Základní organizace Odborového sdružení železničářů stanice PRAHA VRŠOVICE Vám přináší
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
S přicházejícím jarem nastávají i značné změny u našich zaměstnavatelů, především u Správy železnic. Od 1. dubna 2026 došlo k organizační změně u řízení provozu, při které došlo ke zrušení všech stávajících provozních obvodů a ke vzniku nových územních správ řízení provozu, podléhajících přímo pod CDP. V Čechách se jedná o 6 správ spadajících pod CDP v Praze, na Moravě a ve Slezsku o 3 správy spadajících pod CDP v Přerově. Dále vzniklo CPŘP (Centrum podpory řízení provozu) v Berouně, kam byli převedeni například kontroloři dopravy, školaři, výlukáři apod. Vedení firmy si od toho slibuje úspory díky zrušení cca 140 převážně administrativních pozic.
Provozních zaměstnanců se to nemělo nijak dotknout, nicméně leckde došlo kupříkladu ke změně obvodů jednotlivých dozorčích nebo komandujících, jízdní výhody je místo v Holešovicích třeba řešit v Kolíně, jinak se objednávají výstrojní součástky a další.
Nová bude muset být i struktura jednotlivých výborů OSŽ, zastupujících naše členy u zaměstnavatelů, ale i tam bude mít pro Vás naše základní organice své zástupce. Dále pro Vás budeme samozřejmě chystat i tradiční akce, byť i v oblasti FKSP nebo sociálního fondu dojde ke změnách, u SŽ budou muset být prostředky nově přerozděleny do nových jednotek, u ČD zase část prostředků odčerpá nová benefitní karta, pro seniory je i letos slíbená částka z ústředí OSŽ.
Nenechte se změnami znechutit a mějte krásné jaro!
Ondřej Kubart – výpravčí žst.Praha-Uhříněves
|
Nejbližší schůze klibu proběhne v v úterý 16.června 2026 restauraci U Perónu naproti smíchovskému nádraží. Salónek je zajištěn a rezervace zaplacena. 
|
|---|
Trať 011 Praha hl.n. (Praha Masarykovo nádr.) - Kolín, dle úředního povolení trať číslo 520 z Kolína do Prahy Libně, z Prahy Libně do Prahy hl. n. 320 a z Prahy Libně do Prahy Masarykovo nádr. 324 (dle interního označení SŽ část trati 501 Praha Libeň – Česká Třebová, úsek z Libně na pražské hlavní nádraží 525 a na Masarykovo nádr. 526), provozovatel a vlastník dráhy je Správa železnic s.o.. Jde o celostátní dráhu, která je součásti 1. a 3. tranzitního koridoru. Traťové zabezpečovací zařízení je obousměrný tříznaký automatický blok a ETCS, řízeno dálkově z CDP Praha, úsek Poříčany – Praha Libeň je tříkolejný, 10 stanic, 11 zastávek, délka tarifní vzdálenosti je 62 km, traťové zatížení D4, normativ nákladních vlaků Praha Libeň – Kolín je 633 metrů a na Masarykovo nádr. a Praha hl.n. 346 metrů z Libně, maximální traťová rychlost 160 km/h, nejvyšší denní zatížení je v úseku Český Brod – odbočka Blatov cca 430 vlaků.
Trať byla postavena v roce 1845 jako součást Severní státní dráhy, aby propojila Prahu s Olomoucí a spojila Prahu s Vídní. První vlak od Kolína přijel na pražské Masarykovo nádraží (tehdy nazvané pouze Praha) 4.8.1845, slavnostní oficiální vlak 20.8.1845 a pravidelný provoz byl zahájen 1.9.1845. Již od počátku do Prahy Běchovic vedly dvě koleje, ale dále na Kolín pouze jedna traťová kolej. Druhá kolej ve směru Kolín byla postupně rozšiřována. Třetí kolej úseku Praha Běchovice – Poříčany byla vystavena v letech 1951-1956 a v roce 2009 doplněna třetí kolej Praha Běchovice- Praha Libeň.
Na trati jsou vedeny pravidelně všechny kategorie vlaků osobní i nákladní dopravy a patří mezi nejzatíženější úseky v Česku. Pravidelné dálkové spoje provozují dopravci České dráhy, Leo Express a Regiojet a regionální spoje České dráhy a Regiojet.
Rozhledna Doubravka stojí mezi zastávkami Praha Kyje a Praha Dolní Počernice na vrcholu kopce Horka 254 m.n.m. v lesoparku Čihadla. I s korouhví je vysoká 23,5 m, po 98 schodech lze vyjít do výšky 20 m. Výstavba probíhala od června 2017 do června 2018. Autorem návrhu je prof. ing. arch. Martin Rajniš spolu se svým ateliérem Huť architektury, která stavbu i realizovala. Věž je tvořena z akátového ohýbaného dřeva, tvořící dohromady trojboký jehlan. Rozhledna vznikla z iniciativy Městské části Praha 14, která je i vlastníkem této stavby. Příprava projektu trvala celkem čtyři roky. Na břehu Kyjského rybníka byl nejprve v roce 2014 vztyčen dvanáctimetrový prototyp oblouku budoucí rozhledny – Artefakt Kyje, který byl po tři roky předmětem pozorování a měření spojů a ohybu materiálu. Realizace skutečné rozhledny na blízkém kopci Horka poté trvala celý rok. Doubravka je typickou ukázkou experimentální architektury zcela převratné konstrukce, kdy základním konstrukčním materiálem je přes 7 km kmínků akátů, včetně odpadu. Bylo na ni použito celkem 5162 kg oceli, 3000 svorníků, 6000 matic a zhruba 1000 kmínků trvanlivého a snadno obnovitelného akátového dřeva, které vyrostlo na Moravě v okolí Bzence. Stavěly ji čtyři jeřáby formou unikátní montáže.
Klánovický les leží mezi zastávkou Praha Běchovice střed a stanicí Úvaly Ještě v 17. století byl les mnohem rozsáhlejší a táhl se až ke Kolodějím, k jejichž panství také patřil. Celá oblast a především císařská silnice, která jí procházela, byla po staletí ohrožována lapky a loupežníky a stala se tím příslovečnou. Již roku 1142 nechal kníže Vladislav po svém nastoupení na trůn les od loupežníků vyčistit. Katovské a soudní knihy okolních měst od 16. století obsahují množství záznamů o popravách lupičů z Vidrholce, mnozí odsouzení měli za sebou několik desítek loupeží. V 16. a 17. století musely být stromy na dostřel od císařské silnice z bezpečnostních důvodů vysekány. Roku 1840 pak byly přes les vykáceny stromy pro stavbu železniční trati z Olomouce do Prahy, po roce 1878 zde realitní podnikatel Václav Klán zahájil výstavbu lesní obce a roku 1883 byla u ní zřízena železniční zastávka.
Dne 5. února 1880 byl v lese Fidrholci zavražděn lesní adjunkt Hubert Diviš, kterého zde připomíná pískovcový pomník. Vrahem byl zdejší známý pytlák Václav Škorpil z Blatova. Dne 1. června 1995 byl na odpočívadle při silnici I/12, která tvoří hranici lesa, zavražděn Martin Srb. Dne 11. června 2014 byl v lese zastřelen amatérský hledač kovů Denis B. Pachatelem byl vykradač domů Oldřich Konrád, který si v lese ukrýval svůj lup. Dne 15. prosince 2023 zde byl zastřelen otec s dcerou v kojeneckém věku, případ souvisí s masovou střelbou na Filozofické fakultě UK o necelý týden později.
Přes Klánovickým lesem vedou turistické značené trasy: červeně značená trasa 0008 z Uhříněvsi do Úval, červeně značená trasa 0010 do Říčan, modře značená trasa 1003 do Uhříněvsi, zeleně značená trasa 3117 (okružní Klánovickým lesem), žlutě značená trasa 6001 do Jiren a žlutě značená trasa 6128 na Sídliště Rohožník v Újezdě nad Lesy. Lesem také vede Naučná stezka Klánovickým lesem a Naučná stezka Lesní galerie I. a II. Cyklisté mohou využít cyklostezky A50, A500 a 8211.
Český Brod - staré gotické město původním názvem Biskupský Brod (založeno zásluhou pražského biskupa Jana I.) vzniklo kolem tvrze střežící strategický brod přes říčku Šemberu na tzv. Trstěnické stezce, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou, již v polovině 12. století. Rozrůstající se osada byla povýšena na město kolem r. 1268 (královské město s městským znakem až od 4. února 1437). Jako Český Brod je město poprvé zmíněn roku 1291. O 70 let později bylo město ohrazeno pásem hradeb. Opevnění bylo zpevněno silnými bastiony, zdi jsou postaveny z velkých kusů nápadně červeného pískovce. Dodnes se zachoval jihovýchodní roh fortifikace spolu s předbraním Kouřimské brány. Městské hradby Českého Brodu byly vybudovány na místě pův. opevnění (13. stol.) r. 1345 na příkaz Arnošta z Pardubic. V l. 1445-1487 byly přestavěny a zpevněny branami a bastiony. K jejich zániku přispěly požáry v 17. stol., později opevnění pozbylo významu. Zachovaly se části hradeb a předbraní Kouřimské brány. Významná stavba ve městě je kostel svatého Gotharda je římskokatolický chrám na náměstí Arnošta z Pardubic. Podobu kostela postupně poznamenaly všechny stavební slohy. Na místě dnešní stavby stál původně jednolodní románský kostelík z roku 1136. Z něj je dochováno zdivo z pískovcových kvádrů, tvořící nyní sakristii. Stavba nového kostela byla zahájena kolem roku 1350 na popud arcibiskupa Arnošta z Pardubic a podílela se na ní tehdejší dvorská arrasovská stavební huť. K původnímu kostelíku byl nejprve přistavěn pětiboký presbytář, poté následovala stavba bazilikálního trojlodí. Na konci 14. století za arcibiskupa Olbrama III. ze Škvorce bylo vybudováno západní průčelí se dvěma věžemi. V roce 1421 při obléhání města kostel vypálili husité, přitom zahynulo asi 200 lidí hledajících v kostele ochranu. V roce 1457 byl kostel opraven, ale v roce 1512 znovu vyhořel a byl pak opraven ve stylu pozdní gotiky.
V obci Klučov je jedno z nejstarších a nejlépe prozkoumaných slovanských hradišť v Čechách leží na návrší "Na Ptáčku" nad říčkou Šemberou. Slované se zde opevnili nejpozději v 8. století valem s kůlovou hradbou a příkopem. Později byla druhou linií hradeb obehnána i původně zemědělská osada na východní straně hradiště a jeho plocha se tak zvětšila na 2,5 ha. Do hradiště se v té době vstupovalo bránou s mohutnou šestibokou dřevěnou věží. O úzkém spojení s hospodářskou výrobou svědčí nálezy více jak šedesát obilnic. Rostlinnou výrobu doplňoval chov zejména hovězího dobytka, koz, ovcí a slepic. Hradiště zaniklo na počátku 9. století, zřejmě v souvislosti s upevňováním moci zličanských knížat, usídlených na Kouřimsku.
Opevněný tábor si v této poloze vybudovali také husité. Starší fortifikaci však nevyužili a obehnali novým příkopem čtyřnásobně velkou plochu.
V blízkosti vlakové zastávky Cerhenice je Železniční zkušební okruh Cerhenice, který je součástí Zkušebního centra Velim provozovaného Výzkumným Ústavem Železničním, je uzavřenou tratí, na které se zkoušejí železniční vozidla. Podle úředního povolení byl kategorizován jako vlečka. V červnu 2017 byl okruh překategorizován z vlečky na zkušební dráhu, a od 1. prosince 2017 má provozovatel pro tuto zkušební dráhu úřední povolení, a to v návaznosti na novelu č. 319/2016 Sb. drážního zákona, která s účinností od 1. dubna 2017 tuto novou kategorii zavedla.
Výstavba byla započata 30. září 1960. 5. června 1963 byl okruh slavnostně otevřen. Dne 27. srpna 1964 zde dosáhla lokomotiva 498.106 rychlosti 162 km/h, což je rychlostní rekord československých parních lokomotiv.
Dne 5. září 1972 lokomotiva E 469.3030 (nyní řada 124) dosáhla rychlosti 219 km/h, čímž dosáhla československého (a později českého) rekordu. V roce 2004 rychlostní rekord překonala v jednotka Pendolino a byl navýšen na rychlost 237,04 km/h.. Okruh je hojně využívaný výrobci železničních vozidel z různých zemí, kteří na něm zkoušejí své výrobky. Zkoušely se zde například lokomotivy pro Eurotunel nebo různé typy vlaků Pendolino.
V roce 2010 lokomotiva řady 380 dosáhla rychlosti 230 km/h. , čímž překonala rychlostní rekord lokomotivy Škoda řady 124.
Zkušební centrum se skládá ze dvou vlastních zkušebních železničních okruhů:
Malý okruh je dlouhý 3 951 m s maximální přípustnou rychlostí 90km/h. Velký okruh je dlouhý 13 272 m s maximální přípustnou rychlostí 230 km/h pro jednotky s naklápěcími skříněmi a 210km/h pro ostatní železniční vozidla. Hlavní sídlo správy okruhu je v Cerhenicích. Okruh zasahuje do okraje území obcí Velim, Cerhenice, Vrbová Lhota, Ratenice, do jižního předměstí Poděbrad (katastrální území Přední Lhota a Kluk) a do obce (katastrální území Klipec). Mezi vnitřním a vnějším okruhem je sídelní část obce Sokoleč. Oba okruhy umožňují nezávislé napájení všemi nejpoužívanějšími evropskými napájecími soustavam.
Svým technickým vybavením vytváří celek pro realizaci řady jízdních zkoušek kolejových vozidel, drážních zařízení a dopravních prostředků. Umožňuje provádění experimentů včetně hlukových zkoušek, kontrol schopnosti drážních vozidel komunikovat s okolím a signalizovat v systémech ETCS a GSM-R nebo simulací změn a poruch elektrického napájení společně s praktickým testováním výpadků napájení a reakcí vozidel na tyto vnější vlivy. Zkušební centrum je majetkem akciové společnosti Výzkumný Ústav Železniční, ve zkratce VÚZ, vlastněné Českými drahami.
napsal František Vaněk
|
|
verze Zpravodaje pro tisk (formát pdf)
klikněte zde