Základní organizace Odborového sdružení železničářů stanice PRAHA VRŠOVICE Vám přináší





Web
základní odborové organizace
OSŽ Vršovice

"https://www.oszvrsovice.cz/"





Diskuze v rámci ZO
na facebooku

webu základní organizace
"https://www.facebook.com/
groups/1342497295932605/"



Archiv
Zpravodaje
"http://railian.com/
Zpravodaj_archiv.html"





Kdo z vás má v chytrém telefonu aplikaci Instagram, může si nás nově najít pod jménem oszvrsovice. Naše webové stránky jsou propojeny s naší skupinou na sociální síti Facebook a Instagramu. Na úvodní stránce našeho webu v levém horním rohu jsou umístěny favicony sociálních sítí Facebook a Instagram. Po kliknutí na tyto favicony dojde k automatickému odkazu na naše profily na sociálních sítích.
prosinec 2023 (č.12), webová verze vydána 19.12.2023



Úvodní slovo předsedy ZO

Vážení kolegové kolegyně a mílí čtenáři našeho časopisu.

Jako každý rok bilancujeme, co se událo v tomto roku a co nastane v tv om roce příštím.

Náš Závodní výbor pracoval celý rok docela spolehlivě i když to nebyla cesta lehká. Museli jsme řešit přechod našich členů od SŽ od normální práce k daleko důležitější, a to na CDP. Vše bylo projednáváno s vedením a myslím si ke spokojenosti všech našich členů. Dále bylo v řešení co s našimi pracovníky, kteří pracovali v jako signalisté a pod. I to snad dopadlo dobře a každý náš člen si práci udržel. Dále nebyl klid ani na ČD, vedení ruší mnoho pokladen a tak nás čekala další práce, jak dosáhnout toho aby tito zaměstnanci získali další zaměstnání, musí říci, že to nebylo nic jednoduchého, ale i zde se nám povedlo dosáhnou vše ke spokojenosti všech kterých se to týkalo. No a i práce kdy jste se s námi bavili se nám v mnohém podařila. Přiznávám nebylo vždy vše perfektní, ale zájem o kola, bowling a nakonec i o mikulášský vlak byl nadmíru úspěšný. V tom nás to těší, že naše práce je vidět.

Další dobrá zpráva, kterou se mohu pochlubit je i ta, že mnoho našich členů ZV pracuje v podnikových výborech a je o nás slyšet v celé republice. Není to lehká práce a hlavně časově velice náročná. A proto si dovolím těmto našim členům za tuto práci poděkovat.

A nyní co nás čeká v příštím roce. Tak již od letošního léta, kdy vláda schválila balíček se bavíme jak dál pracovat v odborech, aby naši členové měli tak vysokou úroveň svých aktivit, na jakou jsou zvyklí. Upřímně musím říci, že z toho mám obrovské obavy a nebude lehké něco pořádat. No však jak znám všechny mé kolegy budou se snažit, vyřešit i tuto nelehkou situaci k vaší spokojenosti.

To je asi tak vše co jsem měl na mysli.

Nakonec Vám všem chci popřát v tom i příštím roce mnoho zdraví a taky trochu toho štěstíčka, ať se Vám vše povede a jste spokojeni jak v práci, tak v osobním životě.

To vše Vám přeje

Láďa Kácovský





Termíny schůzí Závodního výboru v roce 2024




Většinou první nebo druhý pátek v měsíci, začátek vždy v 8.30 hod.

Leden - 12.1.2024 Vršovice

Únor - 10.2.2024 Smíchov

Březen - 8.3.2024 Vršovice

Duben - 12.4.2024 Smíchov

Květen - 10.5 2024 Vršovice

Červen - 14.6.2024 Smíchov

Červenec- Srpen jen v případě nutnosti

Září - 13.9.2024 Vršovice

Říjen - 11.10.2024 Smíchov

Listopad - bude upřesněno konference

Prosinec - 13.12.2024 Vršovice









Zaječí 20.října 2023



V krásný podzimní den 20.10. se 22 účastníků sešlo na další akci, která se konala kousek od Pálavy v obci Zaječí, v jednom z mnoha zdejších vinných sklepů.

Po příjezdu a ubytování v penzionu Pura Vida se někteří, ještě před večeří, vydali na nedalekou rozhlednu Maják, která stojí uprostřed vinic a je z ní krásný výhled na Pálavu, vodní nádrž Nové Mlýny, Zaječí s nádherným kostelem Sv. Jana Křtitele a široké okolí.

Po večeři jsme se vydali s majitelem a vinařem v jedné osobě do jeho sklepů na ochutnávku vín z letošní sklizně, ale nakonec jsme ochutnali i vína mnohem starší. Sklepy měly úžasného genia loci...není se čemu divit - část z nich spadá ještě do éry Habánů, což byly novokřtěnecké skupiny křesťanů nucené opustit Švýcarsko, Rakousko a Německo. Na Moravu přišli na pozvání Linharta z Lichtenštejna a základem jejich dvora se stal dům v nedalekých Bílovicích, který koupili v r. 1545. Prosluli výrobou keramiky, která se velmi dobře prodávala a jejíž pozůstatky lze dodnes nalézat.

Zatím, co jsme ochutnávali jeden vzorek za druhým a poslouchali poutavý výklad vinaře, přichystal hudební doprovod pan kytarista, který nám zpříjemňoval večer svým hlasem nebo reprodukovanou hudbou. Byl to večer protkaný zábavou, povídáním, tancem i zpěvem, zakončený , v téměř letním počasí, půlnočním výstupem na druhou zaječickou rozhlednu Dalibor.

V sobotu ráno nás čekala snídaně a individuální odjezd domů. Akce se, jako obvykle, vydařila a už se těšíme, že se v hojném počtu sejdeme i příště.

Text Jana Peláková
Foto Jana Peláková, Petr Zákostelna






Kola v roce 2024

předběžné termíny:

4.-7.června Letohrad

17.-20.září Tišnov



Trvalé nabídky :




upozornění - vstupenky do Cinema City již nejsou v osobní pokladně ve Vršovicích



Pojištění odpovědnosti zaměstnance








Kulturní tipy Pavla Čermocha na prosinec


Film Nabarvené ptáče zná podle názvu každý. Málokdo se odvážil pro krutosti v něm obsažené ho vůbec zhlédnout. I já jsem si to odpustil. Nakonec jsem si poslechl „jen“ audioknihu (78%). Jerzy Kosinski, původem Polák, žijící v USA, popisuje příběh šestiletého kluka, kterého po vypuknutí 2. světové války uklidí rodiče na venkov. Ale chlapec bohužel pro svoje černé vlasy vypadá jako Rom a tak se ho vesničané snaží zbavit. Tady začne jeho kruté martyrium od vesnice k vesnici. Nakonec se dostane až k postupující Rudé armádě. Někdy máte pocit, že popisované krutosti už nechcete poslouchat. Velice zajímavý je i doslov knihy. Kosinski totiž napsal knihu až v USA a v Polsku byla zakázaná. Popisuje totiž jak se chovali především prostí vesničané jeden k druhému a takové vyprávění se komunistické vládě vůbec nelíbilo. Proto byl několikrát i v USA napaden polskými exulanty. Myslím, že dodnes není v Polsku moc kladně přijímaná. Čte Jiří Köhler a Jan Kačer.

Také druhá audiokniha byla zfilmovaná. Draculův švagr (88%) je soubor hororových povídek známého českého humoristy Miloslava Švandrlíka. Povídky čte skvělým způsobem Jiří Lábus a zfilmované povídky najdete na Youtube. Příběhy jsou skvělé, vtipné a svěží. Prostě skvělý poslech.

V knize známého japonského spisovatele Haruki Murakamiho Norské dřevo (84%) se setkáme s mladým vysokoškolákem Torem. Děj je zasazen do Tokia na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Tor řeší svůj vztah ke své lásce Naoko, která je bohužel psychicky nemocná. Jeho okruh kamarádů je velmi úzký a o to je vztah intenzivnější. Jelikož je od Naoko odloučen, prožívání sexuálních dobrodružství při náhodných známostech, se mu zanedlouho omrzí. Skutečnou kamarádku má jen jednu, Midori a tu také ztratí. Velice čtivý příběh o přátelství, sexu a samotě.

Tahle země není pro starý (85%) od amerického spisovatele Cormaca McCarthyho je skvělým moderním westernem. Možná, že jste viděli stejnojmenný film. Příběh se odehrává na hranicích USA a Mexika. Při předávce zásilky drog a následné platbě se mafiáni mezi sebou postřílí. Jeden mladý muž, který náhodou toto místo v poušti najde, si přivlastní kufřík s penězi. Tím se dostane do hledáčku obou mafiánských skupin a navíc ještě naprosto bezohledného lovce lidí.

Kniha českého spisovatele Tomáše Zářeckého Krysí requiem (92%) patří do podobné skupiny (co se týče popisované brutality) jako Nabarvené ptáče. Tento fiktivní příběh vypráví o hledání ráje. Jelikož nic takového neexistuje, rozhodne se ho Stanislaw Plodiewski vytvořit. Koupí v odlehlém koutu Tichého oceánu několik ostrovů a začne do nového státu Edenie lákat lidi. Reklama slibuje mnoho a aniž se někdo z Edenie vrátil, o přestěhování do nového státu je mimořádný zájem. Jsou vytvořeny pořadníky a lidé jsou ochotni zaplatit spousty peněz. Americký miliardář si najme českého přistěhovalce, novináře Davida Kvapila, aby zjistil co se na Edenii stalo s jeho dcerou. Kvapil seznává, že dostat se na Edenii a zpět je nemožné a jen zajímat se o tento stát je velice nebezpečné. Zajímavý a čtivý příběh.






verze Zpravodaje pro tisk (formát pdf)

zde klikni