www.railian.com


A jaké byly počátky kolejové dopravy u nás?

Historická poznámka: České země v rámci Rakouského císařství

   Zde je nejdříve potřebné připomenout historické souvislosti. České země (Čechy, Morava a Slezsko) byly v době počátku průmyslové revoluce součástí Rakouska, oficiálně Rakouského císařství. Přesněji, již od roku 1527 byly součástí souhrnu autonomních zemí, které dědičně náležely habsbursko-lotrinskému rodu, od roku 1804 se začal užívat jednotící název Rakouské císařství. Rakouské císařství prosazovalo centralizaci - s tím například souviselo to, že většina hlavních tratí vycházela z hlavního města císařství, Vídně. Jako sjednocující jazyk byla prosazována němčina - proto mají železniční společnosti působící na našem území dvojí název, jeden německý a druhý český. K úředním názvům, tedy i názvům železničních společností se připojovala zkratka c.k. - císařsko-královské, německy k.k. - kaiser-könig.
   Významným mezníkem v historii Rakouska bylo Rakousko - Uherské vyrovnání v roce 1867, kdy došlo k zrovnoprávnění postavení maďarského Uherského království a jeho faktické autonomii v rámci císařství. Název státu se změnil na Rakousko-Uhersko.
   Rakousko - Uhersko se rozpadlo v roce 1918, po první světové válce, na řadu samostatných států.

Mapa Rakouska-Uherska;
České země : 1 - Čechy, 9 - Morava, 11 - Slezsko
(zdroj)













První koněspřežné dráhy

Koněspřežná dráha České Budějovice - Linec (od r.1827)



   V Čechách nastal v roce 1808 zajímavý střet mezi tehdy preferovanou vodní dopravou a rodící se kolejovou dopravou, který dopadl ve prospěch železnic. Níže uvedený příklad svědčí i o tom, že na našem hornatém území měla daleko větší perpektivy železnice než plavební kanály.

V roce 1807 byl František Josef Gerstner, ředitel pražské polytechniky (dnešní ČVUT), pověřen tehdy právě vzniklou "Českou hydrotechnickou privátní společností", aby zjistil možnosti výstavby plavebního kanálu mezi Vltavou a Dunajem. Ten prošel s komisí celé území, kudy měl kanál vést. Zjistil, že průplav by musel mít 243 ! zdymadel, jež by plavbu velmi zdržovaly a prodražovaly. (Plavba by trvala 6 dní, kdežto na koněpřežce - kolem roku 1840 - jezdil nákladní vlak 3 dny, osobní jen 14 hodin). Naštěstí byl Gerstner již obeznámen s britskými koněspřežnými železnicemi, navrhl tedy na valném shromáždění 31.3.1808, aby se místo vodního kanálu postavila železnice.

   Nyní nastal postup, který se pak ještě mnohokrát opakoval při stavbách železnic u nás:
Císař (zde František I.) roku 1824 udělil privilegium ke stavbě a provozování dráhy* hodnověrné osobě (zde Františku Antonínovi Gerstnerovi, tehdy profesoru vídeňské polytechniky - synu Františka Josefa, autora myšlenky stavby této železnice).
   Na získání finančních prostředků byla roku 1825 založena akciová společnost (zde C.k.První privilegovaná železniční společnost - německy k. k. privilegierte Erste Eisenbahn – Gesellschaft ; EEG), která privilegium převzala.

   Stavbou železnice byl pověřen František Antonín Gerstner. V roce 1828 byl však odvolán, protože stavěl trať příliš draze a překračoval stavební rozpočet. Koněspřežná železnice České Budějovice - Linec byla uvedena do provozu postupně mezi léty 1827 - 1836. Železnice sloužila především nákladní dopravě soli z hornorakouské Solné komory (Salzkammergut) do Čech. Rozchod koleje byl 1106 mm. Na 128 km dlouhé trati bylo 10 stanic, z nichž 6 bylo tzv. přepřahacích, v nichž se vyměňovaly koňské potahy. Náklady se solí nebo dřevem se zde převážely po celý rok. Sloužila i pro osobní dopravu. Osobní vozy se podobaly dostavníkům. Cesta z Budějovic do Lince trvala 14 hodin.
Přestavba na parostrojní dráhu o normálním rozchodu 1435 mm probíhala od roku 1868 do zimy 1873. To již byla trať v majetku Společnosti západní dráhy císařovny Alžběty.

*)pozn.:zdroj textu privilegia koněspřežky Budějovice - Linec, PPP bulletin č.I/2010

video YOU TUBE
Jízda na koněspřežce Budějovice - Linec
rekonstruovaná část trati v Rakousku




Plánek trati České Budějovice - Linec;
(zdroj)


















Provoz na koněspřěžce Čeké Budějovice - Linec
(zdroj)


















Koněspřežná dráha Praha - Lány (od r.1830)

   Druhou koněspřežkou v Čechách byla Pražsko - lánská. Původně byla zamýšlena jako trať z Prahy přes Kladno do Plzně.
Roku 1827 bylo uděleno císařské privilegium hraběti ze Šternberka a hraběti z Vrbna.
V roce 1828 vznikla akciová společnost "C.k. Pražská železniční společnost".
Akcionáři stanovili požadavek, který předurčil neúspěch stavby - měla být především levná. To vylučovalo veškeré větší a solidnější zemní práce a stavby. Shromážděné peníze akcionářů i tak vystačily pouze na trať z Prahy (Dejvic) do Lán. Provoz v prvním úseku Praha - Stochov byl zahájen v roce 1830. Byla stavěna o rozchodu 1106 mm, tak jako koněspřežka z budějovic do Lince. Dráhou se dopravovalo především dřevo z křivoklátských lesů do Prahy.
V roce 1834 zastavila akciová společnost prodělečný provoz a podnik odkoupil jeden z akcionářů - kníže Fürstenberk (majitel lánských lesů).
V letech 1863 – 1869, již jako součást společnosti Buštěhradské dráhy (založena roku 1854 za účelem dopravy uhlí z kladenské pánve a kníže Fürstenberk byl mezi zakládajícími akcionáři), byl úsek mezi nádražími Praha-Dejvice a Lány (dnes Stochov) přestavěn na parostrojní provoz a stal se základem trati Praha - Kladno.



Plánek trati Prahy - Lány;
(zdroj)




















Podrobnější plánek trati Prahy - Lány;
(zdroj)