www.railian.com


Naše první lokomotivní železnice


Severní dráha císaře Ferdinanda (od r.1837, na naše území vstoupila r.1839)


   Významný vídeňský bankéř Rothschild zamýšlel vybudovat koněspřežnou železnici z Vídně k ložiskům soli v Haliči (vedoucí z větší části přes Moravu). Vedle soli se mělo po dráze dopravovat také obilí, dřevo, železo, tabák a měla zde být i osobní doprava. V roce 1830 vyslal Rothschild do Anglie profesora vídeňské polytechniky Franze Riepla, aby prostudoval nejnovější železniční technologie. V Anglii tehdy již vítězily parostrojní železnice nad koněspřežkami. Proto po svém návratu navrhl vybudovat parostrojní železnici.

V roce 1836 dostal Rotschild od císaře Ferdinanda I. privilegium ke stavbě a provozování železnice Vídeň - Bochnia, s odbočkami do Brna, Olomouce a Opavy.
Za tímto účelem byl tentýž rok založena akciová společnost (výhradní privilegovaná, od roku 1886 změněno na c. k. privilegovaná) Severní dráha císaře Ferdinanda (německý oficiální název: a.p. (k.k.p.) Kaiser Ferdinands-Nordbahn - KFNB).

   Výstavba trati se rozeběhla v roce 1837 a postupovalo se víceméně od Vídně směrem na sever. Technickým vedením stavby byl pověřen inženýr Hermenegild Francesconi. Jako první byl již v listopadu 1837 zprovozněn 13 km dlouhý úsek Floridsdorf - Deutsch-Wagram (první rakouská železnice). Následovalo zprovoznění úseku Vídeň - Deutsch-Wagram (6. ledna 1838). První vlak na naše území dorazil z Vídně do Břeclavi 6. června 1839. 7.července téhož roku dorazil vlak do Brna, 17.září 1841 do Olomouce. V roce 1847 dorazila trať do Bohumína. (Roku 1848 byl Bohumín propojen spojovací tratí s pruskou železniční sítí.) Roku 1856 byla trať ukončena v Osvětimi, kde se stýkala s tratí Krakovsko - hornoslezské dráhy, vedoucí do Krakova.

   Společnost KFNB byla řízena ředitelstvím, jež bylo voleno generálním shromážděním akcionářů. A podívejme se, jak byla železnic KFNB ekonomicky úspěšná. Generální shromáždění rozhodovalo mimo jiné i o výši roční dividendy. V roce 1842 se poprvé vyplácelo ze zisku 3,7% na akcii, v letech 1843 až 1845 kolem 4,5%, v roce 1847 7%, za dalších deset let byly dividendy desetiprocentní. I celkové zisky KFNB rostly (zisk v tehdejší měně - v rakouských zlatých) : roku 1841 - 887 000, 1846 - 2 680 000, 1851 - 5 419 000, 1856 - 12 213 000. Tady je vidět, jak bylo železniční podnikání KFNB tehdy úspěšné. Neustále rozšiřovala svoji síť a vlastnila mnoho dolů.

Historická platidla


   K zestátnění drah ve vlastnictví KFNB došlo roku 1906, v majetku společnosti pak zůstaly pouze doly na Ostravsku. Z KFNB s tak stala čistě těžařská společnost (s novým názvem Severní dáha Ferdinandova).

{zdroj výsledků hospodaření KFNB}


Plánek trati Severní dráhy císaře Ferdinanda;
(zdroj)


















Lokomotiva Austria (kopie)
(první dvě lokomotivy dodané v roce 1837 Severní dráze císaře Ferdinanda
z továrny R.Stephensona v anglickém Newcastlu
byly dva typově shodné stroje Austria a Moravia)
(zdroj W1)



















Akcie Severní dráhy císaře Ferdinanda z roku 1855
(zdroj)