www.railian.com


První pokus rakouského státu o výstavbu a provozování železnic (1842 - 1854)



   Zpočátku se v Rakousku věřilo, že železnice má charakter ryze soukromého podniku, do kterého nemá stát nějak významně zasahovat. Názor vlády se ale postupně změnil a v roce 1842 vzniklo generální ředitelství Státních drah. (Prvním generálním ředitelem se stal Hermenegild Francesconi, stavitel Severní dráhy císaře Ferdinanda.) To se začalo zabývat projektem výstavby páteřní sítě s propojením významných oblastí země a napojením na sousední státy. Pro nás je zajímavý projekt trati vedoucí z Vídně do Prahy a pak dále na sever do saských Drážďan - tzv. Severní státní dráha (německý oficiální název: k.k.Nördlische Staatsbahn - NStB). Stavbou této 482 km dlouhé dráhy byl pověřen Alois (Luigi) Negrelli.

   (Opačným směrem měla z Vídně vést trať do rakouského námořního přístavu Terst - Jižní státní dráha (německý oficiální název: k.k. Südliche Staatsbahn - SStB). Tato trať byla první horskou dráhou světa s vrcholovou stanicí Semmering. Stavbou této 610 km dlouhé dráhy byl pověřen Karl Ghega. Po dokončení obou tratí by došlo k propojení Severního - tedy zprostředkovaně přes německé státy - a Jaderského moře.)

   Po vyhodnocení několika variant byla vybrána trasa, která počítala s tím, že Severní státní dráha bude vycházet z Olomouce (kde bude napojena na trať KFNB, která zde již vedla z Vídně), povede přes Pardubice do Prahy (někdy se tato část nazývá olomoucko - pražská dráha), a pak dál údolím Vltavy a Labe do Podmokel - dnešního Děčína, kde se napojí na saské železnice (tato část je někdy nazývána pražsko - drážďanská dráha). Navíc, vzhledem k žádosti města Brna o napojení na tuto trať, bylo rozhodnuto i o stavbě spojky mezi Brnem a Českou Třebovou.
V letech 1842 - 1845 byla vybudována trať z Olomouce do Prahy, v letech 1845 - 1851 trať z Prahy do Podmokel (Děčína), kde byla propojena s tratí na Drážďany. Spojka od Brna byla připojena v roce 1849.

   Zajímavostí je, že v letech 1845 - 1849 nechal stát soukromou Severní dráhu císaře Ferdinanda provozovat dopravu na své trati z Olomouce do Prahy. Smlouva však pro stát nebyla výhodná, protože dráha KFNB téměř všechny utržené peníze vykazovala jako utracené za náklady na provoz. Proto od 1. ledna 1850 stát tuto dráhu provozoval sám.

Plán trasy Severní státní dráhy ( Nördlische Staatsbahn - NStB )
(zdroj)













Příjezd prvního oficiálního vlaku do Prahy 20.8.1845
(zdroj W1)














Lokomotiva Böhmen (Čechy), která jako první dorazila do Prahy
v čele předvojového vlaku, ještě před vlakem oficiálním;
vyrobila továrna Günther, Vídeňské Nové město, 1845

(zdroj)














   Po roce 1850 se finanční situace rakouského státu neustále zhoršovala a když roku 1854 dosahoval deficit státních financí několika set miliónů zlatých, bylo rozhodnuto prodat státní železnice (tedy i Severní státní dráhu) soukromému kapitálu. Severní státní dráha prodána nově utvořené Rakouské společnosti státní dráhy (německý oficiální název : k. k. privilegierte österreichische Staatseisenbahn-Gesellschaft - StEG), která, ač měla v názvu "státní", byla soukromá, ovládaná francouzským kapitálem.

(U této společnosti je zajímavé, že kromě Severní státní dráhy koupila i Jihovýchodní státní dráhy, vedoucí z Marcheggu, přes Bratislavu a Budapešť do Segedínu. Byly to tedy dvě navzájem nespojené sítě, mezi nimiž stála železnice konkurenční Severní dráhy císaře Ferdinanda. Vztahy mezi oběma společnostmi byly napjaté. Společnost StEG tedy postupně (do r.1870) vybudovala vlastní trať vedoucí z Brna přes Hrušovany nad Jevišovkou a Stadlau do Vídně a do Marcheggu.)



Plán celé sítě Rakouské společnosti státní dráhy ( Österreichische Staatseisenbahn-Gesellschaft - StEG )
(zdroj)