Základní organizace Odborového sdružení železničářů stanice PRAHA VRŠOVICE Vám přináší





Web
základní odborové organizace
OSŽ Vršovice

"https://www.oszvrsovice.cz/"





Diskuze v rámci ZO
na facebooku

webu základní organizace
"https://www.facebook.com/
groups/1342497295932605/"



Archiv
Zpravodaje
"http://railian.com/
Zpravodaj_archiv.html"





Kdo z vás má v chytrém telefonu aplikaci Instagram, může si nás nově najít pod jménem oszvrsovice. Naše webové stránky jsou propojeny s naší skupinou na sociální síti Facebook a Instagramu. Na úvodní stránce našeho webu v levém horním rohu jsou umístěny favicony sociálních sítí Facebook a Instagram. Po kliknutí na tyto favicony dojde k automatickému odkazu na naše profily na sociálních sítích.
říjen 2023 (č.10), webová verze vydána 15.10.2023





21.listopadu 2023 od 14 hod v kulturním sále na nádraží v Praze Libni

Konference





občerstvení zajištěno



Klub seniorů naší ZO




Po prázdninách jsme se sešli dne 19.9.2023 tradičně v restauraci "U Kozla" na Žižkově. Sešlo se nás pouze 9 členů. Proběhlo tak pouze přátelské setkání, sdělili jsme si vzájemně prožité zážitky z prázdnin. Poté jsme se rozešli.

Další setkání důchodců se uskuteční dne 17.10.2023 od 14.00 hod. opět v této restauraci.

zapsala a foto dodala Vlasta Šulcová







Cyklistický výlet Konstantinovy lázně (červen)


6. – 9. června se uskutečnil tradiční výlet s koly po naší republice , tentokrát do Konstantinových lázní. Krajina to byla velmi zajímavá. Hodně kopcovitá, rovinek pomálu, ale krásně zapomenutá a stranou od turistického ruchu. Cesty kolikrát neprošlapané a občas jsme na nějaké auto narazili až po velmi dlouhé době. Ideální prostředí pro lidi, kteří si chtějí opravdu odpočinout. K tomu krásné památky a příroda.



Poloučany - Panna Maria ve skále

První den jsme se přesunuli vlakem / auty do lázní. Ubytovaní jsme byli v penzionu V pohodě. Po obědě jsme se jeli projet na nedaleký vrch Krasíkov, kde stojí kaple sv. Máří Magdaleny a zřícenina hradu Švamberk. Pokochali jsme se výhledem a část skupiny se vrátila a navštívila pod Hradišťským kopcem Studánku lásky a Pannu Marii ve skále. Já s kolegou jela ještě dál na zříceninu Vlčí hora, kam vedla cesta lesem a na pasekách obrovské množství náprstníků. Ostatně všude tam v krajině bylo velké množství lučních květin, to už se málo kde vidí. Prostě nádhera.



Gutštejn

Druhý den se jelo do premonstrátského kláštera v Teplé, založeného v roce 1193. Dle očekávání velmi krásný a prohlídka stála za to. Další zajímavý cíl byla zřícenina kostela sv. Blažeje v Branišově. Místo mělo působivou atmosféru a u kostela stojí přes 200 let stará lípa a rybník. Ten den jsme nastoupali přes 1000 výškových metrů. Ale i jiné dny byly cesty plné neustálých výšlapů a sjezdů, takže jsme si dali hodně do těla.



Pňovanský železniční most

Třetí den jsme se vydali přes moc pěknou zříceninu Gutštejn a Pňovanský most do Stříbra. Ocelový železniční most je třetí nejvyšší most v ČR a je opravdu impozantní, s lávkou pro pěší i cyklisty. A je to jeden z nejkrásnějších mostů u nás. Ve Stříbře nás trochu zklamalo, že mají muzeum hornictví otevřeno až od července. Tak jsme si alespoň dali dobrý oběd a jeli zpátky.



Stříbro - radnice

No a poslední den jsme ještě navštívili úžasný benediktinský klášter Kladruby z roku 1115, který také rozhodně stojí za návštěvu a jeho monumentálnost a krása bere dech.



Kladruby - klášter

Jako vždy se pobyt velmi vydařil, máme krásné vzpomínky a těšíme se na září do Valašského Meziříčí. Díky Pavlu Čermochovi, za zajištění akce a i za to, že se o nás bude starat i v následujících letech.

napsala Maruška Stichová a foto dodal Pavel Čermoch







Cyklovýlet Valašské Meziříčí (září)


U Správy železníc v ČR pracujem krátko, no stihla som tu zažiť a spoznať už veľa dobrého. Ľudí, miest, zážitkov. Na akcie odborov som ale moc nechodila, hoci ma kolega prehováral dosť často. Občas sa vo voľnom čase zveziem aj na bicykli, a tak som pravidelne dostávala ponuku aj na cyklo výlety. Som úplný amatér, hoci nadšený, ale bez výdrže a kondičky, a tak som odolávala. Nechcela som to „takmer profíkom“ kaziť. Ale nakoniec som sa nechala presvedčiť a ukázalo sa, že to bola dobrá voľba.



Rožnov - dřevěný mlýn

Pár dní pred odjazdom nám prišli navrhované trasy od nezničiteľného Peťa Zákostelny a mne sa začali triasť kolená už len pri pohľade na ne. Našťastie boli nakoniec aj iné možnosti a mne to asi zachránilo život.



Rožnov - Valašské muzeum v přírodě

Pavel Čermoch zvládol logistiku dopravy a ubytovania na jednotku, a tak sme mohli hneď po príchode vyraziť na prvú jazdu. Ešte predtým sme sa samozrejme ubytovali v krásnom penzióne, v ktorom sme boli takmer len my, a ktorý nám vyšiel vo všetkom úplne v ústrety. Ja som nemala s čím porovnať, ale ostatní sa zhodli, že to bolo asi to najlepšie.



Valmez - Reichova vila

Na trasy vzniklo niekoľko skupín, v niektorých bol len jeden člen. Menšia skupina, kde som bola aj ja, šla popri rieke Bečva do Rožnova pod Radhoštěm, kde sme stihli pozrieť časť Valašského múzea v prírode. Nemali sme dosť času a bolo moc pekné, takže sem sa ešte určite vrátim. Za prvý deň skupina slabších cyklistov dala cca 31 km, cesta späť sa dala zjednodušiť vlakom, čo som s radosťou uvítala. Ostatné skupiny to vzali zostra hneď od začiatku, takže si na konto mohli pripísať 70 až 100 obdivuhodných kilometrov. Večer sme sa stretli v príjemnej reštaurácii Krásenský pivovar.



Valmez SNOZA

Druhý deň nás čakala krásna výzva - Veľký Javorník na moravskej strane, 918 m n.m. Pri pohľade do mapy a na výškové prevýšenia mi nebolo všetko jedno. Menšia skupina mala trasu cez Rožnov popri Bečve až na vrchol a potom z Javorníka druhou stranou dolu, cca 50 km. Skupina adrenalistov chcela pokračovať ďalej na Pustevny, cca 80 km. Polovicu, a možno aj viac, cesty nahor som tlačila bicykel vedľa seba, ale to mi nezabránilo mať skvelý pocit zo zdolania tejto hory. Hoci sme vyrazili v rôznych časoch a šli rôznou trasou, stretli sme sa skoro všetci na vrchole Veľkého Javorníka, čo bolo veľmi pekné. Niektorí to mali trošku jednoduchšie, pretože mali po ruke neúnavného kolegu, ktorý im trošku pomohol s výstupom, ale to vôbec nebolo podstatné. Podstatné bolo, že to ťažné lano Peťo neviezol zbytočne! Na vrchole je rozhľadňa s popisom hrebeňov a vrcholov všade dookola a bolo vidieť až na moje milované Slovensko. Počasie bolo učebnicové a pocity hlboké. Po návrate sme si dali večeru a naplánovali ďalší deň. Zistenie, že jednočlenná skupina dala za tento deň 120 km, ma trochu budilo zo sna. Ale pešie turistky, ktoré sa medzi nami tiež našli, zdolali Lysú horu, a to pokladám za skvelý výkon. Od nich som ani nič iné nečakala, strojvedúce Marušky si poradia aj s veľkými lokomotívami.



Velký Javorník - 918 m. n. m.

Tretí deň malo byť síce stále slnečno, ale veľký vietor. A tak sa plán pozrieť niekoľko rozhľadní a zámočkov popri rieke Bečva smerom na Bystřici pod Hostýnem skrátil na jednu rozhľadňu a dva zámočky. V silnom vetre nám to šlo pomalšie, než sme čakali a tak sme nestihli ani výstup na Hostýn. Za tretí deň cca 35 km a víťazstvo nad vetrom. Skupina odvážnych asi tak 90 km, osamelý cyklista ma už vydesil. Ak si dobre pamätám, bolo to asi 140 km. No a Marušky peši Veľký Javorník, ale ten náš, slovenský, 1072 m n.m.



Velký Javorník - na rozhledně

Posledný večer sme si dohodli spoločnú večeru v reštaurácii Snoza a pri vzájomných výmenách zážitkov a výkonov mi bolo vážne moc fajn. Sledovať približne 25 bláznov, ktorí nemajú problém vystúpiť zo svojho komfortu a vydať zo seba maximum, chcú spoznať nové miesta a zdolať ďalšie vrcholy, ako si vymieňajú dojmy, robia zo seba srandu a neváhajú si pomôcť, ak treba, bolo pre mňa veľmi obohacujúce.



Zbrašovské aragonitové jeskyně

Hoci som už posledný deň nešla s ostatnými na bicykli, ale s malou skupinou hneď ráno na vlak, tie predošlé tri dni vo mne zanechali silný dojem, a to aj z miest, ktoré sme videli, navštívili, cítili. Naše trasy plánoval viac-menej Pavel Čermoch a tak môžem povedať, že nielen kultúrne tipy Pavla Čermocha, ale aj tie poznávacie, stoja za to.

A celková bilancia? Spoznala som okrem pekných miest aj skvelých ľudí, zažila pár pekných chvíľ. Mám za sebou 106 km, Pavlík sa stratil len dvakrát a pivo majú na Morave tiež fajn. Ako som už spomínala na začiatku, bola to dobrá voľba!

napsala Beáta Rusnáková a foto dodal Pavel Čermoch





Schůze Závodního výboru v roce 2023:




listopad - konference - 21.11.

prosinec - 12.12. Vršovice






Chystaná akce :



20.října 2023

Sklípek Zaječí







Trvalé nabídky :








Pojištění odpovědnosti zaměstnance








Kulturní tipy Pavla Čermocha na říjen


Začneme pohledem do dějin. Rok 1968, okupace Československa Sovětským blokem a únos čelných představitelů státu do SSSR. Tam byli nuceni podepsat souhlas s okupací tzv. Moskevský protokol. Podepsali postupně všichni, až na lékaře a politika Františka Kriegla. Kniha vypráví nejen o těchto zlomových dnech našich dějin, ale popisuje i ostatní politiky a jejich úlohu v roce 1968, p ředevším pohnutky Gustáva Husáku. Po roce 1969 byl Kriegel vyhozen z KSČ i z nemocnice, kde jako lékař působil. Pak byl neustále pod dozorem StB až do své smrti roku 1979. Skvělou audioknihu Muž, který stál v cestě (91%) čte Zdeněk Bureš. Jednu knihu od americké spisovatelky Tami Hoag jsem vám v minulosti už představil. Příběh Popel popelu (81%) je prvním kriminálním příběhem ze série o vyšetřovatelích Kovacovi a Liskové. Je zajímavé, že tito dva detektivové hrají ve vyprávění vlastně až druhou roli. Důležitější osoby příběhu jsou agenti Kate Conlanová a John Quinn. V Minneapolisu se objevil vrah, který brutálně usmrtí dvě prostitutky a pak je na veřejném místě spálí. Případy jsou odloženy. Věci se dají do pohybu až když je obdobně usmrcena dcera nejbohatšího obyvatele města Petera Bonduranta. Je povolán agent FBI John Quinn. Na to, že autorem románu je žena, je překvapivě zacházeno do podrobností při popisování mučení. Někdy až nechutně. Ovšem pak je celkem nepřekvapivě popisována láska mezi agenty Kate a Johnem. I tak dobrá knížka, která občas trochu zavání grafomanstvím. Kniha by mohla být o několik desítek stránek kratší a dostala by svižnější ráz.

Horor Dana Simmonse Temné léto (82%) je možno srovnávat s knihami Stephena Kinga. Stejně jako on, Dan Simmons hodně popisuje a podobně vypráví. Na rozdíl od Stephena Kinga, ale nedokáže navodit tajemno a hrůzu příběhu přenést na čtenáře. King ve svých knihách dokáže hrůzu neustále gradovat. Simmons ji jakoby kouskuje. Kniha Temné léto je příběh party dvanáctiletých kluků z malého amerického městečka Elm Havenu roku 1960. Začínají letní prázdniny a oni končí ročník a tím končí vyučování i ve staré městské škole. Příští školní rok už se její dveře neotevřou a všichni nastoupí do nové školy. Historie staré školní budovy je ale hrůzná a zlo, které školu obývá, ještě neřeklo poslední slovo. Začínají mizet děti a zjevovat se hrůzné postavy.

Česká spisovatelka kriminálních příběhů Kristýna Trpková získala za knihu Stvůra (84%) ocenění detektivka roku. Tento příběh je prvním dílem série Linhartová a Beneš. Na oddělení v Pardubicích je převelen Adam Beneš, který sloužil doposud v Brně. Zde se setkává hned první den se svojí spolužačkou Laurou Linhartovou, která ho má zasvětit do práce na oddělení. Hned první případ je velice závažný. Je nalezena brutálně zavražděná mladá dívka. Rychlé vyřešení vraždy však nepřichází a kriminalisté musí pořád dokola prověřovat spousty stop a podezřelých. Nakonec nás čeká překvapivé rozuzlení.

Audiokniha Artemis (74 %) podle knihy Andyho Weira nás zavede do vesmíru, konkrétně na měsíční základnu Artemida. Hrdinkou příběhu je Jazz Bašarová, která pracuje jako kurýrka. Občas si přilepší pašováním nedovoleného zboží. To samozřejmě vede k průšvihům. Když dostane nabídku od místního milionáře, zda by si nechtěla přivydělat jedním větším melouchem, Jazz na nabídku kývne. Konečně si bude moci dovolit lepší a hlavně větší bydlení na základně. Situace se ale zvrtne a Jazz lítá v obrovském maléru. Celkem slušná audiokniha v podání herečky Terezy Dočkalové. Ale Marťan, první kniha amerického spisovatele Weira, byla ale o dost lepší.

Audiokniha Z deníku ajťáka (56%), kterou čte autor knihy Lukáš Pavlásek je podle očekávání humorný pohled na život ajťáků jedné firmy. Moc se nezasmějete, ale jako odpočinkový poslech celkem ujde.

Občas neuškodí se vrátit ke kořenům nějakého žánru. V tomto případě jde o klasiky horroru. Bram Stoker je znám především knihou Drakula. V knize 2 x mistři horroru (65%) je přeložen jeho román Klenot sedmi hvězd. Vypráví o záhadné mumii královny Tery, která byla převezena z Egypta do Británie. Tera popsala ve své hrobce, jak je možno její tělo po tisících letech oživit. Druhou povídkou v knize je slavná Carmilla. Tentokrát se jedná o krásnou upírku. Povídka byla několikrát zfilmována. Celou knihu bych hodnotil určitě výše (75%).






verze Zpravodaje pro tisk (formát pdf)

zde klikni