Základní organizace Odborového sdružení železničářů stanice PRAHA VRŠOVICE Vám přináší
Úvodní slovo předsedy ZOVážení kolegové kolegyně a mílí čtenáři našeho časopisu. Jako každý rok bilancujeme, co se událo v tomto roku a co nastane v tv om roce příštím. Náš Závodní výbor pracoval celý rok docela spolehlivě i když to nebyla cesta lehká. Museli jsme řešit přechod našich členů od SŽ od normální práce k daleko důležitější, a to na CDP. Vše bylo projednáváno s vedením a myslím si ke spokojenosti všech našich členů. Dále bylo v řešení co s našimi pracovníky, kteří pracovali v jako signalisté a pod. I to snad dopadlo dobře a každý náš člen si práci udržel. Dále nebyl klid ani na ČD, vedení ruší mnoho pokladen a tak nás čekala další práce, jak dosáhnout toho aby tito zaměstnanci získali další zaměstnání, musí říci, že to nebylo nic jednoduchého, ale i zde se nám povedlo dosáhnou vše ke spokojenosti všech kterých se to týkalo. No a i práce kdy jste se s námi bavili se nám v mnohém podařila. Přiznávám nebylo vždy vše perfektní, ale zájem o kola, bowling a nakonec i o mikulášský vlak byl nadmíru úspěšný. V tom nás to těší, že naše práce je vidět. Další dobrá zpráva, kterou se mohu pochlubit je i ta, že mnoho našich členů ZV pracuje v podnikových výborech a je o nás slyšet v celé republice. Není to lehká práce a hlavně časově velice náročná. A proto si dovolím těmto našim členům za tuto práci poděkovat. A nyní co nás čeká v příštím roce. Tak již od letošního léta, kdy vláda schválila balíček se bavíme jak dál pracovat v odborech, aby naši členové měli tak vysokou úroveň svých aktivit, na jakou jsou zvyklí. Upřímně musím říci, že z toho mám obrovské obavy a nebude lehké něco pořádat. No však jak znám všechny mé kolegy budou se snažit, vyřešit i tuto nelehkou situaci k vaší spokojenosti. To je asi tak vše co jsem měl na mysli. Nakonec Vám všem chci popřát v tom i příštím roce mnoho zdraví a taky trochu toho štěstíčka, ať se Vám vše povede a jste spokojeni jak v práci, tak v osobním životě. To vše Vám přeje
Láďa Kácovský
|
|---|
| Většinou první nebo druhý pátek v měsíci, začátek vždy v 8.30 hod. |
|---|
|
Leden - 12.1.2024 Vršovice |
|
Únor - 10.2.2024 Smíchov |
|
Březen - 8.3.2024 Vršovice |
|
Duben - 12.4.2024 Smíchov |
|
Květen - 10.5 2024 Vršovice |
|
Červen - 14.6.2024 Smíchov |
|
Červenec- Srpen jen v případě nutnosti |
|
Září - 13.9.2024 Vršovice |
|
Říjen - 11.10.2024 Smíchov |
|
Listopad - bude upřesněno konference |
|
Prosinec - 13.12.2024 Vršovice |
Film Nabarvené ptáče zná podle názvu každý. Málokdo se odvážil pro krutosti v něm obsažené ho vůbec zhlédnout. I já jsem si to odpustil. Nakonec jsem si poslechl „jen“ audioknihu (78%). Jerzy Kosinski, původem Polák, žijící v USA, popisuje příběh šestiletého kluka, kterého po vypuknutí 2. světové války uklidí rodiče na venkov. Ale chlapec bohužel pro svoje černé vlasy vypadá jako Rom a tak se ho vesničané snaží zbavit. Tady začne jeho kruté martyrium od vesnice k vesnici. Nakonec se dostane až k postupující Rudé armádě. Někdy máte pocit, že popisované krutosti už nechcete poslouchat. Velice zajímavý je i doslov knihy. Kosinski totiž napsal knihu až v USA a v Polsku byla zakázaná. Popisuje totiž jak se chovali především prostí vesničané jeden k druhému a takové vyprávění se komunistické vládě vůbec nelíbilo. Proto byl několikrát i v USA napaden polskými exulanty. Myslím, že dodnes není v Polsku moc kladně přijímaná. Čte Jiří Köhler a Jan Kačer.
Také druhá audiokniha byla zfilmovaná. Draculův švagr (88%) je soubor hororových povídek známého českého humoristy Miloslava Švandrlíka. Povídky čte skvělým způsobem Jiří Lábus a zfilmované povídky najdete na Youtube. Příběhy jsou skvělé, vtipné a svěží. Prostě skvělý poslech.
V knize známého japonského spisovatele Haruki Murakamiho Norské dřevo (84%) se setkáme s mladým vysokoškolákem Torem. Děj je zasazen do Tokia na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Tor řeší svůj vztah ke své lásce Naoko, která je bohužel psychicky nemocná. Jeho okruh kamarádů je velmi úzký a o to je vztah intenzivnější. Jelikož je od Naoko odloučen, prožívání sexuálních dobrodružství při náhodných známostech, se mu zanedlouho omrzí. Skutečnou kamarádku má jen jednu, Midori a tu také ztratí. Velice čtivý příběh o přátelství, sexu a samotě.
Tahle země není pro starý (85%) od amerického spisovatele Cormaca McCarthyho je skvělým moderním westernem. Možná, že jste viděli stejnojmenný film. Příběh se odehrává na hranicích USA a Mexika. Při předávce zásilky drog a následné platbě se mafiáni mezi sebou postřílí. Jeden mladý muž, který náhodou toto místo v poušti najde, si přivlastní kufřík s penězi. Tím se dostane do hledáčku obou mafiánských skupin a navíc ještě naprosto bezohledného lovce lidí.
Kniha českého spisovatele Tomáše Zářeckého Krysí requiem (92%) patří do podobné skupiny (co se týče popisované brutality) jako Nabarvené ptáče. Tento fiktivní příběh vypráví o hledání ráje. Jelikož nic takového neexistuje, rozhodne se ho Stanislaw Plodiewski vytvořit. Koupí v odlehlém koutu Tichého oceánu několik ostrovů a začne do nového státu Edenie lákat lidi. Reklama slibuje mnoho a aniž se někdo z Edenie vrátil, o přestěhování do nového státu je mimořádný zájem. Jsou vytvořeny pořadníky a lidé jsou ochotni zaplatit spousty peněz. Americký miliardář si najme českého přistěhovalce, novináře Davida Kvapila, aby zjistil co se na Edenii stalo s jeho dcerou. Kvapil seznává, že dostat se na Edenii a zpět je nemožné a jen zajímat se o tento stát je velice nebezpečné. Zajímavý a čtivý příběh.
verze Zpravodaje pro tisk (formát pdf)
zde klikni