Platidla Měna, která se u nás používala od dob vzniku železnic až dodnes |
Konvenční měna (1753 - 1857) Tzv."konvenční", protože podle konvence (neboli dohody) používalo kromě Rakouska stejnou měnu i Bavorsko, později i jiné německé státy. |
||
1 tolar = 2 zlaté = 120 krejcarů
neboli 1 zlatý = 60 krejcarů pozn.: Zlatý byl nazýván též zlatník, gulden, florin, v Uhrách forint. Ze starších dob ještě setrvával dukát, zlatá mince, jejíž kurz se měnil k jiným mincím vzhledem k aktuální inflaci. Ale i jinak se kromě "oficiální" měny vyskytovaly i další druhy mincí. |
||
![]() obr.: Tolar z roku 1840 |
![]() obr.: Zlatý z roku 1854 |
![]() obr.: Krejcar (dvacetikrejcar) z roku 1848 |
Pozn.: Jakou měly tenkrát tyto peníze hodnotu? Podle knihy Pavla Schreiera, Příběhy z dějin našich drah, v roce 1844 na stavbě olomoucko - pražské dráhy brali kvalifikovanější dělníci 50 krejcarů za den, pomocní dělníci 20 krejcarů za den. Kantýnští na stavbě prodávali porci polévky za 2 krejcary, pivo za 6 krejcarů a bochník chleba za 12 krejcarů. Pro zajímavost, velice dobře se měl první generální ředitel státních drah (Hermenegild Francesconi), jemuž byla roku 1842 stanovena základní mzda 4 000 zlatých za rok. Vydělíme-li to dvanácti, vyjde nám přibližně 333 zlatých měsíčně. Tedy přes 10 zlatých na den. Což je 600 krejcarů. | ||
Rakouská měna (1857 - 1892) Roku 1857 byla podepsána dohoda mezi Rakouskem a 27 německými státy, sdruženými v celní unii, o zavedení nové stříbrné měny, plně směnitelné za papírové bankovky. |
||
1 zlatý = 100 krejcarů
pozn.: přepočet ke starší konvenční měně: 1 starý zlatý = 1 nový zlatý |
||
![]() obr.: Zlatý z roku 1866 |
![]() obr.: Krejcar z roku 1861 |
|
Korunová měna (1892 - 1918) |
||
Vzhledem k poklesu ceny stříbra bylo rozhodnuto o nové měně, s pevně stanoveným kursem ku zlatu. Aby se nová měna odlišila od staré, měla i nové názvy.
1 koruna = 100 haléřů pozn.: Přepočet: 1 rakouská zlatá = 2 koruny (tehdy byly přechodnou dobu současně v oběhu zlaté i koruny a právě tehdy vzniklo dnes zdánlivě nelogické lidové pojmenování desetikoruny "pětka" - totiž pět rakouských zlatých bylo rovno deseti korunám). |
||
![]() obr.: Koruna z roku 1893 |
![]() obr.: Haléř z roku 1895 |
|
Československá koruna (1918 - 1993) Se vznikem samostatné Československé republiky vznikla i nová měna. |
||
1 koruna = 100 haléřů
|
||
![]() obr.: Koruna z roku 1937 |
![]() obr.: Haléř z roku 1923 |
|
Česká koruna (1993 - doposud) S rozdělením Československa na dva samostatné státy vznikly i dvě nové měny. U nás koruna česká. (Na Slovensku koruna slovenská. Slovensko od roku 2009 používá jednotnou evropskou měnu Euro.) |
||
1 koruna = 100 haléřů
|
||
![]() obr.: Koruna z roku 1995 |
![]() obr.: Haléř (desetihaléř) z roku 2001 |
|
zdroje: P-numismatika - internetová numismatická encyklopedie Oelberger - internetová numismatická aukce (zde zdroj obrázků mincí do r.1918) Česká numismatická společnost Louny (zde zdroj obrázků mincí po r.1918) Pavel Schreier, Příběhy z dějin našich železnic, kniha - zdroj K9 |
||
(5.1.2012) |