Základní organizace Odborového sdružení železničářů stanice PRAHA VRŠOVICE Vám přináší
Dobrý den,
vítám naše čtenáře u únorového vydání Vršovického zpravodaje. Před pár dny mě zaujmul článek, že železniční most v Praze na Výtoni se dle cestovatelského magazínu Time Out umístil na 15. místě jako nejkrásnější most na světě. Nevím kolik lidí a podle jakého úsudku pro tento most hlasovalo. Můj názor je, že jsem viděl mnoho krásnějších mostů. Kdybych hlasoval, tak už jen v Česku bych raději dal hlas pro Trojský most a kdyby se anketa měla týkat železnice, podpořím železniční most v Bechyni. Musíme si položit proč se vlastně stavějí mosty. Mosty se staví, aby propojily bod A s bodem B, které rozděluje vodní tok, údolí či nějaká geologická propadlina a až sekundární věc je zjev (architektura mostu). Jak se říká prostě mosty spojují.
U železničního mostu u Výtoně se snad úplně zapomnělo, že most spojuje východní a západní část hlavního města Prahy železnicí, ale de facto i východní část Česka s západní částí a jediná smysluplná alternativa je Branický most, ten však míjí osídlené západní části Prahy okolo Smíchova. V době zvýšeného politického a vojenského napětí ve světě si vlastně svojí hloupostí a rezignací na smysluplném udržení provozuschopnosti páteřní železniční trati podkopáváme svojí obranyschopnost a logistiku země. Obě dvě věci by měly být priorita státu a obyvatelstva. Neříkám, že je správné staré věci ničit a nahrazovat něčím jiným, ale občas vše nejde skloubit dohromady a v tomto případě by měla vždy zvítězit funkčnost. Jestli chceme mít železnici, která má být efektivní, pohodlná a rychlá, prostě nemůžeme na hlavním tahu skrz zemi jezdit po jedné koleji 20 km/h a modlit se jestli nezahouká nějaké čidlo na mostě, že se propadla nějaký část mostu. Nepochybuji, že už jsou připravené červené terče s návěstí stůj, aby se umístily z obou stran mostu, ale co potom?
Stačí pár dní neprovozuschopnosti. Kdo zaplatí zvýšené náklady dopravcům na ukončení vlaků na Smíchově a na hlavním nádraží v Praze? Předpokládám, že v té chvíli by se musel zvýšit počet spojů tramvají a metra, aby se lidé přepravili na druhý břeh. To jsou zase náklady navíc pro Prahu. Poslední rozhodnutí minulého ministra dopravy Kupky, aby se provedla v budoucnu pouze rekonstrukce, bylo jen strčením hlavy do písku před problémem a přenecháním rozhodnutí na někoho jiného, který bude muset už možná řešit úplnou neprovozuschopnost mostu.
František Vaněk, hospodář ZO OSŽ Praha Vršovice
|
Příští schůze proběhne v úterý 17.března 2026 ve 14 hodin v restauraci U Perónu proti Smíchovskému nádraží. Na této schůzi bude upřesněn nejen plán akcí na rok 2026, ale i místo, kde proběhne letní setkání dne 16.června 2026. Salonek pro jarní schůzi U Perónu je již zajištěn a rezervace zaplacena. |
|---|
Tomáš Tóth se narodil v roce 1981 v Pardubicích, vystudoval management, marketing a logistiku na Univerzitě Pardubice. Tóth začínal v roce 2006 v Českých dráhách jako referent zásobovacího centra v České Třebové. Poté byl na několika pozicích ČD Cargo. V roce 2018 byl jmenován výkonným ředitelem a v prosinci 2020 se stal předsedou představenstva firmy. Ve funkci šéfa ČD Cargo nahradil Ivana Bednárika, současného ministra dopravy. Loni ke konci října z vážných osobních důvodů rezignoval na funkci předsedy představenstva a výkonného ředitele.
O jeho jmenování rozhodla jednomyslně správní rada dne 1. února na svém prvním zasedání v obměněném složení, které vedl nový předseda Martin Kolovratník.
Jaké jsou jeho plány se Správou železnic?
Správa železnic díky avizovaným krokům ušetří 335,6 milionu ročně, aniž by se změny dotkly zaměstnanců v provozu. „Dlouhodobě tu byla velmi robustní struktura vedení, a proto jsem očekával, že narazím na mnohem větší míru rezistence vůči změnám. Už v prvním kole se ale podařilo najít konsenzus na úrovni celého managmentu, což považuji za úspěch a kolegům za přístup děkuji,“ uvádí Tomáš Tóth.
Na posledním zasedání návrh kroků nového vedení odsouhlasila správní rada Správy železnic a v čele s jejím předsedou Martinem Kolovratníkem odstartovala proces změn. „Správa železnic je jedna z nejvýznamnějších firem v Česku. Budu proto podporovat, aby se chovala jako moderní investor, který dokáže dobře hospodařit s veřejnými prostředky a zároveň se vyznačuje vysokou kvalitou projektů,“ říká Martin Kolovratník.
Struktura managementu se od dubna zjednoduší, přinese to výrazné provozní úspory. Správa železnic sníží také marketingové náklady a výdaje na IT a právní služby o 20 procent. Současně dojde ke zrušení celkem 121 pracovních míst, přičemž propouštění se nedotkne zaměstnanců zajišťujících provoz. Ušetřené peníze využije Správa železnic především na přípravu investičních projektů a zajištění dlouhodobě udržitelného fungování organizace.
Konkrétně se změny dotknou například oblasti řízení provozu. Dosavadních 21 provozních obvodů v rámci oblastních ředitelství se nově integruje pod centrální dispečerská pracoviště v Praze a Přerově. Vyšší efektivitu přinese také centralizace přípravy veřejných zakázek a obchodních činností, které se přesunou z několik různých jednotek pod jeden útvar.
Správa železnic od 1. dubna zeštíhlí svoji organizační strukturu, oslabí především vliv oblastních ředitelství. Změny v organizaci mají v první vlně přinést roční úspory 335,6 milionu korun. Jde přitom jen o začátek dalších škrtů, na jejichž konci má být výrazně efektivnější organizace než dosud.
ový šéf Správy železnic Tomáš Tóth dnes zaměstnancům rozeslal informace o první proměně organizace. Úpravy již schválila správní rada. Konkrétním krokem je zrušení 121 míst, další změny nastanou zejména v oblasti veřejných zakázek.
Od dubna už nebudou výpravčí spadat pod jednotlivá oblastní ředitelství. Nově je budou řídit dvě centrální dispečerská pracoviště (CDP) v Praze a Přerově. Kromě úspor to má zjednodušit i řízení provozu. Zanikne tak 92 pozic pro zaměstnance v administrativních řídících funkcích. Těm Správa železnic nabídne uplatnění jinde v provozu, část lidí odejde do penze.
Vznikne nová organizační jednotka Centrum podpory řízení provozu, která převezme agendy základního a operativního řízení provozu z generálního ředitelství a také činnosti dosavadního samostatného oddělení podpory řízení provozu.
Druhá fáze změn a propouštění proběhne k 1. 7. 2026. Uskuteční se s další centralizací jednotlivých agend. Úspora se bude stále týkat především řídících a administrativních pozic.
fotku ze stránek LinkedIn, životopis a citáty ze zpravodajství vybral Pavel Dvořák
|
|
verze Zpravodaje pro tisk (formát pdf)
již brzo naleznete zde