Klub důchodců   

---

       Tak co se děje v klubu důchodců? 12 členů se momentálně rekreuje v Líchovech. Brzo, již 18.6. se můžete s klubem zúčastnit jízdy parního vlaku na Posázavském pacifiku- místa ve vlaku jsou zajištěna a 23.6. bude výlet na novou lanovku na Sněžku (odjezd je vlakem z Hlavního nádraží vlakem v 6.11).

       Příští schůze se bude konat 21.6.2016.

podle předsedy klubu Petra Poláka

Akce klubu do konce roku 2016:

---

Akce trvalé :

---

Botanická zahrada v Praze Troji

ZO Praha Vršovice platí za všechny své členy v plné výši pojištění za škody způsobené zaměstnavateli při výkonu zaměstnání.

Informace k pojistkám: pan Hahn Josef
mobil: 606 655 831
email: zovrsovice@seznam.cz

---

Akce chystané :

---

Akce do konce roku 2016:

2.-4.června 2016 - Krkonoše má na starost: Štěpán Forman, mail: Formanstepan@seznam.cz leták ke stažení:

13.-16.září 2016 - Cyklovýlet Lipno má na starost: Pavel Čermoch, tel.: 737 332 290, 774 199 272, mail: pavel.cermoch@centrum.cz leták ke stažení:

---

Ohlédnutí za proběhlými akcemi :

---

17.-22.května 2016 - Cyklistický výlet na Moravu - Poodří

17.5. Kunín zámek	18.5. Štramberská Trúba	19.5. Studénka zámek
20.5. Valmez zámek	21.5. Suchdol nad Odrou - lesní kostel	22.5. Slezská Harta - vodní nádrž

↑ povídání a fotografie dodal Pavel Čermoch

↓ další super fotky dodal Petr Zákostelna

   Rozhovor s členkou závodního výboru   

---

Věra Dvorská

→ Ahoj Věro, jaká je tvoje dosavadní kariéra na dráze?

      Přesně 1.1.1984 jsem nastoupila jako osobní pokladní v železniční stanici Praha hlavní nádraží. Po mateřské dovolené jsem nastoupila do doplatkové pokladny, kde jsem pracovala do roku 1990.
      Další stanicí, kde jsem pracovala byla Praha Uhříněves - a to nejprve jako skladnice přepravy, poté jako nákladní pokladní.
      V roce 1997 jsem si udělala zkoušky hlavní pokladní a tuto funkci jsem vykonávala ve stanici Praha Vršovice.
      Od roku 2010 pracuji jako osobní pokladní - výběrčí tržeb opět na Hlavním nádraží.


→ V odborech jsi odkdy?

      Od začátku - hned jak jsem začala pracovat na železnici. Od roku 2008 jsem v závodním výboru naší organizace.


→ Jaký je podle tebe účel odborů?

      Pomáhat zaměstnancům a chránit je před zvůlí zaměstnavatele.


→ Jak vidíš současnou situaci zaměstnanců u ČD a.s., kde pracuješ?

      Záleží kde, v jaké stanici, a v jaké funkci člověk pracuje. Každá práce je jiná, ale vždy existují rezervy k větší spokojenosti zaměstnanců. Ale když člověk vidí situaci zaměstnanců u některých soukromníků, tak bych řekla, že je situace uspokojivá.


→ Děkuji za rozhovor.

ptal se Pavel Dvořák

   Knihy   

---

Čtenářský koutek Pavla Čermocha

přečetl a doporučuje Pavel Čermoch

   Stalo se   

---

Národní archiv zpřístupnil na webu historické staniční kroniky

budova Národního archivu v Praze Chodovci 1)

      Davelský výpravčí Mirek Skořepa mne upozornil na to, že se na webu objevily veřejně přístupné kroniky železničních stanic a to na stránkách Badatelna.eu. Byl jsem překvapen, neboť jsem netušil, že se nějaké kroniky ve stanicích vedly. Takže jsem zapátral, a zjistil jsem následující:

      K jejich vzniku dal roku 1919 podnět přednosta železniční stanice Chlumec nad Cidlinou, který doporučoval vedení kronik stanic, neboť podle jeho zkušeností se místní obecní kronikář věnoval železničním věcem jen okrajově, či vůbec.

      V roce 1923 byl vydán výnos Ministerstva železnic k vedení pamětních knih. Pamětní knihy se vedly ve služebnách a jejich opisy byly zasílány na příslušná ředitelství. Opisy sloužily ke kontrole a případnému obnovení při ztrátě originálů kronik.

      Bohužel, původní kroniky (originály) z první republiky byly na příkaz protektorátního ministerstva dopravy v roce 1940 staženy a zlikvidovány. (Na Slovensku, vzhledem k jinému politickému vývoji, nikoliv.)

      Ihned po válce došlo k obnovení; prvního června byl vydán příslušný výnos, kde bylo určeno, že opisy mají být zasílány do Železničního archivu (později Ústřední dopravní archiv). Se vznikem ministerstva železnic (1952) vznikl nový pokyn, kde již vedení kronik nebylo povinné. V šedesátých letech byla zrušena povinnost posílat opisy kronik nadřízené složce.

      V roce 1962 byly předány opisy železničních kronik Státnímu ústřenímu archivu. Od roku 1963 je tento cenný historický pramen přístupný veřejnosti.

      Archiv obsahuje zhruba 1400 kronik psaných mezi léty 1923 až 1952 (vyjímečně až 1961). Digitalizace archívu železničních kronik - naskenování stránek na formát jpg - byla prováděna od června 2014 do února 2015. Na webu došlo k jeho zveřejnění v březnu 2016.

...vyberte si stanici 2)

zdroje:
1) fotografie z webu commons.wikimedia.org, Archivní areál Chodovec, autor Packa
https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Archivn%C3%AD_are%C3%A1l_Chodovec

2) stránky webu Badatelna.eu, Národní archiv - Sbírka staničních kronik - inventář
http://www.badatelna.eu/fond/2284/inventar/

3) stránky Národního archivu - článek ke zveřejnění kronik na internetu (k 10.3.2016)
http://www.nacr.cz/zpravy/2016/kroniky.aspx

4) železniční zájmový server (slovenský) Vlaky.net - článek k semináři o kronikách, autor Jiří Řechka, 15.3.2016
http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/6030-Zeleznicni-kroniky-vyznamny-historicky-pramen-pristupny-na-internetu/

5) prezentace Historie pamětních knih, autoři Zdeněk Hrdina a Miroslav Kunt, 10.3.2016
http://www.nacr.cz/z-files/2016/kroniky_kunt.pdf

zaznamenal Pavel Dvořák

   Střípky ze staničních kronik některých stanic   

---

rok 1919 Praha Bubny

Vyšinutí osobního vlaku na Negrelliho viaduktu





rok 1932 Praha Sedlec

Pokles tržeb z osobní dopravy

       V srpnu 1930 zahájily "Pražské elektrické podniky" provoz na autobusové lince Sedlec - Letná značka P a krátce po zvýšení cen jízdného na dráze (1.1.1931) na druhé lince Suchdol - konečná stanice elektrické tratě č.7 značka R.

       Pokles zdejší osobní frekvence, jak patrno z níže uvedených dat, jest značný.

Rok:	odbaveno osob:		tržba roční Kč:
1928.....	95 292		274 108,-
1929.....	86 115		247 829,-
1930.....	76 324		226 560,-
1931.....	46 224		175 133,-
1932.....	44 323		166 733,-

       Větší část cestujících ze Sedlce a Suchdola, kteří nemají žádné slevy, tedy za plné jízdné, používá levnějšího prostředku dopravního (autob. a elektr.). Výletníci pražští o nedělích a svátcích používají téhož dopravního prostředku anebo si zakoupí zlevněnou zpáteční jízdenku z Prahy Masarykova nádraží až do Roztok u Prahy, která jest o Kč 1,20 levnější než z Prahy Mas.n. do Sedlce za normální jízdné. (Zpáteční zlevněné jízdenky mohou se vydávati do stanic mimo obvod Velké Prahy.)

       Vzhledem ke značnému přírustku obyvatel jak v Sedlci tak i na Suchdole, činí úbytek z přepravy osob u železniční osobní pokladny, slabě odhadnuto Kč 400 000,-.

rok 1933 Praha Sedlec

Zrušení dopravní služby

       Dne 28.června 1933 po vlaku 740 byla podle rozkazu čís.695/1-V-33 zrušena dopravní služba v Sedlci u Prahy. Vlaky jsou vypravovány vlakvedoucími. Ostatní služba nezměněna.

roky 1940-1943 Vrané nad Vltavou

Příprava na zdvojkolejnění jarovského tunelu

       Po dobu okupace byly mezi stanicí Vrané nad Vlt. a zastávkou Jarovem konány přípravné práce pro objížďku okolo tunelu. Tato objížďka má býti uskutečněna až se začne tunel rozšiřovati pro připravovanou dvoukolejnou trať. Materiál byl v roce 1940-1943 dovážen z vykopávky nového vinohradského tunelu a skládán z části před zastávkou Jarov a většinou u tunelu ze strany od Vraného shazováním z násypu dolu k Vltavě aby tím byla zvýšena vozovka po které má pak vésti trať po tu dobu než bude tunel rozšířen.

       Silniční doprava nemá vliv na cestující z naší stanice, poněvadž vozovka je na druhé straně Vltavy.

       Dne 18.června 1944 byla zastavena veškerá doprava na trati Vrané n.Vlt. - Jílové a hned bylo započato se zařizováním tunelů pro válečnou výrobu zbrojařského materiálu.

rok 1945 Praha Modřany

Povstání v květnu

      Počátkem dubna 1945 navázal přednosta kontakt s odbojem... Měl za úkol v určené chvíli naložiti a dovézti zbraně uložené v továrně Rupa a Pánkově elektrárně.

      V pátek 4.května odpoledne byl přednosta přítomen v Praze zjevnému vření na mnoha místech a telefonicky vyzval výpravčího Kráčmera k odstraňování německých nápisů ve stanici.

      Od rána 5.května bylo na všech stranách napětí v očekávání příštích událostí. V 11 hodin se kdosi od vlaku 9508 zmiňoval, že prý přišel rozkaz ředitelství, aby byly všechny nápisy do 10 hod uvedeny do původního stavu, to znamenalo obnovit německé nápisy...Na tento rozkaz ovšem nikdo nereagoval.       Přednosta jsa si vědom, že skutečný začátek vzpoury proti německému násilí má nastati za ranního úsvitu v neděli, avšak tento radostný úsvit svobody přišel ve zprávě, že vlakem 3709 jedou od Mníšku partyzáni, k nimž se připojilo větší množství nadržených vlastenců, kteří žádají obstarání zbraní k osvobození Prahy.       ...Ve 12.40 hod byl ve stanici připraven stroj se služebním vozem od vlaku 9508, aby byl pohotově ku svezení zbraní, které byly uschovány v elektrárně na vlečce Pánek a v továrně vlečky Rupa-Junkers. Na obou místech však již byly zbraně nadšenci rozebrány a stroj musel čekati za vlakem 3709 na zastávce v Modřanech, aby mohli nastoupiti modřanští vlastenci, kteří byli ozbrojováni v budově občanské školy, kde byla zatím přemožena německá vojenská posádka o 400 vojínech. Pohotovost a nadšení bylo hlavně proto, že došly zprávy, že Američané pronikají od Berounky ku Praze.

      Volání o pomoc z rozhlasu mělo v Modřanech plnou odezvu, obzvláště mládež byla příkladná. Vždyť tito přinesli pak v bojích na pokraji stanice a městyse Modřan i v bojích o Prahu nejtěžší oběti na životech. Několik nákladních aut místních dopravců a cukrovarských odjelo od školy plně naloženo nadšenými bojovníky. Jen po větší námaze podařilo se přednostovi zadržeti dvě posádky nákladních aut, s poukazem na nebezpečí, které hrozí od částí SS z táborů mezi Benešovem a Jílovicemi. Nastoupili do připraveného služebního vozu, z 50 mužů mělo jen asi 20 zbraně a mnozí též bez patřičných nábojů. Všichni věřili, že zbraně ještě získají. Asi polovina posádky vystoupila pod vedením št.kap.Šmída v polovině trati do Zbraslavi.

...

      Při příjezdu do Zbraslavi, žádali zbraslavští vlastenci, aby modřanští pomohli odzbrojiti po silnici Břežanským údolím blížící se oddíl vozatajných německých částí a pěší oddíl 30 mužů. Velící něm.nadporučík byl tak překvapen, že se vzdal bez boje, neboť měl velké obavy z partyzánů...a tak byly získány další zbraně pro posádku zbraslavskou i posily modřanské. Zajatci byli dirigováni do Modřan.

...

      Jak se zdála býti situace v sobotu 5. a v neděli 6.května dopoledne růžová, vždyť rozhlas hlásil postup amerických vojsk, postoupily po 6 útocích v neděli odpoledne německé útvary až do Modřan. Jejich linie táhla se od řeky ke staniční vodárně a pískovnou přes silnici až ke čtvrti na "Babech". Měli k dispozici 5 kulometných hnízd. Ve stanici byly k dispozici pouze 2 pušky, které měli výhybkáři Barták a Kusovský. Oba byli z taktických důvodů dáni k dispozici místnímu velitelství, aby útočící SS neměli důvody k útoku na stanici.

...

      Kolem 21.hodiny stouply naše naděje, do obce dorazil oddíl Vlasovců a ostrým útokem rozehnal SS vojáky do komořanských lesů. Velitel těchto Vlasovců, mladý kapitán, nalezl v tomto boji smrt, když pokračoval se svými vojíny v boji až k obci Točná. Tito Vlasovci omezili svoji činnost na jeden den a připojili se ke svým částem,

      takže v pondělí 7.května se pro nás situace zase přiostřila. (Zbraslav byla již 6.5.obsazena opilými SS a přednosta byl zatčen.)       Vyjednávači místního velitelství vrátili se od německých pozic se zprávou, že tyto byly posíleny, jak mužstvem, tak i několika tanky a že nebudou-li odvedeny zbraně, bude celá obec modřanská rozstřílena. Všichni muži od 16 let museli se ještě večer do 22 hod. shromážditi na silnici nad nádražím a byli odvedeni do nádvoří továrny firmy Pánek, kde byli celou noc drženi v šachu několika kulomety...Prohlídky domů však německý velitel neprovedl, ani jiná opatření. Bylo zjevno, že ku zákroku, kterým hrozil, neměl dosti mužstva a žádných těžkých zbraní. Postavit se v noci proti možnému útoku tanků bylo takticky nemožné.

8.května
      Od té doby byl na obou stranách pro Modřany klid. SS oddíly divize Wiking z Hradiska prováděly svoje přesuny ve Zbraslavi, pronikaly tanky do Lahovic, kde byly zastaveny hrdinnými obyvateli Lahovickými.

...

      Navečer přinášeli lidé zprávy z Točné a okolí, že již dezorganizované části SS tam loupí a vraždí místní bezbranné obyvatele. Též přednosta z Vraného vrch.adj.Bronec volal o pomoc pro svoje okolí. Situace byla krajně nepříznivá i v Braníku, odkud se zdejší přednosta dovolával pomoci, očekávali sami útok od "Lomů". Velitel posádky z Braníku, který měl vlastních starostí více než dosti a i velitel obrněného vlaku "Orlík" pochopili naléhavost zdejší situace, když první uprchlíci zdejší dorazili na nádraží v Braníku.

      Obrněný vlak odjel pak z Braníku směrem k Modřanům, ale vrátil se po delším zdržení na trati.

      Přednosta vytrvale se dotazoval na situaci a pomoc na místním stan.telefonu. Maje telefon u ucha, kdy situace se zdála býti zoufalá...uslyšel ve sluchátku tlumenou zprávu jakoby z nebes:"Vrchní velitelství sovětských branných sil oznamuje občanům Modřan, aby ihned uvolnili hlavní silnice, jinak bude stříleno."...Pak pochopil, že je to zpráva rozhlasová, která blízkým uzemněním některého přijímače u uzemnění telefonu tak náhodně uslyšel.

...

      Zpráva z rozhlasu nás značně potěšila a ubezpečila, že vytoužená pomoc ruských bratří je tu.

... 9.května


      Jako předvoj dojely dva menší tanky, ze kterých vystřelili naši osvoboditelé do vzduchu, aby docílili uvolnění hlavní ulice. Jiné části ruských vojsk již předtím pronikly do Krče do zad německých částí a velmi rychle celý kraj vyčistili. V ranních hodinách a po celou noc nespal v Modřanech nikdo. Jásot, projevy radosti a štěstí nebraly konce.

rok 1949 Praha Masarykovo nádraží

Budovatelství

       První rok naší pětiletky byl na zdejším nádraží slavnostně zahájen...

       K zaměstnancům služebny promluvil předseda hlavního výboru KSČ soudruh Martínek, který pod heslem "Vše pro splnění pětiletky" nastínil úkoly prvního roku pětiletky.

       Ve vzorné spolupráci se zástupci KSČ, ROH a závodní radou byl vypracován vstřícný plán a na odborových schůzích byl prodiskutován. Účast zaměstnanců na diskuzi byla velmi živá.

       Dík této přípravě, socialistickému pochopení a pracovnímu úsilí byl vstřícný plán splněn na 207%...

       Dále zaměstnanci služebny odpracovali v brigádách 58 152 hodiny. Z toho připadá 34 030 hodin odpracovaných na státním statku Mlýnce u Podbořan, nad kterým jsem převzali patronát. Dále menší brigáda odpracovala 2 080 hodin na státním statku Čočkovice u Tachova.

reprodukce čerpány z kronik žst:

6) Praha Bubny: http://www.badatelna.eu/fond/2284/zaznam/1042608/reprodukce/

7) Praha Sedlec: http://www.badatelna.eu/fond/2284/zaznam/1042619/reprodukce/

8) Vrané nad Vltavou: http://www.badatelna.eu/fond/2284/zaznam/1042991/reprodukce/

9) Praha Modřany: http://www.badatelna.eu/fond/2284/zaznam/1042416/reprodukce/

10) Praha Masarykovo nádraží: http://www.badatelna.eu/fond/2284/zaznam/1042618/reprodukce/

vybral Pavel Dvořák

---

   Narozeniny   

---

Přejeme Vám vše nejlepší k narozeninám!






Květnoví oslavenci:

Balas Pavel, Bečvářová Eva, Benešová Romana, Čaplán Dušan, Filip Samuel,
Lammel Petr, Spilková Dana, Šilhavý Karel, Férová Renáta, Markus Boris,
Mokrohajský Miroslav, Šmahelová Jana, Vybíral Tomáš, Kuboš Petr, Mrština Jiří,
Skrečka Petr, Toman Vladimír, Kronk Jan, Priatka Oliver, Tekáčová Iva,
Benešová Jana, Brambora Josef, Gabriel Petr, Novotná Helena, Schmalz Jan,
Adámková Hana, Bojtar Václav a Jirošek Václav.


V červnu budou slavit:

Bartová Jaroslava, štefan Karel, Zvonařová Marta, Aubrecht Karel, Křížová Zdena,
Palán Antonín, Řípová Eva, Sanitráková Iva, Borák Karel, Dula Stanislav,
Grimová Jana, Holický Zdeněk, Orlová Gabriela, Novotný Petr, Průša Jiří,
Vaštová Jana, Zvěřina Václav, Konývková Irena, Kosinová Šárka, Pirohovičová Nicoll,
Tlustý Pavel, Huňa Jan, Lemberk josef, Špitz Tomáš, Jirásková Dana a Plíhal Martin.

---

verze Zpravodaje pro tisk (formát pdf): květen 2016