ZO OSŽ PRAHA VRŠOVICE
Informace (nejen) pro členy vršovické odborové organizace.
Květen 2016 (č.5)
Číslo bylo umístěno na web dne 31.5.2016 ve 23.00 hod
Aktualizace:
4.6.2016 dodána tisková verze v pdf - odkaz na konci zpravodaje
   Slovo na začátek   
   Jednání závodního výboru   
Termíny schůzí ZV OSŽ Praha Vršovice |
vždy od 8.00 hod, vždy první čtvrtek v měsíci,
nebude-li stanoveno jinak
zbývající termíny v roce 2016:
|
Datum: |
Poznámka: |
2.6.2016 |
Smíchov |
1.9.2016
|
Vršovice |
6.10.2016 |
Smíchov |
3.11.2016
|
Smíchov |
1.12.2016 |
Vršovice |
   Jednání se zástupci zaměstnavatele   

|
OŘ Praha |
Zástupci zaměstnavatele |
Zástupci ZO |
Minulé setkání |
Aktuální termín |
Příští setkání |
Ing.Vondrák Zdeněk (ředitel OŘ) Mgr.Chládek Tomáš (náměstek ředitele pro provoz) | Dvořák Pavel Sekyra Lukáš |
5.4.2016 |
3.5.2016 |
7.6.2016 |
|
PO Praha hlavní nádraží |
Zástupci zaměstnavatele |
Zástupci ZO |
Minulé setkání |
Aktuální termín |
Příští setkání |
Cibulka František (přednosta PO) |
Čermoch Pavel Forman Štěpán |
6.4.2016 |
4.5.2016 |
1.6.2016 |
|
PO Praha Libeň |
Zástupci zaměstnavatele | Zástupci ZO | Minulé setkání | Aktuální termín | Příští setkání |
Ing.Tuma Vladimír, MBA (přednosta PO) | Sekyra Lukáš |
27.4.2016 |
25.5.2016 |
25.6.2016 |
|
PO Benešov u Prahy
|
Zástupci zaměstnavatele |
Zástupci ZO |
Minulé setkání |
Aktuální termín |
Příští setkání |
Ing.Blecha Jan (přednosta PO) |
Kubart Ondřej |
6.4.2016 |
4.5.2016 |
8.6.2016 |
 |
ZAP Praha |
Zástupci zaměstnavatele | Zástupci ZO | Minulé setkání | Aktuální termín | Příští setkání |
Ing.Goliáš Jakub (manažer - zástupce ředitele) Duroň Tomáš (vedoucí přídělu služby) případně další | Charvátová Anna Dvorská Věra |
14.-17.4.2016 |
12.5.2016 |
9.6.2016 |
|
DKV Praha |
Zástupci zaměstnavatele | Zástupci ZO | Minulé setkání | Aktuální termín | Příští setkání |
Ing.Kupec Miroslav (Vrchní přednosta DKV Praha) | Marie Stichová | nezúčastnili jsme se | neúčastníme se | ? |
 |
PJ Praha |
Zástupci zaměstnavatele | Zástupci ZO | Proběhlo setkání | Aktuální termín | Příští setkání |
Ing.Krátký Miloš (ředitel OJ PJ Praha) Ing.Kašpar Martin (vedoucí specializovaného střediska) | Kácovský Ladislav Skrečka Petr |
21.-22.4.2016 |
19.5.2016 |
16.-17.6.2016 |
   Klub důchodců   
      
Tak co se děje v klubu důchodců? 12 členů se momentálně rekreuje
v Líchovech. Brzo, již 18.6. se můžete s klubem zúčastnit jízdy
parního vlaku na Posázavském pacifiku- místa ve vlaku jsou zajištěna
a 23.6. bude výlet na novou lanovku na Sněžku (odjezd je vlakem z Hlavního nádraží
vlakem v 6.11).
       Příští schůze se bude konat 21.6.2016.
podle předsedy klubu Petra Poláka
Akce klubu do konce roku 2016:
Akce trvalé :
Botanická zahrada v Praze Troji
Zoologická zahrada v Praze Troji
nyní lze vyzvedout i na Hlavním nádraží
Plavenky do bazénu v Praze Podolí
Plavání v Aquaparku v Praze Barrandově
Kultura
lístky na divadelní představení
Informace: pan Čermoch
drážní tel. 281 55
mobil: 737 332 290, 774 199 272
mail: pavel.cermoch@centrum.cz
zájemcům je každý měsíc zasílána nabídka divadelních představení na osobní e-mail
Pojištění škody způsobené zaměstnavateli
17.-22.května 2016 - Cyklistický výlet na Moravu - Poodří
|
|
|
17.5. Kunín zámek
|
18.5. Štramberská Trúba
|
19.5. Studénka zámek
|
|
|
|
20.5. Valmez zámek
|
21.5. Suchdol nad Odrou
- lesní kostel
|
22.5. Slezská Harta
- vodní nádrž
|
↑ povídání a fotografie dodal Pavel Čermoch
↓ další super fotky dodal Petr Zákostelna
   Rozhovor s členkou závodního výboru   
Věra Dvorská
→
Ahoj Věro, jaká je tvoje dosavadní kariéra na dráze?
     
Přesně 1.1.1984 jsem nastoupila jako osobní pokladní v železniční stanici Praha hlavní nádraží.
Po mateřské dovolené jsem nastoupila do doplatkové pokladny, kde jsem pracovala do roku 1990.
     
Další stanicí, kde jsem pracovala byla Praha Uhříněves - a to nejprve jako skladnice přepravy,
poté jako nákladní pokladní.
     
V roce 1997 jsem si udělala zkoušky hlavní pokladní a tuto funkci jsem vykonávala ve stanici Praha Vršovice.
     
Od roku 2010 pracuji jako osobní pokladní - výběrčí tržeb opět na Hlavním nádraží.
→
V odborech jsi odkdy?
     
Od začátku - hned jak jsem začala pracovat na železnici. Od roku 2008 jsem v závodním výboru
naší organizace.
→
Jaký je podle tebe účel odborů?
     
Pomáhat zaměstnancům a chránit je před zvůlí zaměstnavatele.
→
Jak vidíš současnou situaci zaměstnanců u ČD a.s., kde pracuješ?
     
Záleží kde, v jaké stanici, a v jaké funkci člověk pracuje. Každá práce je jiná,
ale vždy existují rezervy k větší spokojenosti zaměstnanců. Ale když člověk vidí
situaci zaměstnanců u některých soukromníků, tak bych řekla, že je situace uspokojivá.
→
Děkuji za rozhovor.
ptal se Pavel Dvořák
   Knihy   
Čtenářský koutek Pavla Čermocha
přečetl a doporučuje Pavel Čermoch
   Stalo se   
Národní archiv zpřístupnil na webu historické staniční kroniky
|
budova Národního archivu v Praze Chodovci
1)
|
     
Davelský výpravčí Mirek Skořepa mne upozornil na to, že se na webu objevily
veřejně přístupné kroniky železničních stanic a to na stránkách Badatelna.eu.
Byl jsem překvapen, neboť jsem netušil, že se nějaké kroniky ve stanicích vedly. Takže jsem zapátral,
a zjistil jsem následující:
     
K jejich vzniku dal roku 1919 podnět přednosta železniční stanice Chlumec nad Cidlinou, který
doporučoval vedení kronik stanic, neboť podle jeho zkušeností se místní obecní kronikář
věnoval železničním věcem jen okrajově, či vůbec.
     
V roce 1923 byl vydán výnos Ministerstva železnic k vedení pamětních knih. Pamětní knihy
se vedly ve služebnách a jejich opisy byly zasílány na příslušná ředitelství. Opisy
sloužily ke kontrole a případnému obnovení při ztrátě originálů kronik.
     
Bohužel, původní kroniky (originály) z první republiky byly na příkaz protektorátního ministerstva
dopravy v roce 1940 staženy a zlikvidovány. (Na Slovensku, vzhledem k jinému politickému vývoji, nikoliv.)
     
Ihned po válce došlo k obnovení; prvního června byl vydán příslušný výnos,
kde bylo určeno, že opisy mají být zasílány do Železničního archivu (později Ústřední
dopravní archiv).
Se vznikem ministerstva železnic (1952) vznikl nový pokyn, kde již vedení kronik nebylo povinné.
V šedesátých letech byla zrušena povinnost posílat opisy kronik nadřízené složce.
     
V roce 1962 byly předány opisy železničních kronik Státnímu ústřenímu archivu.
Od roku 1963 je tento cenný historický pramen přístupný veřejnosti.
     
Archiv obsahuje zhruba 1400 kronik psaných mezi léty 1923 až 1952 (vyjímečně až 1961).
Digitalizace archívu železničních kronik - naskenování stránek na formát jpg -
byla prováděna od června 2014 do února 2015. Na webu
došlo k jeho zveřejnění v březnu 2016.
|
...vyberte si stanici
2)
|
zaznamenal Pavel Dvořák
   Střípky ze staničních kronik některých stanic   
rok 1919 Praha Bubny
Vyšinutí osobního vlaku na Negrelliho viaduktu
rok 1932 Praha Sedlec
Pokles tržeb z osobní dopravy
      
V srpnu 1930 zahájily "Pražské elektrické podniky" provoz na autobusové lince Sedlec - Letná značka P a krátce po zvýšení cen jízdného na dráze (1.1.1931)
na druhé lince Suchdol - konečná stanice elektrické tratě č.7 značka R.
      
Pokles zdejší osobní frekvence, jak patrno z níže uvedených dat, jest značný.
Rok:
|
odbaveno osob:
|
|
tržba roční Kč:
|
1928.....
|
95 292
|
|
274 108,-
|
1929.....
|
86 115
|
|
247 829,-
|
1930.....
|
76 324
|
|
226 560,-
|
1931.....
|
46 224
|
|
175 133,-
|
1932.....
|
44 323
|
|
166 733,-
|
      
Větší část cestujících ze Sedlce a Suchdola, kteří nemají žádné slevy, tedy za plné jízdné, používá
levnějšího prostředku dopravního (autob. a elektr.). Výletníci pražští o nedělích a svátcích používají
téhož dopravního prostředku anebo si zakoupí zlevněnou zpáteční jízdenku z Prahy Masarykova nádraží až
do Roztok u Prahy, která jest o Kč 1,20 levnější než z Prahy Mas.n. do Sedlce za normální jízdné.
(Zpáteční zlevněné jízdenky mohou se vydávati do stanic mimo obvod Velké Prahy.)
      
Vzhledem ke značnému přírustku obyvatel jak v Sedlci tak i na Suchdole, činí úbytek z přepravy osob
u železniční osobní pokladny, slabě odhadnuto Kč 400 000,-.
rok 1933 Praha Sedlec
Zrušení dopravní služby
      
Dne 28.června 1933 po vlaku 740 byla podle rozkazu čís.695/1-V-33 zrušena dopravní služba v Sedlci u Prahy. Vlaky jsou vypravovány
vlakvedoucími. Ostatní služba nezměněna.
roky 1940-1943 Vrané nad Vltavou
Příprava na zdvojkolejnění jarovského tunelu
      
Po dobu okupace byly mezi stanicí Vrané nad Vlt. a zastávkou Jarovem konány přípravné práce
pro objížďku okolo tunelu. Tato objížďka má býti uskutečněna až se začne tunel rozšiřovati
pro připravovanou dvoukolejnou trať. Materiál byl v roce 1940-1943 dovážen z vykopávky nového
vinohradského tunelu a skládán z části před zastávkou Jarov a většinou u tunelu ze strany od
Vraného shazováním z násypu dolu k Vltavě aby tím byla zvýšena vozovka po které má pak vésti
trať po tu dobu než bude tunel rozšířen.
      
Silniční doprava nemá vliv na cestující z naší stanice, poněvadž vozovka je na druhé straně Vltavy.
      
Dne 18.června 1944 byla zastavena veškerá doprava na trati Vrané n.Vlt. - Jílové a hned bylo započato
se zařizováním tunelů pro válečnou výrobu zbrojařského materiálu.
rok 1945 Praha Modřany
Povstání v květnu
     
Počátkem dubna 1945 navázal přednosta kontakt s odbojem... Měl za úkol v určené chvíli
naložiti a dovézti zbraně uložené v továrně Rupa a Pánkově elektrárně.
     
V pátek 4.května odpoledne byl přednosta přítomen v Praze zjevnému vření na mnoha místech a telefonicky
vyzval výpravčího Kráčmera k odstraňování německých nápisů ve stanici.
     
Od rána 5.května bylo na všech stranách napětí v očekávání příštích událostí. V 11 hodin se kdosi od
vlaku 9508 zmiňoval, že prý přišel rozkaz ředitelství, aby byly všechny nápisy do 10 hod uvedeny do původního stavu, to znamenalo obnovit německé nápisy...Na tento rozkaz ovšem nikdo nereagoval.
     
Přednosta jsa si vědom, že skutečný začátek vzpoury proti německému násilí má nastati za ranního úsvitu
v neděli, avšak tento radostný úsvit svobody přišel ve zprávě, že vlakem 3709 jedou od Mníšku partyzáni,
k nimž se připojilo větší množství nadržených vlastenců, kteří žádají obstarání zbraní k osvobození Prahy.
     
...Ve 12.40 hod byl ve stanici připraven stroj se služebním vozem od vlaku 9508, aby byl pohotově ku svezení
zbraní, které byly uschovány v elektrárně na vlečce Pánek a v továrně vlečky Rupa-Junkers. Na obou místech však již byly zbraně nadšenci rozebrány a stroj musel čekati za vlakem 3709 na zastávce v Modřanech, aby mohli nastoupiti modřanští vlastenci, kteří byli ozbrojováni v budově občanské školy, kde byla zatím přemožena
německá vojenská posádka o 400 vojínech. Pohotovost a nadšení bylo hlavně proto, že došly zprávy, že
Američané pronikají od Berounky ku Praze.
     
Volání o pomoc z rozhlasu mělo v Modřanech plnou odezvu, obzvláště mládež byla příkladná. Vždyť tito přinesli
pak v bojích na pokraji stanice a městyse Modřan i v bojích o Prahu nejtěžší oběti na životech.
Několik nákladních aut místních dopravců a cukrovarských odjelo od školy plně naloženo nadšenými bojovníky.
Jen po větší námaze podařilo se přednostovi zadržeti dvě posádky nákladních aut, s poukazem na nebezpečí,
které hrozí od částí SS z táborů mezi Benešovem a Jílovicemi. Nastoupili do připraveného služebního vozu,
z 50 mužů mělo jen asi 20 zbraně a mnozí též bez patřičných nábojů. Všichni věřili, že zbraně ještě získají.
Asi polovina posádky vystoupila pod vedením št.kap.Šmída v polovině trati do Zbraslavi.
...
     
Při příjezdu do Zbraslavi, žádali zbraslavští vlastenci, aby modřanští pomohli odzbrojiti po silnici Břežanským údolím blížící se oddíl vozatajných německých částí a pěší oddíl 30 mužů. Velící něm.nadporučík byl tak překvapen,
že se vzdal bez boje, neboť měl velké obavy z partyzánů...a tak byly získány další zbraně pro posádku zbraslavskou i posily modřanské. Zajatci byli dirigováni do Modřan.
...
     
Jak se zdála býti situace v sobotu 5. a v neděli 6.května dopoledne růžová, vždyť rozhlas hlásil postup amerických vojsk,
postoupily po 6 útocích v neděli odpoledne německé útvary až do Modřan. Jejich linie táhla se od řeky ke staniční
vodárně a pískovnou přes silnici až ke čtvrti na "Babech". Měli k dispozici 5 kulometných hnízd. Ve stanici byly
k dispozici pouze 2 pušky, které měli výhybkáři Barták a Kusovský. Oba byli z taktických důvodů dáni k dispozici
místnímu velitelství, aby útočící SS neměli důvody k útoku na stanici.
...
     
Kolem 21.hodiny stouply naše naděje, do obce dorazil oddíl Vlasovců a ostrým útokem rozehnal SS vojáky do komořanských lesů. Velitel těchto Vlasovců, mladý kapitán, nalezl v tomto boji smrt, když pokračoval se svými vojíny v boji až k obci Točná. Tito Vlasovci omezili svoji činnost na jeden den a připojili se ke svým částem,
     
takže v pondělí 7.května se pro nás situace zase přiostřila. (Zbraslav byla již 6.5.obsazena opilými SS a přednosta byl zatčen.)
     
Vyjednávači místního velitelství vrátili se od německých pozic se zprávou, že tyto byly posíleny, jak mužstvem,
tak i několika tanky a že nebudou-li odvedeny zbraně, bude celá obec modřanská rozstřílena. Všichni muži od 16
let museli se ještě večer do 22 hod. shromážditi na silnici nad nádražím a byli odvedeni do nádvoří továrny firmy
Pánek, kde byli celou noc drženi v šachu několika kulomety...Prohlídky domů však německý velitel neprovedl, ani
jiná opatření. Bylo zjevno, že ku zákroku, kterým hrozil, neměl dosti mužstva a žádných těžkých zbraní. Postavit se v noci proti možnému útoku tanků bylo takticky nemožné.
8.května
     
Od té doby byl na obou stranách pro Modřany klid. SS oddíly divize Wiking z Hradiska prováděly svoje přesuny ve Zbraslavi, pronikaly tanky do Lahovic, kde byly zastaveny hrdinnými obyvateli Lahovickými.
...
     
Navečer přinášeli lidé zprávy z Točné a okolí, že již dezorganizované části SS tam loupí a vraždí místní bezbranné obyvatele. Též přednosta z Vraného vrch.adj.Bronec volal o pomoc pro svoje okolí. Situace byla krajně nepříznivá i v Braníku, odkud se zdejší přednosta dovolával pomoci, očekávali sami útok od "Lomů". Velitel posádky z Braníku,
který měl vlastních starostí více než dosti a i velitel obrněného vlaku "Orlík" pochopili naléhavost zdejší situace, když první uprchlíci zdejší dorazili na nádraží v Braníku.
     
Obrněný vlak odjel pak z Braníku směrem k Modřanům, ale vrátil se po delším zdržení na trati.
     
Přednosta vytrvale se dotazoval na situaci a pomoc na místním stan.telefonu. Maje telefon u ucha, kdy situace se zdála býti zoufalá...uslyšel ve sluchátku tlumenou zprávu jakoby z nebes:"Vrchní velitelství sovětských branných
sil oznamuje občanům Modřan, aby ihned uvolnili hlavní silnice, jinak bude stříleno."...Pak pochopil, že je to zpráva rozhlasová, která blízkým uzemněním některého přijímače u uzemnění telefonu tak náhodně uslyšel.
...
     
Zpráva z rozhlasu nás značně potěšila a ubezpečila, že vytoužená pomoc ruských bratří je tu.
...
9.května
     
Jako předvoj dojely dva menší tanky, ze kterých vystřelili naši osvoboditelé do vzduchu, aby docílili uvolnění hlavní ulice. Jiné části ruských vojsk již předtím pronikly do Krče do zad německých částí a velmi rychle celý kraj vyčistili. V ranních hodinách a po celou noc nespal v Modřanech nikdo. Jásot, projevy radosti a štěstí nebraly konce.
rok 1949 Praha Masarykovo nádraží
Budovatelství
      
První rok naší pětiletky byl na zdejším nádraží slavnostně zahájen...
      
K zaměstnancům služebny promluvil předseda hlavního výboru KSČ soudruh Martínek, který pod heslem "Vše pro splnění pětiletky"
nastínil úkoly prvního roku pětiletky.
      
Ve vzorné spolupráci se zástupci KSČ, ROH a závodní radou byl vypracován vstřícný plán a na odborových schůzích byl prodiskutován.
Účast zaměstnanců na diskuzi byla velmi živá.
      
Dík této přípravě, socialistickému pochopení a pracovnímu úsilí byl vstřícný plán splněn na 207%...
      
Dále zaměstnanci služebny odpracovali v brigádách 58 152 hodiny. Z toho připadá 34 030 hodin odpracovaných na státním statku Mlýnce
u Podbořan, nad kterým jsem převzali patronát. Dále menší brigáda odpracovala 2 080 hodin na státním statku Čočkovice u Tachova.
vybral Pavel Dvořák
   Narozeniny   
Přejeme Vám vše nejlepší k narozeninám!
Květnoví oslavenci:
Balas Pavel, Bečvářová Eva, Benešová Romana, Čaplán Dušan, Filip Samuel,
Lammel Petr, Spilková Dana, Šilhavý Karel, Férová Renáta, Markus Boris,
Mokrohajský Miroslav, Šmahelová Jana, Vybíral Tomáš, Kuboš Petr, Mrština Jiří,
Skrečka Petr, Toman Vladimír, Kronk Jan, Priatka Oliver, Tekáčová Iva,
Benešová Jana, Brambora Josef, Gabriel Petr, Novotná Helena, Schmalz Jan,
Adámková Hana, Bojtar Václav a Jirošek Václav.
V červnu budou slavit:
Bartová Jaroslava, štefan Karel, Zvonařová Marta, Aubrecht Karel, Křížová Zdena,
Palán Antonín, Řípová Eva, Sanitráková Iva, Borák Karel, Dula Stanislav,
Grimová Jana, Holický Zdeněk, Orlová Gabriela, Novotný Petr, Průša Jiří,
Vaštová Jana, Zvěřina Václav, Konývková Irena, Kosinová Šárka, Pirohovičová Nicoll,
Tlustý Pavel, Huňa Jan, Lemberk josef, Špitz Tomáš, Jirásková Dana a Plíhal Martin.