pořadového čísla i 8. číslici.
Typograficky byla oddělována z obou stran mezerami a u méně početných řad se podle potřeby užívala k podrobnějšímu odlišení typu.
      
Dvanáctá číslice
Kontrolní číslo.
Pomocí kontrolní číslice je možno kontrolovat správný přenos standardního čísla, případně dopočítat nečitelnou nebo chybějící číslici.
Výpočet:
Číslice na lichých místech (1., 3. atd.) vynásobte dvěma, číslice na sudých místech nechte tak, jak jsou,
pokud vám někde vynásobením dvěma vzniklo dvoumístné číslo, nahraďte ho jeho ciferným součtem,
všech jedenáct výsledných číslic sečtěte,
výsledek odečtěte od nejbližšího vyššího čísla dělitelného deseti,
a vyšla vám kontrolní číslice.
Tabulka pro orientační zařazení železničního vozidla
|
1.,2.
číslice:
|
3.,4.
číslice:
|
5.,6.,7.,8.
číslice:
|
9.,10.,11.
číslice:
|
12.
číslice:
|
|
Schopnost
interoperability
a typ
vozidla:
|
Země
ve které
je vozidlo
registrováno:
|
Technické
vlastnosti:
|
Sériové
číslo:
|
K
o
n
t
r
o
l
n
í :
|
Vozy
(nákladní)
|
00-49
a
80-89
viz Tabulka 1
níže
|
10 (FIN)
Finsko
20 (RUS)
Rusko
21 (BY)
Bělorusko
22 (UA)
Ukrajina
23 (MD)
Moldavsko
24 (LT)
Litva
25 (LV)
Lotyšsko
26 (EST)
Estonsko
27 (KZ)
Kazachstán
28 (GE)
Gruzie
29 (UZ)
Uzbekistán
30 (PRK)
Severní Korea
31 (MGL)
Mongolsko
32 (VN)
Vietnam
33 (RC)
Čína
40 (CU)
Kuba
41 (AL)
Albánie
42 (J)
Japonsko
44, 50 (BIH)
Bosna a Herzegovina
51 (PL)
Polsko
52 (BG)
Bulharsko
53 (RO)
Rumunsko
54 (CZ)
Česká republika
55 (H)
Maďarsko
56 (SK)
Slovensko
57 (AZ)
Ázerbajdžán
58 (AM)
Arménie
59 (KS)
Kyrgystán
60 (IRL)
Irsko
61 (ROK)
Jižní Korea
65 (MK)
Makedonie
66 (TJ)
Tádžikistán
67 (TM)
Turkmenistán
70 (GB)
Velká Británie
71 (E)
Španělsko
72 (SCG)
Srbsko a Černá Hora
73 (GR)
Řecko
74 (S)
Švédsko
75 (TR)
Turecko
76 (N)
Norsko
78 (HR)
Chorvatsko
79 (SLO)
Slovinsko
80 (D)
Německo
81 (A)
Rakousko
82 (L)
Lucembursko
83 (I)
Itálie
84 (NL)
Nizozemsko
85 (CH)
Švýcarsko
86 (DK)
Dánsko
87 (F)
Francie
88 (B)
Belgie
90 (ET)
Egypt
91 (TN)
Tunisko
92 (DZ)
Alžír
93 (MA)
Maroko
94 (P)
Portugalsko
95 (IL)
Izrael
96 (IR)
Irán
97 (SYR)
Sýrie
98 (RL)
Libanon
99 (IRQ)
Irák
|
0000-0999
(T)
vozy:
s otevíratelnou střechou
1000-1999
(G)
kryté běžné stavby
2000-2999
(H)
kryté zvláštní stavby
3000-3999
(K)
plošinové dvounápravové běžné stavby
(O)
smíšené plošinové - otevřené běžné stavby
(R)
plošinové podvozkové běžné stavby
4000-4999
(L)
plošinové dvounápravové zvláštní stavby
(S)
plošinový podvozkové zvláštní stavby
5000-5999
(E)
otevřené běžné stavby
6000-6999
(F)
otevřené zvláštní stavby
7000-7999
(Z)
kotlové (cisterny)
8000-8999
(I)
chladicí
9000-9999
(U)
speciální
|
000
-
999
|
0-9
|
Tažená
vozidla
osobní
přepravy
|
50-79
viz Tabulka 2
níže
|
5.,6.
číslice
|
7.,8.
číslice
|
000
-
999
|
10-19
(A)
vozy:
se sedadly 1.třídy
20-29
(B)
se sedadly 2.třídy
30-39
(A, příp.AB)
se sedadly 1.,případně 1./2.třídy
40-49
(Ac, ABc)
s lehátky 1.,případně 1./2.třídy
50-59
(Bc)
s lehátky 2.třídy
70-79
(WL)
spací
80-99
speciální
|
00-29
max.rychlost:
do 120 km/h
30-69
121-140 km/h
70-89
141-160 km/h
90-99
nad 160 km/h
|
Hnací
kolejová
vozidla
a jednotky
v
nedělitelných
nebo
předem
určených
vlakových
soupravách
|
90
různé
91
elektrická lokomotiva
92
motorová lokomotiva
93
elektrická nedělitelná jednotka(vysokorychlostní)
/trakční nebo vložený vůz/
94
elektrická nedělitelná jednotka(s vyjímkou vysokorychlostních)
/trakční nebo vložený vůz/
95
motorová nedělitelná jednotka
/motorový nebo vložený vůz/
96
speciální vlečný vůz
97
elektrická posunovací lokomotiva
98
motorová posunovací lokomotiva
99
speciální vozidlo
|
0000000
-
8999999
význam těchto číslic je definován
členskými státy,
případně dvoustrannou
nebo vícestrannou dohodou
|
Speciální
vozidla
|
0000
-
9999
|
900
-
999
|
Tabulka 1 - kódy interoperability nákladních vozů
tj.první a druhá číslice
dle rozhodnutí Komise 2012/757/EU platného od 1.1.2014
Pro srovnání předcházející...
...výměnné režimy nákladních vozů (terminologie podle UIC)
01-02 RIV-EUROP, 2-3 nápravy, ve vlastnictví dráhy
03-04 RIV-EUROP, 2-3 nápravy, v soukromém vlastnictví
05-06 RIV-EUROP, 2-3 nápravy, pronajatý vůz
11-12 RIV-EUROP, 4 a více náprav, ve vlastnictví dráhy
13-14 RIV-EUROP, 4 a více náprav, v soukromém vlastnictví
15-16 RIV-EUROP, 4 a více náprav, pronajatý vůz
21-22 RIV, 2-3 nápravy, ve vlastnictví dráhy
23-24 RIV, 2-3 nápravy, v soukromém vlastnictví
25-26 RIV, 2-3 nápravy, pronajatý vůz
31-32 RIV, 4 a více náprav, ve vlastnictví dráhy
33-34 RIV, 4 a více náprav, v soukromém vlastnictví
35-36 RIV, 4 a více náprav, pronajatý vůz
40 vnitrostátní (nepodléhající RIV), 2-3 nápravy, servisní vůz
41-42 vnitrostátní (nepodléhající RIV), 2-3 nápravy, ve vlastnictví dráhy
43-44 vnitrostátní (nepodléhající RIV), 2-3 nápravy, soukromý vůz
45-46 vnitrostátní (nepodléhající RIV), 2-3 nápravy, pronajatý vůz
80 vnitrostátní (nepodléhající RIV), 4 a více náprav, servisní vůz
81-82 vnitrostátní (nepodléhající RIV), 4 a více náprav, ve vlastnictví dráhy
83-84 vnitrostátní (nepodléhající RIV), 4 a více nápravy soukromý vůz
85-86 vnitrostátní (nepodléhající RIV), 4 a více náprav, pronajatý vůz
Tabulka 2 - kódy interoperability osobních vozů
tj.první a druhá číslice
dle rozhodnutí Komise 2012/757/EU platného od 1.1.2014
Pro srovnání předcházející...
...výměnné režimy osobních vozů (terminologie podle UIC)
50 vnitrostátní (nepodléhající RIC)
51 pro mezinárodní provoz (RIC), pevný rozchod
52 pro mezinárodní provoz (RIC), měnitelný rozchod
61 vůz pro vlaky EuroCity, pevný rozchod
62 vůz pro vlaky EuroCity, měnitelný rozchod
65 vůz pro přepravu automobilů na vlacích osobní dopravy
71 lůžkový vůz, TEN, pevný rozchod
72 lůžkový vůz, TEN, měnitelný rozchod
73 vůz EuroCity, tlakotěsná skříň
      
Před dvanáctimístným číslem se navíc uvádí písmeny kód země registrace a kód držitele vozidla.
Příklady - identifikujme z 12-místných čísel přibližně železniční vozidlo:
91 80 61 89 151-4
91 - elektrická lokomotiva
80 - registrovaná v Německu
6 189 - německý způsob označení konkrétního typu lokomotivy
151 - evidenční číslo
4 - kontrolní číslice
31 54 3936 362-5
31 - nákladní vůz TSI nebo COTIF (zde vidíme konkrétně nápis RIV, může přes hranice dle úmluvy RIV)
54 - registrován v České republice
3936 - plošinový, vidíme písmeno R, tedy plošinový podvozkový vůz běžné stavby
362 - evidenční číslo
5 - kontrolní číslice
61 54 20-70 533-2
61 - osobní vůz, klimatizovaný, vůz TEN, COTIF nebo PPV (zde konkrétně vidíme nápis RIC, může přes hranice dle úmluvy RIC)
54 - registrován v České republice
20 - se sedadly 2.třídy (tedy písmenné označení obsahuje B)
70 - max.rychlost bude obecně v intervalu od 141 do 160km/h (na voze vidíme 160 - tedy max.rychl.je u tohoto vozu 160km/h)
533 - evidenční číslo
2 - kontrolní číslice
zdroje:
1) web Ministerstva dopravy - přehled legislativy EU v oblasti TSI
http://www.mdcr.cz/cs/Drazni_doprava/Evropska_unie_na_zeleznici/Interoperabilita/TSIkonvencni.htm
2) cs.wikipedia.org - Číslování železničních vozidel podle UIC
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%ADslov%C3%A1n%C3%AD_%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%ADch_vozidel_podle_UIC
3) www.alanbutschek.cz - Identifikace osobních železničních vozů
http://www.alanbutschek.cz/osvozy/ozn2.htm
vybral Pavel Dvořák
   Nové neznamená vždy lepší   
Směrnice TSI nahrazují směrnice RIV a RIC
      
V dnešní době probíhá přechodné období,
kdy u nás v Evropě dochází nejen k novému označování
železničních vozidel dle směrnic TSI, ale i všeobecně k celkovému nahrazování starých směrnic RIV a RIC novými TSI.
Jsou TSI lepší?
      
Ve svém příspěvku na semináři u příležitosti výstavy Czech Raildays 2007 se nad rozdíly
při vytváření směrnic RIV, RIC a TSI zamysleli pánové ing.Tomáš Heptner,
a ing. Zdeněk Malkovský z Výzkumného ústavu kolejových vozidel,a.s.,
z jejich příspěvku vybírám:
      
V roce 1921 vznikly Mezinárodní svaz pro nákladní vozy (RIV) a Mezinárodní
svaz pro osobní vozy (RIC). Oba svazy byly založeny k usnadnění vzájemného používání vozů
v mezistátní přepravě. Otázka použití hnacích vozidel v mezinárodní dopravěse stala aktuální
mnohem později, a to ve větším měřítku až v 90. letech 20. století. V roce 1922 pak byla z podnětu
Společnosti národů založena Mezinárodní železniční unie UIC, jako unie převážně státních
železničních správ. (pozn.: Svazy RIV a RIC byly do UIC integrovány.)
      
Pro řešení
technických problémů, které vyvstávaly při velmi rychlém rozvoji železnice po 2. světové válce byl
založen v roce 1950 výzkumný a zkušebního ústav ORE (v roce 1992 přejmenovaný na ERRI) jako
orgán UIC, který ve své tematické sekci B řešil problematiku týkající se kolejových vozidel, v sekci C
tématiku interakce vozidla a koleje.
Bohužel, došlo ke zrušení ERRI ke dni 30.6.2004.
Přišlo se tak o důležitou platformu, kde se ve vzájemné součinnosti představitelů železničních správ a výrobců
kolejových vozidel řešily technické otázky. Tato možnost nebyla zatím adekvátně nahrazena a došlo i
k přerušení znalostní kontinuity a částečně i ke ztrátě know-how.
      
Stávající období lze charakterizovat jako období přechodné, kdy vedle současného systému
vyhlášek UIC se stále ve větším měřítku uplatňují evropské normy a samozřejmě postupně vznikající
Technické směrnice pro interoperabilitu (TSI).
      
Existuje jeden zásadní rozdíl mezi tím, jak byly vypracovávány vyhlášky UIC a jsou
vypracovávány evropské normy a TSI.
      
Při zpracování vyhlášek UIC se vycházelo z potřeb členských
železnic UIC stanovit pro určitou oblast jasná pravidla. Byl zpravidla zadán úkol pro ERRI a po
provedení výzkumných prací a zpracování zprávy ERRI bylo rozhodnuto, zda se zjištěné poznatky
zpracují do závazného dokumentu, nebo pro běžnou praxi jako určité vodítko bude postačovat
vypracovaná zpráva ERRI. Většinou pak vyhlášky UIC měly zpočátku pouze doporučující charakter a
teprve po ověření funkčnosti se staly celé nebo zčásti závaznými.
      
U evropských norem je postup jejich vypracování odlišný. Po vzniku podnětu pro vypracování
normy je svolána skupina expertů, kteří buď vycházejí při zpracování normy z již existujících pokladů
(např. vyhlášek UIC) a nebo se jedná o zcela nově zpracovávanou problematiku. Výsledek je závislý
prakticky pouze na zkušenostech a odpovědnosti expertů v pracovní skupině. Pouze v omezeném
počtu případů předchází zpracování normy řešení problematiky v rámci projektu Evropské unie.
      
Na
přípravách vyhlášek UIC se podíleli především zástupci provozovatelů, kteří měli dobré znalosti o
chování vozidel v reálném provozu. Na přípravě evropských norem dnes pracují zejména zástupci
výrobců, kteří ale často nemají k dispozici adekvátní informace z provozu. Navíc při použití vyhlášek
UIC nebo zpráv ERRI jako podkladu pro evropskou normu chybí znalostní databáze, proč bylo kdysi
zvoleno dané řešení.
Výsledkem jsou pak velmi obsáhlé normy, které se jen velmi obtížně aplikují v praxi.
      
Pokud je však odkaz na evropskou normu nebo i vyhlášku UIC či zprávu ERRI uveden v TSI,
stává se tento normativní dokument závazný. To je důležitý moment, neboť při schvalování kolejových
vozidel podle TSI musí být všechny požadavky bez výjimky splněny. Prakticky vzhledem k tomu, že
TSI jsou na úrovni zákona, není možné v tomto případě aplikovat postup, kdy při určité úrovni
překročení limitních hodnot bylo možné expertním rozborem v určitých případech takováto překročení
akceptovat. To je velmi důležitá změna, kterou si tvůrci norem musí uvědomit. Jinak při zadání
nereálných normativních požadavkůje možné tímto způsobem zablokovat možnost postavení vozidla,
které lze schválit.
      
V souvislosti s TSI je pak nutné se zmínit i o závažné změně při uvádění nových nákladních vozů
do provozu. Zrušením úmluvy RIV přestala platit velmi důležitá zásada, že nákladní vůz odpovídající
předpisům RIV měl zaručenu možnost bezproblémového pohybu mezi členskými železničními
správami. V současné době po získání evropského certifikátu od notifikované osoby je nutné požádat
ve všech členských státech EU o uvedení do provozu. Přesto, že podle kapitoly 7.6 TSI pro nákladní
vozy by povolení k uvedení do provozu vydané v jednom státěmělo být akceptováno ve všech
státech unie, jedná se o složitější proces s dopady jak časovými, tak i finančními. Je toto správná
cesta k oživení železniční nákladní dopravy?
      
Dále zde uvedu část rozhovoru prezidenta Sdružení držitelů a provozovatelů železničních vozů v Česku Ing. Pavel Škarabela
pro Dopravní noviny (Tomáš Johánek), z 1.10.2012 který předchozí kritiku potvrzuje:
Dopravní noviny:
Německé sdružení vlastníků a provozovatelů nákladních vagonů VPI si nedávno stěžovalo na mnohdy přemrštěné požadavky na nové bezpečnostní standardy,
které přinášejí nutnost vysokých finančních investic. Jaký je názor českého sdružení?
      
„Řekl bych, že je to obecně vlastnost železničního sektoru ukládat provozu stále přísnější požadavky a regulace.
Železnice si sama ukládá podmínky, které zvyšují náklady na výrobu nových vozů a znesnadňují modernizaci stávajících vozidel.
Mimo to princip vzájemného uznávání schválených typů vozidel jednotlivými drážními úřady je v každé zemi jiný.“
Dopravní noviny:
Není to ale potom pro železnici trochu problém zejména v její snaze konkurovat silniční dopravě a obecně ve snaze zvýšit podíl železnice v dopravě zboží?
      
„Myslím si, že normy a direktivy ovlivňující podnikání v železniční dopravě často vznikají prací úřadů, které nezajímají jejich ekonomické důsledky.
Úřady regulují provoz na železnici bez ohledu na ekonomickou harmonizaci s ostatními druhy dopravy.
Porovnejme si cenu za kilometr dopravní cesty u letecké, vodní, silniční a železniční dopravy.
Porovnejme si náklady na palivo a výši jeho zdanění u jednotlivých druhů dopravy. Porovnejme škody na životním prostředí.
Každý druh dopravy má své pevné místo v dopravním řetězci a měl by mít také rovné podmínky pro její provozování.“
zdroje:
1) referát VÝVOJ KOLEJOVÝCH VOZIDEL Z POHLEDU MĚNÍCÍCH SE
PŘEDPISŮ
Ing. Tomáš Heptner,
Ing. Zdeněk Malkovský, VÚKV a.s., výstava Czech Raildays 2007
http://www.railvolution.net/czechraildays/2007/odborne-seminare.php
2) web: Dopravní noviny: článek Železnice si vytváří přísnější předpisy, než by bylo nutné
Tomáš Johánek, 1.10.2012
http://www.dnoviny.cz/zeleznicni-doprava/ing-pavel-skarabela-spv-pro-dn
vybral Pavel Dvořák
   Narozeniny   
Přejeme Vám vše nejlepší k narozeninám!
V září slaví:
Gaubeová Anna, Ing.Kempfová Hana, Lieblová Ludmila, Pánek Karel, Maštalíková Emilie,
Šebková Jiřina, Janíková Dana, Krištof Filip, Novotný Jiří, Petřík Bohumil,
Grundzová Růžena, Kubrová Jaroslava, Parma Miloš, Kruliš Zdeněk, Macháček Martin,
Halouzka Lubomír, Hahn Josef, Schambergerová Gabriela a Marášková Ilona.
V říjnu narozeni:
Čekan Michal, Holý Karel, Klečák Jiří, Štěch Josef, Tichánková Jana,
Brabenec Jaroslav, Dufková Valerie, Dvořáková Eliška, Forejt Josef, Gráfová Marcela,
Šimánek Pavel, Švagrová Vlasta, Bielik Libor, Bodyová Jitka, Čepelová Zdeňka,
Filek Jiří, Hinčicová Blanka, Hrdlička Jiří, Jareš Michal, Marčanová Lenka,
Roubínek Martin, Stainer Jan, Stůj Jaroslav, Šedivý Vilém, Šrubař Pavel,
Vitásek Jaromír, Beneš Vojtěch, Černá Hana, Javůrková Jana, Smetanová Jana,
Kácovský Ladislav a Kolářová Antonie.
...a protože čert nikdy nespí: v případě mimořádností máte k dispozici
na telefonu nepřetržitou službu OSŽ:
verze Zpravodaje pro tisk (formát pdf):
září 2015