fotografie ze Sněžky od Josefa Hahna
Sněžka objektivem Jiřiny Davidové
Sněžka objektivem Jindřicha Janka
   Knihy   
Čtenářský koutek Pavla Čermocha
   Z médií   
Vývoj podílů na nákladní železniční dopravě dopravy mezi roky 2014 a 2015
     
Podle dat, která zveřejnila ve výroční zprávě Správa železniční dopravní cesty, klesl loni podíl ČD Cargo ze 67,97 % na 65,12 % u vlakových kilometrů a z 69,90 % na 66,52 procenta u hrubých tunových kilometrů. Celkově přitom objem zboží na železnici rostl. „Podařilo se zastavit klesající trend výkonů a u obou ukazatelů došlo dokonce k mírnému nárůstu oproti roku 2014. Trvalý pokles v obou ukazatelích však zaznamenává největší dopravce ČD Cargo, jehož podíl na celkových výkonech se opět snížil,“ uvedla SŽDC ve výroční zprávě.
     
„Výpadek tohoto dopravce však plně výkonově nahradili ostatní dopravci, jejichž celkový podíl oproti roku 2014 vzrostl. Největší nárůst výkonů zaznamenal dopravce Metrans Rail,“ dodává výroční zpráva.
     
Metrans loni zaznamenal extrémní nárůst podílu z 1,51 na 6,14 % v hrubých tunových kilometrech. Firma, která do Česka jezdí hlavně s kontejnerovými vlaky z německých a nizozemských přístavů, totiž loni skončila spolupráci s ČD Cargo a začala si dopravu zajišťovat sama.
     
ČD Cargo ve své výroční zprávě uvádí konec spolupráce na přepravě kontejnerů Metransu jako jeden z důvodů poklesu. „ČD Cargo muselo čelit značnému konkurenčnímu tlaku se samozřejmým dopadem do jednotkových cen za přepravu,“ uvedlo ČD Cargo.
     
Jako další důvod poklesu vidí úbytek vozových zásilek. „Ztráta jednotlivých vozových zásilek byla zapříčiněna nízkou cenou nafty a tím vyšší konkurenceschopností silniční dopravy a také nezájmem o přepravu např. železných šrotů, tedy komodity přepravované právě formou jednotlivých vozových zásilek. Výrazný podíl na poklesu přeprav v tomto segmentu nesou i nestejné podmínky zpoplatnění silničních komunikací a železničních tratí,“ uvedl dopravce.
     
Pokles loni zaznamenal i druhý největší dopravce, Advanced World Transport (AWT). Firmu ovládl polský státní dopravce PKP Cargo. Část zakázek jí sebralo opět ČD Cargo, o část přišla kvůli útlumu přeprav uhlí, především na Ostravsku. Firma se loni propadla do ztráty 136 milionů korun.
vysvětlení jednotek užitých v textu:
   Koho by dnes napadlo, že moc nechybělo a mohlo se...  
....Jezdit vlakem na Slapy?
|
obr.1:
Slapské jezero, ideální rekreační zázemí Prahy
(bohužel bez vlakového spojení)
|
          
Již od poloviny 20. let 20. století se poměrně vážně uvažovalo o výstavbě několika přehrad na Vltavě. Bylo předloženo několik rozdílných projektů, z nichž nejreálněji se jevila výstavba dvou tzv. „Štěchovických přehrad“ ve Svatojánských proudech. Mělo se jednat o 20,1 m vysokou přehradu nad Štěchovicemi a 51,4 m vysokou přehradu u Slap n./Vlt. Právě v souvislosti s výstavbou těchto dvou vodních děl byl současně řešen problém možnosti dopravy stavebního materiálu na obě staveniště. Již v únoru 1928 se na pražském ředitelství pro stavbu vodních cest sešli projektanti, aby řešili tuto ožehavou otázku. Vzhledem ke skutečnosti, že v té době byl středovltavský kraj, ač pouze 30 km od hlavního města, poměrně odříznutý od civilizace a tudíž stav místních komunikací byl pro dopravu skutečně velkého objemu materiálu nevhodný, padla myšlenka na výstavbu železniční vlečky.
     
Pro napojení vlečky na stávající železniční síť připadaly v úvahu stanice Měchenice a Davle. Uvažovalo se výstavbě provizorní železniční tratě vedoucí po tělese povltavské silnice z Měchenic do Štěchovic. Ze Štěchovic měla trať pokračovat v poměrně složitých sklonových poměrech a 1 km dlouhým tunelem až na planinu k obcím Slapy a Přestavlky.
     
Ideje štěchovicko-slapské vlečné dráhy se ujal železniční inženýr Miroslav Chlumecký, přednosta stavební správy pro vybudování pražských nádraží, a v letech 1929 – 30 vypracoval pro ředitelství vodních staveb podrobný projekt. Opustil návrh vést dráhu z Měchenic do Štěchovic po povltavské silnici a přiklonil se k variantě napojení vlečky přímo na nádraží v Davli.
     
V červnu a červenci 1930 byly firmou Köhler a Hervert započaty polní práce pro trasování trati. Trať měla odbočovat ze stanice Davle, náspem překonat zahrady sázavské a mostem 28 m dlouhým překonat Sázavu k Sekance, kterou měla protnout tunelem 55 m dlouhým. Další tunel 12 m dlouhý měla trať překonat u hostince Mandát a přes Šlemín se dostat na Brunšov, kde měla být vystavěna stanice 260 m dlouhá. Vltava zde měla být překročena mostem a kolem štěchovického kostela se dostat na Dolní Buk. Pod vrchy Kolna a Červená Hora byl vyprojektován tunel 1200 m dlouhý, vyúsťující u statku Záhoří u Slap. Trať měla být zakončena v obci Přestavlky, kde byla vyprojektována 260 m dlouhá koncová stanice. Náklady na stavbu této, vpravdě horské trati, byly propočítány na 20 000 000,- Kč. Po dobudování přehrad bylo počítáno s přeměnou trati na trať rekreační, sloužící ke snadnému přístupu široké veřejnosti do Středovltaví.
     
Bohužel v důsledku hospodářské krize a nevhodných geologických poměrů v místě uvažované přehrady v říčním km. 151 u Slap bylo od stavby této přehrady upuštěno. Tím samozřejmě padla i myšlenka na zbudování této jistě smělé železniční trati. Pro stavbu přehrady ve Štěchovicích budované v letech 1937–1945 byla tedy nakonec skutečně použita doprava stavebního materiálu po silnici a vodě. Na staveniště přehrady Slapské (nakonec postavené na zcela jiném místě než bylo původně zamýšleno) byla v letech 1949–1955 použita dvojice visutých nákladních lanovek.
|
obr.2: Zákres trasy projektu
železniční trati z Davle na Slapy
|
zdroje:
článek (zkráceno):
Železnice do Slap + obr.1 - www.slapynadvltavou.cz (stránky obce Slapy),
     
autor článku: administrátor stránek, 25.11.2006
http://www.slapynadvltavou.cz/slapy/zajimavosti/42-zeleznice-do-slap
obr.2: zákres podle plánku projektu z níže uvedeného odkazu (http://www.pacifikem.cz)
Doporučuji další článek k tématu: o stanici
Davle
- odstavec
Nerealizovaná trať z Davle na Slapy - http://www.pacifikem.cz,
     
autor článku: Džurný Jakub, 6. června 2008 (aktualizace)
http://www.pacifikem.cz/?inc=210_dav
   Narozeniny   
Přejeme Vám vše nejlepší k narozeninám!
ilustrační foto
V červenci slavili:
Hricák Libor, Hůlková Anna, Nadějová Ivana, Cvečková Bohuslava, Klimtová Ludmila,
Šulcová Vlasta, Zázvorová Eva, Baigar Robert, Kacálek Pavel, Míček Stanislav,
Musil Stanislav, Myška Stanislav, Řezáč Vladimír, Sedláčková Iveta, Skala Jan,
Štěchová Mária, Šípová Alena, Steklá Věra, Vaněk František, Grundman Lukáš
a Herman Tomáš.
V srpnu narozeni:
Čuchalová Emílie, Hanzlová Marie, Hospodka Jindřich, Dusíková Jitka, Dvořák Pavel,
Otmarová Helena, Gajdoš Ladislav, Charvátová Anna, Kubena Roman, Mikysek Martin,
Vandrová Zlata, Vaněčková Oldřiška, Konyová Marta, Lacmanová Hana a Stichová Marie.
Josef Kott † 27.6.2016
|
Po krátké zákeřné nemoci nás opustil náš člen Josef Kott,
bývalý výpravčí (sloužil např.v žst.Votice, Vršovice čekací kol., Praha Zbraslav).
Pohřeb byl dne 4.7. v Sedlčanech.
|
   fotografie dodal Josef Štěch