Základní organizace Odborového sdružení železničářů stanice PRAHA VRŠOVICE Vám přináší

Úvodník

Vážení čtenáři Vršovického zpravodaje,

po nějaké době si Vás opět dovoluji přivítat u dalšího čísla Vršovického zpravodaje. V dnešní nestabilní době, kdy se situace ve světě mění dnes a denně a jistoty všedního dne se jako by vytráceli, Vás rozhodně nechci nějakým způsobem strašit obavami o budoucnost.

Je naopak potřebné se obklopit tím co je stálé, jisté a spolehlivé!

Pro většinu z Vás, jako zaměstnance některé ze společností, které působí na tuzemské železnici (Správa železnic, České dráhy a ČD Cargo) může být jedna z jistot, která jistě zůstane beze změny -

OSŽ

OSŽ to není jen ta páka na zaměstnavatele ohledně uzavření kolektivní smlouvy (byť se třeba někomu nemusí líbit co se nakonec se zaměstnavatelem vyjedná. Vždy je to ale dáno oboustrannou dohodou mezi zaměstnavatelem – co on může maximálně nabídnout a na druhé straně co můžou odborové organizace minimálně požadovat. Laicky řečeno „ber, nebo nech být“). Ale o tom snad někdy příště…

OSŽ je ale především Vaše ochrana při práci.

Díky členství v OSŽ můžete čerpat výhody jako první je právní pomoc, která je Vám v případě pracovněprávního sporu k dispozici, dále pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. Tj. vnikne-li díky Vašemu jednání zaměstnavateli škoda a nemusí být jen hmotná, pokryje uzavřená pojistka od OSŽ možnou škodu. Vzhledem k výši pojištění a k rozsahu, který pokrývá, je jen tato nabízená výhoda prostě k nezaplacení!

Ale to není jistě vše, i mimo pracovní dobu Vám díky svému postavení, může nabídnout OSŽ zvýhodnění v oblasti pojištění majetku a odpovědnosti občanů, pojištění vozidel a cestovní pojištění.

Pokud jste dočetli až sem, děkuji Vám za Váš čas a přeji příjemné léto.

Josef Hahn – ZO OSŽ Praha-Vršovice

Klub seniorů naší ZO

již brzo Nejbližší schůze klubu proběhne v v úterý 16.června 2026 restauraci U Perónu naproti smíchovskému nádraží. Salónek je zajištěn a rezervace zaplacena.

Chystáme tyto akce:

2.-5.června 2026

Cykloakce - Českosaské Švýcarsko

15.-18.září 2026

cykloakce - Kralovice

Trať 012 Pečky – Bečváry, Bošice - Kouřim, dle úředního povolení trať z Peček do Kouřimi má číslo 522 a z Bošic do Bečvár má úsek číslo 523 (dle interního označení SŽ jsou obě tratě označeny číslem 515), provozovatel a vlastník dráhy je Správa železnic s.o.. Jde o regionální dráhu, která zaúsťuje v Pečkách do 1. koridoru a v Bečvárech do regionální trati Ledečko - Kolín. Traťové zabezpečovací zařízení je v úseku Plaňany – Pečky automatické hradlo AHP-88P a zbytek trati Plaňany – Kouřim / Bečváry je řízen podle předpisu D3 (dirigující dispečer je v Plaňanech), všechny úseky jsou jednokolejné a bez elektrifikace, 6 stanic, 9 zastávek, tarifní vzdálenosti Pečky – Kouřim je 17 km a Bečváry – Bošice 11 km, traťové zatížení C3, normativ nákladních vlaků Pečky - Kouřim je 138 metrů a Bošice – Bečváry je 164 metrů, maximální traťová rychlost 60 km/h, nejvyšší denní zatížení je v úseku Plaňany – Pečky cca 30 vlaků.

Na trati byl zahájen provoz 15. února 1882. Traťový úsek Zásmuky–Bečváry byl vystavěn a provozován od roku 1887 jako vlečka, na veřejnou trať byl přeměněn roku 1901. V mezi léty 1881 - 1884 byla otevřena odbočná trať Bošice–Svojšice o délce 2,3 km, která sloužila pouze nákladní dopravě. Jedna větev této trati vedla k cukrovaru Karlov, druhá větev ke dvoru Nouzov pravděpodobně byla jen rozestavěna a nebyla dokončena. Dne 1. ledna 1908 byla trať zestátněna, roku 1916 byl její status změněn na vlečku, roku 1926 byla tato odbočná trať zrušena. Začátek někdejší tratě slouží dnes jako část vlečky skladu Správy státních hmotných rezerv. V prosinci 2006 byla zastavena pravidelná doprava na úseku Bošice–Bečváry. Již v roce 2007 zahájila KŽC Doprava provoz výletního vlaku Podlipanský motoráček, na nějž nasazovala motorový vůz 831, vlaky jezdily vždy v sobotu a neděli během letních prázdnin po celé trati včetně odbočky do Kouřimi, ale červnovou změnou v roce 2021 byl Podlipanský motoráček zrušen. V roce 2013 došlo při záplavách k významnému poškození trati v souvislosti s extrémním průtokem na řece Výrovce. Drážní těleso a mosty přes Výrovku tvořily zábranu proudící vodě, v úseku Chroustov–Chotutice došlo na několika úsecích k vymletí drážního tělesa. Opravy byly zahájeny bezprostředně. Trať byla uvedena opět do provozu v červnu 2014. Úsek Bošice – Bečváry současné době využívají České dráhy a provozují zde soupravové vlaky s vozidly bez ETCS, aby se objel úsek Kolín - Pečky, kde je povinnost mít ETCS.

Regionální spoje Pečky – Kouřim provozují České dráhy a je zde zaveden samoobslužný způsob odbavování. ČD Cargo na trati má zavedeny dva páry manipulačních vlaků, každý na jednu větev trati.

Zámek Radim
První písemná zmínka pochází z roku 1320 a uvádí zemanské sídlo Bedřicha z Radimi. V roce 1610 Záruba z Hustiřan na místě bývalé tvrze postavil renesanční zámek, který se téměř v původní podobě zachoval dodnes. Na zámku se vystřídalo mnoho majitelů, nejdéle jej vlastnil knížecí rod Lichtenštejnů. Od roku 1948 do roku 1990 vlastnil zámek stát, pak byl vrácen v restituci potomkům Jaroslava Bukovského. V roce 2005 byl zámek prodán novému majiteli. V posledních letech prošel zámek celkovou rekonstrukcí, interiéry jsou vybaveny renesančním nábytkem. V několika místnostech zůstaly zachovány původní malované záklopové stropy z let 1607-1610. Zámek je otevřen celoročně a návštěvníkům nabízí zimní i letní prohlídkové okruhy. V současné době pořádá zámek jednou za měsíc oblíbené noční prohlídky, dále se zde konají oživené a tematické prohlídky včetně velikonočních, mikulášských a vánočních, pořádají se zde výstavy obrazů, srazy auto veteránů a koncerty.

Město Kouřim
Jméno Kouřimi je podle pověsti odvozeno od kouře, kterým dal kníže Lech praotci Čechovi znamení, aby věděl, na jakém místě se usídlil. Existují dvě možnosti vzniku jména. Buď je odvozeno z osobního jména Kúrim (Kouřim) ve významu Kouřimův hrad, nebo vychází ze staročeského slovesa kúřiti (kouřit), které popisovalo lesnatou horu, z níž se po dešti kouřilo. Je však možné, že sloveso odkazuje na ohně zapalované na tzv. kouřícím vrchu, podle nějž byl pojmenován hrad na něm.

Není mnoho měst, která by se mohla pochlubit tak dlouhou historií jako právě Kouřim, bývalé královské město a jedno z vůbec nejstarších měst u nás. Hradiště dávného slovanského osídlení prokazatelně bylo poblíž místa, kde se dnes rozkládá Kouřim, již v sedmém století. Pozorný návštěvník – především milovník historie – dnes městem prochází často i s poněkud pochmurnými pocity. Ještě ve středověku toto místo zažilo okamžiky slávy a nebývalého vzestupu – soupeříc leskem a bohatstvím směle s tehdejší Prahou, o blízké Kutné Hoře nemluvě, v pozdějších staletích však upadlo zcela do zapomnění. V polovině 16. století Kouřim zchudla konfiskacemi v odvetu za účast v protihabsburském povstání. Za třicetileté války byla několikrát vydrancována. V rozvíjejícím se kapitalismu v 19. století zůstalo město stranou hlavních silničních tah a mimo hlavní železnice. Nevznikl tu významnější průmysl – a město zřejmě proto podnes v některých svých částech jakoby dýchalo zakonzervovanou atmosférou 19. století. Pozitivním aspektem takto komplikovaného vývoje je (kromě pocitu jisté starobylosti města) uchování značného množství historic-kých památek, které nepadly všanc překotnému tempu modernizace. Ačkoli není vyhlášenou turistickou destinací, nabízí Kouřim turistům překvapivě mnoho zajímavostí. Na jedné straně jsou v ní historické stavební památky, na druhé straně tu mnohé láká jeden z nejzajímavějších vesnických skanzenů u nás. To vše zasazeno do rámce překvapivě pestré podzimně zbarvené polabské přírody, zejména v údolí Vavřineckého potoka, zde nazývaného Kouřimka.

Město je pozoruhodně zachovaný celek se středověkým půdorysem, velkou částí hradeb a gotickým kostelem svatého Štěpána na náměstí. Náměstí o rozloze 16 250 metrů čtverečních je zachováno v původním rozsahu od založení města a patří k největším náměstím českých středověkých měst. Poprvé bylo vydlážděno roku 1536, současné dláždění je z poloviny 19. století. Pod náměstím se skrývají spletité podzemní chodby dodnes neznámého rozsahu. Zástavba po obvodu náměstí je středověkého původu s gotickými sklepy. Domy měly původně podloubí a bohaté štíty. V roce 1811 postihl část náměstí požár, po němž byly při opravách z protipožárních důvodů všechny domovní štíty směrem do náměstí odstraněny a podloubí zazděna. Na náměstí se také nachází Mariánská kašna z roku 1850, postavená na místě bývalého barokního morového sloupu z roku 1694. Ze zrušeného sousoší byla ponechána pouze socha Panny Marie Immaculaty.

Další zajímavostí náměstí je obrovský kámen Prokopa Velikého, který sem byl umístěn roku 1934 u příležitosti 500. výročí bitvy u Lipan. Před chrámem svatého Štěpána se nachází socha svatého Jana Nepomuckého od neznámého autora z roku 1715. Arciděkanský chrám svatého Štěpána je hlavní dominantou náměstí, ale i celého města. Byl budován současně se stavbou města v šedesátých letech 13. století jako trojlodní bazilika a je zajímavou ukázkou tzv. burgundského slohu. Tři kostelní lodě jsou uzavřeny pětibokými závěry a tyčí se nad nimi dvě mohutné věže. Obě byly původně vyšší a v posledním patře je spojoval krytý most, který shořel roku 1670 a věže byly pak sníženy. Chrám se přes četné požáry zachoval téměř v původní podobě, byl novogoticky opraven 1877 a 1908 (západní průčelí). Pod zvýšeným presbytářem je osmiboká krypta z let kolem 1260, sklenutá na ozdobný střední sloup. Uvnitř jsou zdi osazeny zajímavou galerií patnácti renesančních náhrobků z přelomu 16. a 17. století. Kouřimské městské opevnění je velmi rozsáhlé. Budovalo se od 13. do 16. století. Po třicetileté válce zdi a bašty zpustly a nebyly již nikdy obnoveny, pouze v 17. století došlo k nejnutnějším opravám městských bran. Přesto se však zachovaly především rozsáhlé úseky vnějšího hradebního pásu s 18 půlválcovými věžemi, čtyřmi baštami a s valem na západní a severní straně města, které patří k nejdelším zachova-ným městským opevněním v Čechách. Do města se vstupovalo čtyřmi pevnými branami – Kolínskou, Pražskou, Malotickou a Olešeckou. Zachovala se pouze brána Pražská, gotická, dnes dvoupatrová věž je považována za nejlépe zachovanou raně gotickou městskou bránu v Evropě. Ostatní tři brány byly zbořeny v 19. století, na jejich místě se dnes nacházejí pamětní desky.

Hřbitov s kostelem svaté Trojice byl založen roku 1591, kdy již přestal vyhovovat starý hřbitov při chrámu svatého Štěpána. Kostel je pozoruhodný především tím, že se při jeho výstavbě uplatnil gotický i renesanční sloh. Dnes je kostel zařízen barokním vybavením, neboť původní renesanční shořelo v době třicetileté války. Zvonice u kostela. Goticko-renesanční zvonice tvoří společně s chrámem svatého Štěpána hlavní dominantu města. Tato 34 m vysoká hranolová stavba byla postavena v roce 1525, roku 1570 přestavěna italským mistrem Filippem a objevují se na ní první znaky renesančního slohu v Kouřimi. Dnešní podobu jí vtiskla až novogotická přestavba na počátku 20. století, kdy byla zvýšena o další patro se sdruženými okny a hodinami a zastřešena vysokou a složitou střechou. Je známá především svými zvony, které jsou zavěšeny tzv. holandským způsobem (také „vysoké točení“) – srdcem vzhůru. Zvon je zaklesnut v obrácené poloze a když se uvolní, překlopí se a vlastní vahou naplno rozhoupá, takže nedochází k tzv. „šturmování“ na začátku. Ukončit zvonění je ovšem náročnější: zvoník musí zvon silně rozhoupat, zachytit v horní poloze a zaklesnout. V kouřimské zvonici byly původně čtyři obrácené zvony zhotovené roku 1671, po roce 1789 zbyly jen tři, později jen dva, Štěpán a Marie, o váze 1480 a 740 kilogramů. Nově odlitý zvon Apolena byl zavěšen v únoru roku 2025.

Lechův kámen je asi tři metry vysoký, hranatý a navrchu víceméně plochý rulový blok, od kterého je krásný výhled na město Kouřim. Když se Čechův lid usadil pod Řípem, Lech a jeho věrní prý vyrazili dál na východ. Čech se s nimi loučil nerad a naléhal na bratra, aby mu z místa, kde se usadí, dal znamení ohněm a kouřem. Lech tak učinil a od těch dob se místo, které si vybral, nazývá Kouřim. Alespoň tedy podle kronikáře Václava Hájka z Libočan, o kterém je však známo, že to sice byl schopný vypravěč, ale ne dějepisec. Ve skutečnosti se neví, kdo na hradišti žil. Podle archeologů je takzvaná Stará Kouřim jedním z největších slovanských hradišť v Čechách. Lech a jeho lidé prý nedlouho po Čechově smrti opustili Kouřim, odešli na východ a usadili se v Polsku. Při vykopávkách se tu našly kromě řady hrobů i základy zvláštní stavby, která byla sice jen asi pět metrů široká, ale zato devadesát metrů dlouhá. Snad se v ní scházeli bojovníci z družiny místního vládce a nebo se jednalo o místo, kde se před přijetím křesťanství provozovaly nějaké náboženské obřady. Podle pověstí jsou pod kamenem ukryté poklady, ke kterým se lze dostat jen o štědrovečerní půlnoci; tak, že Lechův kámen na jediné nadechnutí třikrát po sobě obskáčete po jedné noze. Asi 300 metrů severovýchodně od Lechova kamene se nachází průsečík 15. poledníku a 50. rovnoběžky; jakýsi referenční bod, ke kterému se u nás udávají časy východu a západu Slunce, Měsíce i dalších nebeských těles. Tento průsečík se někdy označuje za astronomický nebo dokonce geografický střed Evropy.

Ve středočeských Zásmukách stojí barokní zámek, vystavěný na místě původní gotické tvrze ze 13. století. V 16. století byl hrad Adamem z Říčan přestavěn na renesanční zámek, svoji barokní podobu potom získal ve století 17. Za druhé světové války byl v zámku umístěn archiv zbraní SS, po válce tady byly vojenské sklady. V 90. letech byl zámek vrácen v restituci, dnes prochází rekonstrukcí a v plánu je jeho zpřístupnění veřejnosti. Návštěvníci se v Zásmukách mohou těšit na gotické klenby a portály, velkou renesanční konírnu a také barokní umělou jeskyni grotta. Nově byla upravena barokní síň malého zámku, kde se pořádají různé výstavy a koncerty. Zámek obklopuje hezký park a bývalá obora s rybníky, k vidění je tady také část středověkého opevnění s parkánem.

napsal František Vaněk

Trvalé nabídky :

Nová cena za zapůjčení permanentky do ZOO je 100 Kč

Pojištění odpovědnosti zaměstnance

verze Zpravodaje pro tisk (formát pdf)